Brandýs nad Orlicí (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Brandýs nad Orlicí
Nádražní budova
Nádražní budova
StátČeskoČesko Česko
KrajPardubický kraj
MěstoBrandýs nad Orlicí
Souřadnice50°0′1,01″ s. š., 16°17′3,01″ v. d.
Brandýs nad Orlicí
Brandýs nad Orlicí
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice538439[1]
TraťPraha – Česká Třebová
Nadmořská výška305 m n. m.
V provozu od20. srpna 1845
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo AŽD ESA 44 (DOZ z CDP Praha)[2]
Dopravní koleje4[1]
Nástupiště (nástupní hrany)2 (2)[1]
Prodej jízdenekNe
Návazná dopravaAutobusový terminál před nádražní budovou
Služby ve staniciVeřejné parkoviště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brandýs nad Orlicí je železniční stanice ve stejnojmenném městě v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Leží na železniční trati Praha – Česká Třebová.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První staniční budova byla vystavěna jakožto trojkolejná stanice V. třídy, součást železnice z Olomouce do Prahy. Slavnostní vlak tudy projel 20. srpna 1845 za osobního řízení inženýra Jana Pernera, projektanta trati. Návrh původně empírové budovy je připisován, stejně jako u všech stanic na této trase, architektu Antonu Jünglingovi. Okolo roku 1910 byla dle návrhu karlínského architekta Václava Nekvasila vystavěna nová nádražní budova v secesním slohu. Stejný projekt byl použit při stavbě nové staniční budovy v Roztokách u Prahy, vztyčené v roce 1911.

Trať i stanice nejprve provozovala společnost Severní státní dráha, roku 1854 byla privatizována a trať převzala Rakouská společnost státní dráhy (StEG). Roku 1909 byla StEG zestátněna a provozovatelem se staly Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po vzniku samostatného Československa přešla stanice pod Československé státní dráhy. Vzhledem k geografické a hospodářské proměně státního celku nabyla trať z Prahy přes Českou Třebovou do Olomouce a dále do Slezska a na Slovensko zcela zásadní úlohy. Roku 1957 byla do stanice dovedena elektrická trakční soustava 3 kV stejnosměrného proudu, zejména pro potřeby nákladní dopravy v době socialistického Československa byly dále rozšiřovány stanice i kolejiště.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Stanicí prochází První železniční koridor, leží na trase 4. Panevropského železničního koridoru. Na rok 2020 byla ohlášena rekonstrukce stanice a úpravy parametrů nádraží na koridorovou stanici s krytými nástupišti s podchody, elektronickým informačním systémem pro cestující a oprava nádražní budovy. Provoz je řízen místně pomocí reléového zabezpečovacího zařízení.[1]

Od 22. července 2022 je stanice zapojena do dálkového ovládání z CDP Praha.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d Plánek stanice Brandýs nad Orlicí. Portál Provozování dráhy. SŽDC, duben 2015. 
  2. ↑ Staniční řád železniční stanice Brandýs nad Orlicí. Hradec Králové: Správa železnic, 2024-04-11. 
  3. ↑ JAVŮREK, Tomáš. Novinky. Portál provozování dráhy [online]. Správa železnic, 2022-07-22 [cit. 2022-07-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať Praha – Česká Třebová
> Praha-Libeň – Praha-Hloubětín – Praha-Kyje – Praha-Dolní Počernice – Praha-Běchovice – Praha-Běchovice střed – Odb Blatov – Praha-Klánovice – Úvaly – Tuklaty – Rostoklaty – Český Brod – Klučov – Poříčany – Odb Tatce – Tatce – Pečky – Odb Cerhenice – Cerhenice – Velim – Nová Ves u Kolína – Kolín zastávka – Kolín – Kolín dílny – Starý Kolín – Záboří nad Labem – Týnec nad Labem – Kojice – Chvaletice – Řečany nad Labem – Lhota pod Přeloučí – Přelouč – Valy u Přelouče – Pardubice-Opočínek – Pardubice-Svítkov – Pardubice hlavní nádraží – Pardubice centrum – Pardubice-Pardubičky – Pardubice-Černá za Bory – Kostěnice – Moravany – Uhersko – Sedlíšťka – Zámrsk – Dobříkov u Chocně – Sruby – Choceň – Brandýs nad Orlicí – Bezpráví – Odb Bezpráví – Ústí nad Orlicí – Ústí nad Orlicí město – Dlouhá Třebová – Odb Parník – Česká Třebová
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Brandýs_nad_Orlicí_(nádraží)&oldid=23840515“