Rostoklaty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rostoklaty
Pohled od severu ke kostelu svatého Martina
Pohled od severu ke kostelu svatého Martina
Znak obce RostoklatyVlajka obce Rostoklaty
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČeský Brod
Obec s rozšířenou působnostíČeský Brod
(správní obvod)
OkresKolín
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel621 (2023)[1]
Rozloha7,03 km²[2]
Nadmořská výška255 m n. m.
PSČ281 71, 282 01
Počet domů210 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduRostoklaty 32
281 71 Rostoklaty
obec@rostoklaty.cz
StarostaBc. Jiří Mokošín
Oficiální web: www.rostoklaty.cz
Rostoklaty
Rostoklaty
Další údaje
Kód obce533661
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rostoklaty jsou obec rozkládající se na západě okresu Kolín. Leží 4 km západně od Českého Brodu a 30 km východně od centra Prahy, v sevření dvou hlavních spojnic Prahy s Kolínem: z jižní strany ves ohraničuje silnice I/12, ze severu ji míjí železniční trať 011 se zastávkou. Rostoklaty čítají 621[1] obyvatel. V roce 2011 zde bylo evidováno 187 adres.[4] Součástí obce je i vedlejší vesnice Nová Ves II. Do Prahy vlakem bez zpoždění je to 32 minut.

Rostoklaty je také název katastrálního území o rozloze 3,25 km2.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[6]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
  • 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[8]
  • 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Rostoklaty (370 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 3 hostince, kolář, kovář, ohýbárna dřeva, palivo, pekař, pila, restaurace, 4 rolníci, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.

Kostel sv. Martina[editovat | editovat zdroj]

Stavitelem prvního gotického kostela byl zřejmě pražský měšťan Menhard Rokycanský, který vlastnil Rostoklaty kolem roku 1346. První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1352, v roce 1358 je doložen nástup nového faráře Bohunka po smrti jeho předchůdce faráře Kryštofa. Dochované masivní stavební prvky z tohoto období dokládají, že kostel byl zřejmě postaven s dosud blíže neobjasněnou obrannou funkcí. Po roce 1570 došlo k renesančním úpravám za nových majitelů, pánů Smiřických ze Smiřic, kdy byla v interiéru vystavěna kamenná kazatelna (1574) a hudební kruchta nesená dvojicí půlkruhových arkád (konec 16. století), nesených okoseným sloupkem. V letech 1614–1618 byl kostel pozdně renesančně přestavěn nákladem Albrechta Jana Smiřického ze Smiřic, který nechal upravit především loď a věž.

Během třicetileté války kostel zpustl a jeho dnešní podobu mu dala až raně barokní přestavba v rozmezí let 1688–1715, kterou inicioval zdejší farář Jakub Pečený pod patronací tehdejšího majitele škvoreckého panství, knížete Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna. Tato raně barokní přestavba, při které byl vystavěn zcela nový presbytář, odpovídá charakteru kostelních staveb s šířkově rozvinutým trojdílným presbytářem, které v této době vznikaly na lichtenštejnských panstvích Škvorec a Kostelec nad Černými lesy (nejbližší příklady viz Tuklaty a Přistoupim). Kostel v Rostoklatech se ale od nich odlišuje tím, že při přestavbě byla respektována hmota původního gotického kostela, z něhož byly zachovány podstatné části zdiva. Poslední úpravy proběhly po roce 1795, kdy věž poničila vichřice; její nové cibulové zastřešení tehdy provedl tesař Vít Komárek.

Kostel byl opraven v letech 1929–1930, od té doby byl bez údržby až do roku 2008, kdy se jeho majitelem stala obec. Ta od roku 2009 realizuje postupnou obnovu památky.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí vede silnice I/12 Praha - Kolín.
  • Železnice – Obec Rostoklaty leží na železniční trati Praha – Český Brod – Pečky – Kolín – Česká Třebová v jejím trojkolejném úseku (Praha-Libeň – Poříčany). Trať je všude nejméně dvoukolejná, elektrizovaná, součást celostátní dráhy zařazená do evropského železničního systému, součást 1. koridoru. Doprava byla zahájena roku 1845.

Veřejná doprava 2019

  • Autobusová doprava – Obcí vedla autobusová linka Pečky – Klučov,Skramníky – Český Brod – Tuklaty,Tlustovousy.
  • Železniční doprava – Po trati vede linka S1 Praha–Kolín a v dopravních špičkách pracovních dnů také větev linky S7 Beroun – Český Brod v rámci pražského systému Esko. V železniční zastávce Rostoklaty zastavovaly osobní vlaky v době provozu linky S7 v průměru každých 15 minut každým směrem, jinak každých 30 minut.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22 [cit. 2011-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-30. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-19. 
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1482. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]