Drahobudice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Drahobudice

kostel Nejsvětější Trojice
Znak obce DrahobudiceVlajka obce Drahobudice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0204 564681
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kolín (CZ0204)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kolín
Historická země Čechy
Katastrální území Drahobudice
Katastrální výměra 5,54 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 250 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 339 m n. m.
PSČ 281 44
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Drahobudice 51
28144 Zásmuky
Starosta Ladislav Barták
Oficiální web: www.obec-drahobudice.cz
Email: ou.drahobudice@tiscali.cz
Drahobudice
Drahobudice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drahobudice[2] je obec ležící v okrese Kolín, 13 km na jih od Kolína v nadmořské výšce 350 metrů. Mají zhruba 250 obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 554 ha. V roce 2011 zde bylo evidováno 107 adres.[3] Obcí prochází železnice vedoucí z Kolína do Ledečka. V obci se nachází chovný rybník a hasičská nádrž, která je využívána také jako koupaliště.

Drahobudice je také název katastrálního území o rozloze 5,54 km2.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jméno Drahobudice je odvozeno od osobního jména Drahobud (ves lidí Drahobudových). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1338. V roce 1429 držel Drahobudice Boleslav z Drahobudic, který dal ve vsi vybudovat tvrz. V roce 1438 se obec nacházela v držení Mikuláše Popela z Vesce. Okolo roku 1508 byly Drahobudice koupeny ke Hrádku, při kterém zůstaly až do roku 1564, kdy v tomto roce dostal Drahobudice Václav Myška ze Žlunic, který je v roce 1593 prodal svému bratrovi Jaroslavu Myškovi ze Žlunic. Po třicetileté válce (1618–1648) byly Drahobudice zpustošeny. Roku 1669 byla založena část Bílkov.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[5]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
  • 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[7]
  • 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Drahobudice (přísl. Bílkov, 416 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] družstvo pro rozvod elektrické energie v Drahobudicích, 2 hostince, kolář, 2 kováři, obuvník, 2 porodní asistentky, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Drahobudice, 2 švadleny, trafika, truhlář

Památky v obci[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Nejsvětější Trojice v Drahobudicích – původně gotický kostel, poprvé připomínaný jako farní v roce 1352. Roku 17531754 architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi barokně přestavěl kostel podle svého architektonického návrhu. V tomto kostele byla původně, po italském způsobu, zhotovena klenba, která byla pokryta taškami bez dřevěných krovů. V roce 1778 byl kostel na náklady císařovny Marie Terezie opraven. Po převratu byl kostel opět navrácen církvi a v roce 1991 nastala velká rekonstrukce, kterou ale zmařil oheň, jenž vypukl 21. října 1992.
  • Farní úřad byl postaven v roce 1762. Zbožný nový bečvárský patron Hillebrand se postaral i o postavení nové fary. To se stalo roku 1762. Prvním farářem v novém Drahobudickém kostele byl farář Josef Lorenz ze Solopysk. Hned však nemohl ve faře v Drahobudicích bydlet. Zůstával s počátku v zámku v Bečvárech, později pak, nežli se fara dostavěla, v dřevěné chalupě v Drahobudicích, naproti kostelu, asi tam, kde nyní jest číslo popisné 32. (2008 – rodina Kumstátova)
  • Škola v Drahobudicích byla založena roku 1762. V letech 1835–1836 Martin Liška, majitel bečvareckého panství, s Václavem Vraždou z Kunvaldu nechali zbudovat novou školní budovu. V přízemí byly byty pro učitele a pomocníka, v poschodí byly umístěny dvě třídy. Škola v Drahobudicích byla provozována do roku 1976. A od tohoto roku byla škola využívána jako internát Střední zdravotní školy v Kolíně a to až do roku 1990. Od těchto let byla školní budova využívána jako obecní úřad a od roku 1994 je využívaná k soukromým účelům. V roce 2008 byla školní budova prodána do soukromých rukou.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2,5 km vede silnice I/2 Praha - Říčany - Kutná Hora - Pardubice.
  • Železnice – Obec Drahobudice leží na železniční trati 014 Kolín - Uhlířské Janovice - Ledečko. Je to jednokolejná regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1900. Na území obce leží železniční zastávka Drahobudice.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Bečváry-Zásmuky-Skvrňov (v pracovních dnech 6 spojů, o víkendu 1 spoj) a Bečváry-Zásmuky (v pracovních dnech 1 spoj) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
  • Železniční doprava – Po trati 014 jezdilo v pracovních dnech 11 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Publikace 100 let sboru dobrovolných hasičů v Drahobudicích
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22, [cit. 2011-08-05]. Dostupné online.  
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 243. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]