Pozořice
| Pozořice | |
 Pozořice (nahoře, nad tratí) a Sivice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | městys |
| LAU 2 (obec) | CZ0643 583677 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Šlapanice |
| Okres (LAU 1) | Brno-venkov (CZ0643) |
| Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°12′35″ s. š., 16°47′27″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 339 (2020)[1] |
| Rozloha | 15,49 km² |
| Katastrální území | Pozořice |
| Nadmořská výška | 365 m n. m. |
| PSČ | 664 07 |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse |
Na Městečku 14 pozorice@pozorice.cz |
| Starosta | Aleš Krč |
|
Oficiální web: www | |
  Pozořice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 126900 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pozořice jsou městys v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nachází se 15 km východně od Brna, na úbočí Drahanské vrchoviny. Na kopci Poustka jižně od obce se nachází televizní vysílač. Pozořice jsou členem mikroregionu Rokytnice. Žije zde přibližně 2 300[1] obyvatel.
Obec je urbanisticky srostlá se sousedními Sivicemi na jihozápadě (mají několik společných ulic). Na jihovýchodě zástavba zase přímo navazuje na Kovalovice. Spolu s blízkými Viničnými Šumicemi má celá aglomerace asi 5,5 tisíce obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci z roku 1297 pocházející z takzvaného Bočkova falza je historicky nevěrohodná. První písemně doložená zmínka o Pozořicích z roku 1318 je na papežské listině, kde se objevuje jméno majitele panství Půty z Pozořic, pána na hradu Vildenberk. Roku 1371 Půta z Vildenberka své panství prodal moravskému markraběti Janu Jindřichu. Až do roku 1637, kdy panství zdědil Maxmilián z Lichtenštejna, se na panství střídali majitelé. V majetku Lichtenštejnů zůstaly parcely až do pozemkové reformy po první světové válce, lesy až do roku 1945, kdy byly Lichtenštejnům znárodněny. Nedaleko Pozořic se v roce 1805 odehrála bitva u Slavkova.
V roce 1947 byly Pozořice administrativně sloučeny s obcí Jezera (původně samostatná obec, založená roku 1710, dnes tvoří severní část Pozořic).
V roce 1998 přijalo zastupitelstvo návrh na znak a prapor, který byl obci po schválení Parlamentem ČR dne 4. června 1998 předán předsedou poslanecké sněmovny Milošem Zemanem. 16. listopadu 2000 byla slavnostně otevřena nová hasičská zbrojnice a byla předána do užívání HZS Brno-venkov. 31. března 2001 byl na ulici Nové vztyčen misijní kříž a 27. října 2002 byla odhalena pamětní deska brig. gen. Františku Smejkalovi. 11. března 2004 byl otevřen Dům s pečovatelskou službou (DPS). Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 292 | 1 370 | 1 489 | 1 573 | 1 704 | 1 691 | 1 870 | 1 882 | 2 093 | 1 980 | 1 963 | 1 888 | 1 976 | 2 176 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Stará pošta pozořická[editovat | editovat zdroj]
Dnes se nachází na katastru sousedních Kovalovic. Byla postavena v roce 1785. Jedná se o historický cennou a významnou památku z období slavkovské bitvy. V této přípřežní stanici rakouské pošty měl 28. listopadu 1805 hlavní stan maršál Murat. Téhož dne zde měl poradu se svými maršály císař Napoleon a 2. prosince 1805 zde bylo hlavní stanoviště ruského generála Bagrationa. Po vítězné bitvě císař Napoleon nocoval na Staré poště a 3. prosince 1805 zde přijal rakouského vyslance knížete Liechtensteina,aby dohodli schůzku o uzavření příměří mezi císařem Františkem I. a Napoleonem. Dnes se v těchto místech nalézá restaurační zařízení.
Barokní zámek Pozořice[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Dvoukřídlá jednopatrová budova zámku vznikla koncem 17. století přestavbou z tvrze postavené v 15. století. Nyní se v zámku nachází diskotéka. V roce 1922 se stal majetkem státu, fungovala zde škola a pošta. Od roku 1997 je v soukromých rukou a kromě bytů v něm je restaurace s diskotékou.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie[editovat | editovat zdroj]
Pozořický kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v barokním slohu v letech 1704–1724 za pánů Jana Adama a Antonína Floriána z Lichtenštejna, a to na místě dřevěného kostela, který předtím vyhořel. V letech 1959–1968 proběhla generální oprava.
Spolky a sdružení[editovat | editovat zdroj]
- Český svaz ochránců přírody
- Sbor dobrovolných hasičů
- Orel
- Skaut
- Sokol
- Spolek zahrádkářů
- Klub žen
- Mateřské centrum Človíček
- Větřák
- Veverka (ukončilo činnost)
- Svaz zahrádkářů
- Svaz postižených civilizačními chorobami
- Kynologický klub
- Český svaz včelařů
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obcí prochází silnice II/383 vedoucí z Bílovic nad Svitavou přes Ochoz u Brna na křižovatku se silnicí II/430 poblíž nájezdu na dálnici D1 u Holubic. Jihozápadně kolem obce vede dlouhá železniční vlečka z Blažovic do cementárny v Mokré.
Pozořice jsou od 1. ledna 2004 zaintegrovány do IDS JMK, nachází se v tarifní zóně 720. Dopravu zde od prosince 2015 zajišťuje firma BDS-BUS s.r.o. Pozořice jsou obsluhovány autobusovými linkami 702 a 701. Linka 702 je hlavní a spojuje Pozořice s obcemi Sivice, Tvarožná, Kovalovice a Viničné Šumice. Linka 701 je doplňková a spojuje Pozořice s obcemi Hostěnice, Mokrá-Horákov a Velatice. Obě linky mají konečnou stanici v Brně na ulici Úzká poblíž hlavního nádraží.
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- František Smejkal (1880–1942), brigádní generál i.m., legionář, popravený za účast ve 2. odboji[4]
- Metoděj Kocourek (1885–1975), sochař
- František Neužil (1907–1995), spisovatel
- František „Goliš“ Drápal (*1958), muzikant, člen skupiny Rangers – Plavci
Partnerská obec[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Brigádní generál in memoriam František Smejkal - Ludvík Horčica | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2020-04-12]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ruth Elias: Naděje mi pomohla přežít, Sfinga 1998, ISBN 80-86048-08-X
- Pozořice v proměnách času, F.R.Z. agency 2018, ISBN 978-80-88131-42-7
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pozořice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Pozořice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Pozořice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Encyklopedické heslo