Drahobudice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Drahobudice
kostel Nejsvětější Trojice
Znak obce DrahobudiceVlajka obce Drahobudice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0204 564681
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kolín (CZ0204)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kolín
Historická země Čechy
Katastrální území Drahobudice
Katastrální výměra 5,54 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 252 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 339 m n. m.
PSČ 281 44
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Drahobudice 51
28144 Zásmuky
Starosta Ladislav Barták
Oficiální web: www.obec-drahobudice.cz
Email: ou.drahobudice@tiscali.cz
Drahobudice
Drahobudice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drahobudice[2] je obec ležící v okrese Kolín, 13 km na jih od Kolína v nadmořské výšce 350 metrů. Žije zde 252[1] obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 554 ha. V roce 2011 zde bylo evidováno 107 adres.[3] Obcí prochází železnice vedoucí z Kolína do Ledečka. V obci se nachází chovný rybník a hasičská nádrž, která je využívána také jako koupaliště.

Drahobudice je také název katastrálního území o rozloze 5,54 km2.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jméno Drahobudice je odvozeno od osobního jména Drahobud (ves lidí Drahobudových). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1338. V roce 1429 držel Drahobudice Boleslav z Drahobudic, který dal ve vsi vybudovat tvrz. V roce 1438 se obec nacházela v držení Mikuláše Popela z Vesce. Okolo roku 1508 byly Drahobudice koupeny ke Hrádku, při kterém zůstaly až do roku 1564, kdy v tomto roce dostal Drahobudice Václav Myška ze Žlunic, který je v roce 1593 prodal svému bratrovi Jaroslavu Myškovi ze Žlunic. Po třicetileté válce (1618–1648) byly Drahobudice zpustošeny. Roku 1669 byla založena část Bílkov.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[5]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
  • 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[7]
  • 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Drahobudice (přísl. Bílkov, 416 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] družstvo pro rozvod elektrické energie v Drahobudicích, 2 hostince, kolář, 2 kováři, obuvník, 2 porodní asistentky, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Drahobudice, 2 švadleny, trafika, truhlář

Památky v obci[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Nejsvětější Trojice v Drahobudicích – původně gotický kostel, poprvé připomínaný jako farní v roce 1352. Roku 17531754 architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi barokně přestavěl kostel podle svého architektonického návrhu. V tomto kostele byla původně, po italském způsobu, zhotovena klenba, která byla pokryta taškami bez dřevěných krovů. V roce 1778 byl kostel na náklady císařovny Marie Terezie opraven. Po převratu byl kostel opět navrácen církvi a v roce 1991 nastala velká rekonstrukce, kterou ale zmařil oheň, jenž vypukl 21. října 1992.
  • Farní úřad byl postaven v roce 1762. Zbožný nový bečvárský patron Hillebrand se postaral i o postavení nové fary. To se stalo roku 1762. Prvním farářem v novém Drahobudickém kostele byl farář Josef Lorenz ze Solopysk. Hned však nemohl ve faře v Drahobudicích bydlet. Zůstával s počátku v zámku v Bečvárech, později pak, nežli se fara dostavěla, v dřevěné chalupě v Drahobudicích, naproti kostelu, asi tam, kde nyní jest číslo popisné 32. (2008 – rodina Kumstátova)
  • Škola v Drahobudicích byla založena roku 1762. V letech 1835–1836 Martin Liška, majitel bečvareckého panství, s Václavem Vraždou z Kunvaldu nechali zbudovat novou školní budovu. V přízemí byly byty pro učitele a pomocníka, v poschodí byly umístěny dvě třídy. Škola v Drahobudicích byla provozována do roku 1976. A od tohoto roku byla škola využívána jako internát Střední zdravotní školy v Kolíně a to až do roku 1990. Od těchto let byla školní budova využívána jako obecní úřad a od roku 1994 je využívaná k soukromým účelům. V roce 2008 byla školní budova prodána do soukromých rukou.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2,5 km vede silnice I/2 Praha - Říčany - Kutná Hora - Pardubice.
  • Železnice – Obec Drahobudice leží na železniční trati 014 Kolín - Uhlířské Janovice - Ledečko. Je to jednokolejná regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1900. Na území obce leží železniční zastávka Drahobudice.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Bečváry-Zásmuky-Skvrňov (v pracovních dnech 6 spojů, o víkendu 1 spoj) a Bečváry-Zásmuky (v pracovních dnech 1 spoj) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
  • Železniční doprava – Po trati 014 jezdilo v pracovních dnech 11 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Publikace 100 let sboru dobrovolných hasičů v Drahobudicích
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22 [cit. 2011-08-05]. Dostupné online. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 243. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]