Dobříkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci na Choceňsku. O části města Kdyně pojednává článek Dobříkov (Kdyně).
Dobříkov
Dřevěný podkarpatský kostelík v obci Dobříkov

Dřevěný podkarpatský kostelík v obci Dobříkov

znak obce Dobříkovvlajka obce Dobříkovznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0534 580091
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (LAU 1): Ústí nad Orlicí (CZ0534)
obec s rozšířenou působností: Vysoké Mýto
pověřená obec: Choceň
historická země: Čechy
katastrální výměra: 8,53 km²
počet obyvatel: 501 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 264 m n. m.
PSČ: 503 64
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Dobříkov
čp.29,
pošta 56601 Vysoké Mýto
starosta / starostka: Jiří Svatoš
Oficiální web: www.dobrikov.cz
E-mail: obec@dobrikov.cz

Dobříkov
Red pog.svg
Dobříkov
Zdroje k infoboxu a částem obce

Dobříkov (německy Dobschikau) je obec v okrese Ústí nad Orlicí. Žije zde asi 460 obyvatel (rok 2005).

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1356, kdy se uvádí Pysko z Dobříkova. Další majitel Jan Těchlovec (1415–1440) pak Dobříkov prodal známému husitskému hejtmanovi Janu Talafúsovi z Ostrova, když se oženil pravděpodobně s jeho dcerou Dorotou. V letech 1463–1493 je zde zmiňován Hynek z Malejova, prapředek rodu Dobříkovských z Malejova.

Rozsáhlá dobříkovská tvrz, ležící ve vsi mezi rybníčkem a kostelíkem jižně od silnice, bývá zmiňována až roku 1496 a spojována se jménem Hynkova syna Jana Dobříkovského z Malejova. Pravděpodobně však byla postavena již dříve ve 14. století. Za Viléma Dobříkovského, chrudimského hejtmana, byla na přelomu 16. a 17. století původní věžovitá tvrz přestavěna v pohodlnější renesanční sídlo. V některých dobových listinách pak dokonce označována jako zámek. Přesnou podobu nového sídla však bohužel neznáme.

Koncem 17. století se majitelé Dobříkova rychle střídali a po roce 1772 zkáza sídla vyvrcholila. Opuštěná budova již neměla střechu a stropy se propadly. Počátkem 19. století dal nový majitel Diviš Jan Jeník Zásadský z Gamsendorfu za použití části zřícenin někdejší tvrze postavit přízemní myslivnu s mansardovou střechou (nyní čp. 68.).

Roku 1925 získal tvrziště i s pozemkem národně sociální politik první republiky Václav Klofáč. Naproti myslivně si postavil soukromé letní sídlo (čp. 93.) s altánem, nad jehož vchodem jsou zazděny renesanční kachle z původního zámku. Okrouhlé tvrziště je obehnáno dobře znatelným příkopem, místy až 10 metrů širokým, s třímetrovým valem. Příkopy se kdysi plnily vodou z nedalekého rybníka, nyní je suché. Z tvrze se dále zachovala část sklepů a šnekovité schodiště pod altánem.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Václav Klofáč - první ministr Národní obrany ČSR a dlouhodobý senátor

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. BENDA, Michal. Přestěhovat lze všelicos, třeba i kostel. Turista. 2016, roč. LV, čís. 6, s. 20-23.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]