Křečhoř
| Křečhoř | |
|---|---|
 Památník bitvy u Kolína | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kolín |
| Obec s rozšířenou působností | Kolín (správní obvod) |
| Okres | Kolín |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°1′32″ s. š., 15°7′38″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 572 (2025)[1] |
| Rozloha | 9,68 km²[2] |
| Nadmořská výška | 307 m n. m. |
| PSČ | 280 02 |
| Počet domů | 181 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Křečhoř 1 280 02 Kolín 2 podatelna@krechor.cz |
| Starosta | Michal Beneš |
| Oficiální web | www |
  Křečhoř | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 533467 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Křečhoř je obec v okrese Kolín ve Středočeském kraji. Leží pět kilometrů západně od Kolína. Obec se dělí na tři části – Kamhajek, Křečhoř a Kutlíře. Žije zde 572[1] obyvatel a její katastrální území má rozlohu 967 hektarů. Křečhoř je také název katastrálního území o rozloze 7,5 km².[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295.
Dne 18. června 1757 se u Křečhoře odehrála z politicko-vojenského hlediska jedna z nejvýznamnějších bitev evropských dějin, zvaná bitva u Kolína. Po politické stránce to byl první a rozhodující úder expanzivním snahám Fridricha II. Velikého, který měl obležením Prahy na dosah vítězství v tzv. sedmileté válce (chtěl k Prusku připojit hospodářsky silné české země). Po vojenské stránce je bitva u Kolína jako jedna z klasických ukázek lineární taktiky zařazena mezi nejznámější akce evropských vojenských dějin.
V obci Křečhoř (přísl. bříství, Kamhajek, 630 obyvatel, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[5] hospodářské strojní družstvo, 2 hostince, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, obuvník, pekař, obchod s lahvovým pivem, povoznictví, 4 rolníci, 2 řezníci, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Křečhoř a Kamhajek, trafika, truhlář.
Exulanti
[editovat | editovat zdroj]Z obce Křečhoř pocházel Jan Mojžíš (1698–19.6.1779 Berlín). Emigroval s rodinou v roce 1732 do Herrnhutu, později se v Berlíně vypracoval na fabrikanta. Během 1. slezské války v roce 1742 byl jedním z pomocníků Jana Liberdy při organizování hromadné emigrace českých evangelíků do pruského Slezska. Později se jeho syn Jiří Daniel Mojžíš stal českým reformovaným kazatelem ve slezském Husinci.[6] Podrobněji o exulantech – Žďárky aj.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 604 | 679 | 716 | 745 | 823 | 720 | 655 | 512 | 481 | 445 | 444 | 394 | 416 | 445 | 536 |
| Počet domů | 80 | 86 | 88 | 105 | 103 | 111 | 135 | 152 | 140 | 128 | 121 | 155 | 154 | 158 | 181 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[9]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
- 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[10]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[11]
- 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim[12]
- 1949 Pražský kraj, okres Kolín[13]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. července 2023.[14]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy. Ve vzdálenosti jednoho kilometru vede silnice I/12 Praha – Kolín.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Velim ve vzdálenosti pět kilometrů ležící na trati 011 z Prahy do Kolína.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Plaňany-Kouřim (v pracovních dnech 8 spojů, o víkendech 1 spoj) a Kolín-Velim-Poděbrady (v pracovních dnech 4 spoje) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Václava a Božího Těla (původně jen svatého Václava) – původně gotický kostel z počátku 14. století (připomínán roku 1350 jako farní), jehož stavebník pocházel nejspíš z okruhu královského dvora (tehdy se v držení vsi vystřídali král Jan Lucemburský, Jindřich z Lipé a královna – vdova Eliška Rejčka). Tato původní stavba zanikla při radikální pozdně empírové přestavbě (zejména v západním průčelí) v letech 1846–1848, provedené nákladem V. Veitha, po jejímž skončení byl kostel nově zasvěcen. V roce 1863 byla zvýšena věž a při restaurování v letech 1913–1914 byly odkryty dochované původní gotické detaily, které dokládají neobyčejně vysokou úroveň původní gotické kostelní stavby. Ta se nepochybně vymykala z rámce soudobé sakrální architektury venkovského prostředí.
- Na západním okraji vesnice se nachází pozůstatky raně středověkého křečhořského hradiště.[15]
- Pomník bitvy u Kolína od Mořice Černila[16]
- Pískovcový křížek z roku 1863
- Naleziště z doby laténské – V kolínském muzeu jsou uloženy nálezy z hrobů ze 4.–3. století př. n. l., odkrytých na území Křečhoře; bližší údaje chybí. V roce 1936 byly při úpravě silnice do Kutlíř zjištěny sídlištní jámy z období velice mladého laténu asi ze 2. až 1. století př. n. l., zřejmě související s nálezy z Kutlíř.
- Pohřebiště z doby římské – V roce 1937 byly na poli za vsí objeveny předměty z rozrušených žárových hrobů doby římské, které lze datovat do 2. století. Podařilo se zachránit jen malou část milodarů: hliněnou popelnici, železnou trubkovitou sponu s širokým esovitě prohnutým lučíkem a zlomky bronzových plechů zřejmě z nádob.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Gustav Frištenský (1879–1957), český zápasník
- Oldřich Liska (1881–1959), český architekt
- Jan Antonín Prokůpek (1832–1915), rakouský a český statkář, agrární aktivista a politik, starosta
- Josef Skalák (1874–1968), československý novinář a politik
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]
Památný strom: vrba bílá
Obecní úřad
Památník obětem 1. a 2. světové války
Křížek
Dvůr Křečhor
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 648. (česky a německy)
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Praha: Kalich, 1999. ISBN 80-7017-253-3. S. 414.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Udělené symboly – Křečhoř [online]. 2023-07-12 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online.
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Křečhoř, s. 153–154.
- ↑ Šťastný, Ivo, Koťátko, Adam; Jedlička, František. Pomník Obětem Sedmileté války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-11-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křečhoř na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Křečhoř v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Křečhoř na mapách Stabilního katastru z r. 1841
- Indikační skica Stabilního katastru Archivováno 24. 12. 2013 na Wayback Machine.
- Křečhoř na webu Cesty a památky
