Pozořice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pozořice
Pozořice (nahoře, nad tratí) a Sivice
Pozořice (nahoře, nad tratí) a Sivice
Znak městyse PozořiceVlajka městyse Pozořice
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU 2 (obec) CZ0643 583677
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Šlapanice
Okres (LAU 1) Brno-venkov (CZ0643)
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 339 (2020)[1]
Rozloha 15,49 km²
Katastrální území Pozořice
Nadmořská výška 365 m n. m.
PSČ 664 07
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa úřadu městyse Na Městečku 14
pozorice@pozorice.cz
Starosta Aleš Krč
Oficiální web: www.pozorice.cz
Pozořice
Pozořice
Další údaje
Kód části obce 126900
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozořice jsou městys v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nachází se 15 km východně od Brna, na úbočí Drahanské vrchoviny. Na kopci Poustka jižně od obce se nachází televizní vysílač. Pozořice jsou členem mikroregionu Rokytnice. Žije zde přibližně 2 300[1] obyvatel.

Obec je urbanisticky srostlá se sousedními Sivicemi na jihozápadě (mají několik společných ulic). Na jihovýchodě zástavba zase přímo navazuje na Kovalovice. Spolu s blízkými Viničnými Šumicemi má celá aglomerace asi 5,5 tisíce obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci z roku 1297 pocházející z takzvaného Bočkova falza je historicky nevěrohodná. První písemně doložená zmínka o Pozořicích z roku 1318 je na papežské listině, kde se objevuje jméno majitele panství Půty z Pozořic, pána na hradu Vildenberk. Roku 1371 Půta z Vildenberka své panství prodal moravskému markraběti Janu Jindřichu. Až do roku 1637, kdy panství zdědil Maxmilián z Lichtenštejna, se na panství střídali majitelé. V majetku Lichtenštejnů zůstaly parcely až do pozemkové reformy po první světové válce, lesy až do roku 1945, kdy byly Lichtenštejnům znárodněny. Nedaleko Pozořic se v roce 1805 odehrála bitva u Slavkova.

V roce 1947 byly Pozořice administrativně sloučeny s obcí Jezera (původně samostatná obec, založená roku 1710, dnes tvoří severní část Pozořic).

V roce 1998 přijalo zastupitelstvo návrh na znak a prapor, který byl obci po schválení Parlamentem ČR dne 4. června 1998 předán předsedou poslanecké sněmovny Milošem Zemanem. 16. listopadu 2000 byla slavnostně otevřena nová hasičská zbrojnice a byla předána do užívání HZS Brno-venkov. 31. března 2001 byl na ulici Nové vztyčen misijní kříž a 27. října 2002 byla odhalena pamětní deska brig. gen. Františku Smejkalovi. 11. března 2004 byl otevřen Dům s pečovatelskou službou (DPS). Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[2]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
1 292 1 370 1 489 1 573 1 704 1 691 1 870 1 882 2 093 1 980 1 963 1 888 1 976 2 176

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Pozořicích.
Stará pozořická pošta

Stará pošta pozořická[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Stará Pošta (Kovalovice).

Dnes se nachází na katastru sousedních Kovalovic. Byla postavena v roce 1785. Jedná se o historický cennou a významnou památku z období slavkovské bitvy. V této přípřežní stanici rakouské pošty měl 28. listopadu 1805 hlavní stan maršál Murat. Téhož dne zde měl poradu se svými maršály císař Napoleon2. prosince 1805 zde bylo hlavní stanoviště ruského generála Bagrationa. Po vítězné bitvě císař Napoleon nocoval na Staré poště a 3. prosince 1805 zde přijal rakouského vyslance knížete Liechtensteina,aby dohodli schůzku o uzavření příměří mezi císařem Františkem I. a Napoleonem. Dnes se v těchto místech nalézá restaurační zařízení.

Barokní zámek Pozořice[editovat | editovat zdroj]

Pohled na zadní část zámku od západu
Podrobnější informace naleznete v článku Pozořice (zámek).

Dvoukřídlá jednopatrová budova zámku vznikla koncem 17. století přestavbou z tvrze postavené v 15. století. Nyní se v zámku nachází diskotéka. V roce 1922 se stal majetkem státu, fungovala zde škola a pošta. Od roku 1997 je v soukromých rukou a kromě bytů v něm je restaurace s diskotékou.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Pozořice).

Pozořický kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v barokním slohu v letech 1704–1724 za pánů Jana Adama a Antonína Floriána z Lichtenštejna, a to na místě dřevěného kostela, který předtím vyhořel. V letech 1959–1968 proběhla generální oprava.

Spolky a sdružení[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází silnice II/383 vedoucí z Bílovic nad Svitavou přes Ochoz u Brna na křižovatku se silnicí II/430 poblíž nájezdu na dálnici D1 u Holubic. Jihozápadně kolem obce vede dlouhá železniční vlečka z Blažovic do cementárny v Mokré.

Pozořice jsou od 1. ledna 2004 zaintegrovány do IDS JMK, nachází se v tarifní zóně 720. Dopravu zde od prosince 2015 zajišťuje firma BDS-BUS s.r.o. Pozořice jsou obsluhovány autobusovými linkami 702 a 701. Linka 702 je hlavní a spojuje Pozořice s obcemi Sivice, Tvarožná, KovaloviceViničné Šumice. Linka 701 je doplňková a spojuje Pozořice s obcemi Hostěnice, Mokrá-HorákovVelatice. Obě linky mají konečnou stanici v Brně na ulici Úzká poblíž hlavního nádraží.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská obec[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. 
  4. DATABAZEKNIH.CZ. Brigádní generál in memoriam František Smejkal - Ludvík Horčica | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2020-04-12]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]