Odštěpení obcí z kraje Vysočina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Dne 31. prosince 2004 bylo z Kraje Vysočina vyčleněno 25 obcí, které byly k následujícímu dni včleněny do Jihomoravského kraje.[1] Akt proběhl na základě dlouhodobého a vytrvalého zájmu těchto obcí a jejich obyvatel nebýt součástí tohoto územně správního celku a být součástí takového územně samosprávného celku, kam přirozeně spádují (podobně přešlo současně několik obcí z Moravskoslezského do Olomouckého kraje[1]).

Provedení[editovat | editovat zdroj]

Vyčlenění bylo provedeno zákonem č. 387/2004 Sb.[1][2] a k jeho přijetí vedly dlouhodobé,[3][4][5] systematické projevy zastupitelstev těchto obcí završené sérií místních referend, stejně jako výroky odborníků. Jde o obce, zjednodušeně řečeno, z okresu Žďár nad Sázavou v povodí řeky Loučky a jejich přítoků (Libochůvky), jejich mezipovodí i údolí Svratky ve jmenovitém výčtu: Borač, Borovník, Černvír, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Horní Loučky, Kaly, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lubné, Nedvědice, Níhov, Olší, Pernštejnské Jestřabí, Rojetín, Řikonín, Skryje, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova, Vratislávka a Žďárec. Poslední obcí byly Senorady na Ivančicku, které se tehdy nacházely v okrese Třebíč.

Všechny tyto obce se souhrnnou výměrou svých katastrů 129,8 km² a počtem obyvatel 7 054 byly začleněny do okresu Brno-venkov. O stejný převod mělo zájem více obcí, ale jejich podnětům nebylo dosud vyhověno.[6][7][8][9]

Historie a důvody[editovat | editovat zdroj]

Zásadním důvodem bylo přirozená a bezprostřední spádovost k Tišnovu (snadná dopravní dostupnost; v případě Senorad Ivančice), dřívějšímu okresnímu městu a nyní pověřené obci, potažmo dále k Brnu a naopak svízelné prostorové a dopravní spojení s centrem Kraje Vysočina Jihlavou.[10] Vedle objektivních determinant hrály roli i subjektivní vazby a preference, které jsou ale objektivními podmíněny.[11] Obce mají s Tišnovem a návazně i s Brnem dobré spojení komunikacemi 2. třídy č. 385, 387, 389 (z České do Brna Svitavskou radiálou) a dále i komunikacemi 3. třídy o příznivém podélném profilu. Dále železniční spojení dvěma tratěmi (stará a nová trať ze Žďáru do Tišnova) v dosahu 2–3 stanic, návazně pak dobré a rychlé spojení do Brna (železniční linky S3 a R3 Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje).[12] Zpravidla je to do ½ hodiny jízdy autem. Tradičně mají tyto obce a jejich obyvatelstvo těsné prostorové a společenské interakce s Tišnovem, jeho okolím a Brnem. Při procesu změny příslušnosti bylo poukazováno na umělost a nepřirozenost rozložení některých krajů.[11] Obdobné, i když ne tak silné tendence v případě kraje Vysočina, se vyskytly i na jeho české straně.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Zákon č. 387/2004 Sb. ze dne 10. června 2004, o změnách hranic krajů a o změně zákona o rozpočtovém určení daní. In: Sbírka zákonů. 2004. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  2. Stenografický záznam rozpravy z 2. dne schůze Senátu PČR [online]. Senát Parlamentu České republiky, 2004-06-10. Dostupné online. 
  3. Vláda podpořila posunutí hranic krajů. iDNES.cz [online]. 2001-08-13. Dostupné online. 
  4. Vláda převádí Bystřicko k Brnu. iDNES.cz [online]. 2001-09-24. Dostupné online. 
  5. Sněmovna dala šanci změně hranic krajů. iDNES.cz [online]. 2002-03-22. Dostupné online. 
  6. Bíteš k Brnu? Stále jen přání místních. iDNES.cz [online]. 2001-07-25. Dostupné online. 
  7. Vážený pane prezidenteǃ Občanské sdružení Pro brněnskou spádovost. iDNES.cz [online]. 2001-11-20. Dostupné online. 
  8. Dukovany chtějí pryč z Vysočiny. iDNES.cz [online]. 2001-10-24. Dostupné online. 
  9. Velkobítešsko chce k Brnu. iDNES.cz [online]. 2001-09-21. Dostupné online. 
  10. Proč nám bráníte dojíždění do Brna, pane Joukle? ptají se lidovci [online]. KDU-ČSL Pelhřimov, 2015-05-21. Dostupné online. 
  11. a b HUDEC, Stanislav. Regionální identita a změna krajských hranic. Brno, 2011. 56 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. Vedoucí práce Petr Daněk. Dostupné online.
  12. Souhrnný jízdní řád S3/R3 [online]. Idsjmk.cz [cit. 2016-01-11]. Dostupné online. 
  13. Sdružení: chceme z Vysočiny pryč!. iDNES.cz [online]. 2001-11-20. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HAMPL, Martin, GARDAVSKÝ, Václav, KÜHNL, Karel. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Praha: Univerzita Karlova, 1987