Mohelnice (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Železniční stanice Mohelnice
Nádraží v Mohelnici
Nádraží v Mohelnici
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Olomoucký kraj
Město Mohelnice
Souřadnice
Mohelnice (nádraží)
Mohelnice (nádraží)
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 342824
Tratě 270
Nadmořská výška 260 m n. m.
V provozu od 20. srpna 1845
Zabezpečovací zařízení ESA 11
Dopravních kolejí 7
Nástupišť (hran) 3 (4)
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava Autobusový terminál před nádražní budovou
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mohelnice je železniční stanice ve stejnojmenném městě na adrese Nádražní 339/5 789 85 Mohelnice nedaleko říčky Mírovka. Nachází se severozápadně od Olomouce v Olomouckém kraji, v okrese Šumperk v nadmořské výšce 260 m, na železniční trati 270 Česká Třebová – Přerov – Bohumín, v km 53,066.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nádraží vzniklo na nově budované trati společnosti Severní státní dráha z Olomouce do Prahy v letech 1843–1845. Slavnostní vlak tudy projel 20. srpna 1845 za osobního řízení inženýra Jana Pernera, který trať navrhl. Návrh původně empírové budovy je připisován, stejně jako skoro u všech stanic na této trase, architektu Antonu Jünglingovi.

Roku 1959 byla do stanice dovedena elektrická trakční soustava 3 kV stejnosměrného proudu.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Stanicí prochází III. železniční koridor. Po roce 2000 byla dokončena rekonstrukce stanice a úpravy parametrů nádraží na koridorovou stanici: nachází se zde kryté ostrovní nástupiště s podchodem, byl instalován elektronický informační systém pro cestující a výpravní budova prošla opravou. Expresní spoje mohou stanicí projíždět rychlostí až 160 km/h a nádražní provoz je řízen dálkově z centrálního dispečerského pracoviště Přerov díky traťovému zabezpečovacímu zařízení, elektronickému stavědlu ESA 11.

Výpravní budova[editovat | editovat zdroj]

V úseku Olomouc – Česká Třebová byla železniční stanice Mohelnice zařazena do IV. třídy. Její vybavení se skládalo z čekárny, pokladny, dvou bytů a vodárny.

Výpravní budova byla navržena Antonem Jünglingem jako stavba se středním patrovým tříosým traktem na čtvercovém půdorysu, k němuž byla po stranách přistavěna krátká přízemní křídla. Střední část byla kryta stanovou střechou, křídla měla střechy valbové. Empírové fasády s do líce vsazenými okny byly členěny hladkými omítanými plochami s pásovou rustikou se širokými pásy. Úzké šambrány s jemnou profilací rámovaly obdélná okna. Později byla vnitřní dispozice upravena, kdy byly zvětšeny kanceláře a čekárna.[1][2]

Po převzetí dráhy soukromou Rakouskou společností státní dráhy (StEG) byla výpravna v roce 1875 přestavěna. Nově byla zařazena do třídy III.B. Architekt Carl Schumann vypracoval návrh budovy s dvouosými patrovými křídly přistavěných ke středovému trojosému rizalitu, stavby byla krytá sedlovou střechou. Členění bylo v podobě tenkých průběžných a parapetních říms.Ve štítech byla dvojice malých okének.[1][2]

V roce 1904 byla prodloužena křídla o jednoosé přízemní přístavky se sedlovou střechou a kruhovým okénkem ve štítu. Fasáda byla členěna strukturovanou omítkou a hladkými plastickými prvky.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dĕdictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracovištĕ v Ostravĕ, 2016. 271, [1] s. s. Dostupné online. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 26, 29, 39, 57. 
  2. a b BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracovište v Ostravě, 2017. 208 stran s. Dostupné online. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GOŠ, Vladimír a kolektiv: Mohelnice včera a dnes – sborník o minulosti a současnosti Mohelnice, Komise pro oslavy 700. výročí povýšení Mohelnice na město, Mohelnice 1973.