Jan Adam I. z Lichtenštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Adam I. z Lichtenštejna
Johann Adam Andreas v Liechtenstein.jpg

Lichtenštejnský kníže
Ve funkci:
5. duben 1684 – 16. červen 1712
Předchůdce Karel Eusebius z Lichtenštejna
Nástupce Josef Václav z Lichtenštejna

Skutečný tajný rada
Panovník Josef I.

Císařský tajný rada
Ve funkci:
1687 – ?
Panovník Leopold I.

Císařský komorník
Panovník Leopold I.

Narození 16. srpen 1662
Brno
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 16. červen 1712 (49 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Edmunda Marie Terezie z Ditrichštejna a Mikulova
Rodiče Karel Eusebius z Lichtenštejna a Johana Beatrix z Ditrichštejna
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1694 Řád zlatého rouna (č. 563)
Commons Kategorie Hans-Adam I, Prince of Liechtenstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Adam I. (německy Johann Adam Andreas; 16. srpna 1662Brně16. června 1712 ve Vídni) byl třetí lichtenštejnský kníže.

Život a činnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1699 získal panství Schellenberg a v roce 1712 hrabství Vaduz. Tato dvě území později vytvořila současné Lichtenštejnské knížectví.

Jan Adam nikdy nepřijal žádný císařský úřad. Byl finanční expert, a tak směřoval spíše k této oblasti. Neformálně byl znám jako „Hans Adam Bohatý“.

Kromě spravování rodového majetku se velmi zajímal také o umění. Kupoval mj. díla Rubense a van Dycka. Byl jedním ze nejštědřejších patronů své doby. Hans Adam byl iniciátorem dvou významných architektonických památek ve Vídni, majorátního městského paláce (v ulici Bankgasse) a letní rezidenci v Roßau (na Fürstengasse).

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Oženil se 16. února 1681 ve Vídni s dvorní dámou císařovny Erdmundou Terezou z Ditrichštejna (17. dubna 166215. března 1737 Vídeň), dcerou Ferdinanda Josefa z Ditrichštejna (1636–1698) a jeho manželky Marie Alžběty z Eggenbergu (1640–1715). Narodilo se jim třináct dětí, pouze sedm z nich (vyznačeni tučně) se dožilo vyššího věku, ale chlapci zemřeli ještě před otcem. V níže uvedeném seznamu chybí dvě děti.

  • 1. syn (* a † 14. 1. 1682)
  • 2. Marie Alžběta (3. 5. 1683 – 8. 5. 1744)[1]
    • 1. ∞ (21. 4. 1703) Maxmilián II. Jakub Mořic, kníže z Lichtenštejna (1641–1709) z gundakerovské linie rodu
    • 2. ∞ (28. 2. 1713) Leopold, vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Wiesenburský (1674–1744)
  • 3. Karel Josef Václav (15. 10. 1684 – 16. 2. 1704)[1]
  • 4. Marie Antonie Apolonie Rosina (13. 3. 1687 – 9. 10. 1750)[1]
    • 1. ∞ (24. 1. 1704) Marek Adam Czobor de Czoborszentmihály († 1728)
    • 2. ∞ (29. 4. 1731) Karel Hrzán z Harrasova
  • 5. Marie Anna (8. 5. 1688 – zemřela mláda)
  • 6. František Dominik Jiljí Florián (1. 9. 1689 – 9. 3. 1711)[1]
  • 7. Marie Gabriela Anna Alexie (12. 7. 1692 – 7. 11. 1713)[1]
  • 8. Marie Tereza Anna Felicitas (11. 5. 1694 – 20. 2. 1772)[1]
    • ∞ (24. 10. 1713) Emanuel Tomáš, vévoda savojsko-carignanský, hrabě ze Soissons (1687–1713), synovec prince Evžena
  • 9. Marie Markéta Anna (19. 8. 1697 – 9. 1. 1702)
  • 10. Marie Dominika Magdalena (5. 8. 1698 – 3. 6. 1724)[1]
    • ∞ (21. 5. 1719) Jindřich Josef z Auerspergu (1697–1783), vévoda na slezském Minsterberku
  • 11. Jan Křtitel (26. 8. 1700 – 27. 8. 1700)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Adam Andreas of Liechtenstein na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 692. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JUŘÍK, Pavel. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha: Libri, 2009. 424 s. ISBN 978-80-7277-403-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Karel Eusebius
Znak z doby nástupu Lichtenštejnský kníže
16841712
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Josef Václav