Kbel (okres Kolín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kbel
Kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonicí v obci Kbel
Znak obce KbelVlajka obce Kbel
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0204 513415
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kolín (CZ0204)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kolín
Historická země Čechy
Katastrální území Kbel u Ratboře
Katastrální výměra 2,02 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 221 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 212 m n. m.
PSČ 280 02
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Kbel 92
280 02 Kolín 2
Starosta Bc. Hana Bendová
Oficiální web: www.ou-kbel.cz
Email: obec.kbel@volny.cz
Kbel
Kbel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kbel je obec ležící v okrese Kolín asi šest kilometrů jihozápadně od Kolína. Žije zde 221[1] obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 202 ha. V roce 2011 zde bylo evidováno 96 adres.[2] Součástí obce je i vesnice Kbílek.

Kbel leží v katastrálním území Kbel u Ratboře o rozloze 2,02 km2.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295 za Parduse z Kbelu. Během 14. a počátkem 15. století byla rozdělena mezi mnoho majitelů, teprve roku 1436 spojil všechny části do vlastní državy Mikuláš Kasalický. Tvrz je písemně doložena až v roce 1491, kdy ji spolu se vsí koupil kutnohorský měšťan Bartoš z Prachňan. Jeho potomci vlastnili Kbel až do konce 16. století. Mezi nejvýznamnější držitele z tohoto rodu patřil bezesporu Mikuláš Dačický z Heslova, který na tvrzi sídlil v letech 1556–1596. V následujících letech se v držení Kbelu vystřídali Voděradští z Hrušova, Hlaváčové z Vojenic a Hostačovští z Petrovic. V roce 1634 byla ves s tvrzí vydrancována saským vojskem a zanikla.

Ves a poplužní dvůr obnovil v roce 1664 Jan Bedřich z Trautmannsdorfu a připojil ji k panství Červené Pečky. V roce 1739 koupil Kbel Jan Karel Náchodský z Neudorfu, který nechal při dvoře, snad na místě zaniklé tvrze, vystavět nový barokní zámek. Náchodští sídlili na zámku do roku 1876, kdy ho i s panstvím prodali majiteli ratibořského velkostatku Janu Frauenbergovi. Jeho potomkům patřil až do roku 1950, kdy jim byl zabaven státem a sloužil jako byty státního statku. V 60. letech 20. století byl zámek ještě opraven, poté však přestal být udržován a v roce 1983 byl pro zchátralost zbořen.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Kolín[4]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kolín
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Kolín
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Kolín[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kolín[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Kolín[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Kbel (přísl. Kbílek, 561 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] bednář, 2 hostince, kolář, 2 obuvníci, 11 rolníků, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatkář Bohuš Frauenberg.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie je gotický kostel vystavěný na počátku 14. století, podle nalezených dokumentů nákladem vladyků z okolí; například Parduse ze Kbelu (doložen 1295), Oldřicha z Velimi nebo Maršíka a Rudolta z Radovesnice. Po poškození švédskými vojsky v roce 1634 byl kostel opraven renesančně v letech 1664–1666 nákladem hraběte Tratmandorfa. V roce 1874 kostel silně poničil požár, při kterém také shořel vzácný barokní oltář s obrazem od Petra Brandla. Kostel byl v letech 1885–1886 velmi necitlivě opraven v pseudogotickém stylu, přičemž došlo ke zničení mnoha středověkých památek. Protože ale nebyl v nadcházejícím období řádně udržován, postupně chátral. Před dalším chátráním byl ušetřen až poněkud amatérsky prováděnými opravami kolínských patriotů, bratrů Jana a Josefa Kamarýtovými.
  • Barokní osmiboká zvonice, datována na trámoví 1686. Původně v ní visely tři zvony (největší z roku 1664 a dva menší z roku 1844 ulité v Kutné Hoře).[10][11]
  • Křížek z roku 1874[12]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Územím obce prochází silnice II/125 Kolín - Kbel - Uhlířské Janovice - Vlašim.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Ratboř ve vzdálenosti 2 km ležící na trati 014 z Kolína do Uhlířských Janovic.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Obcí vedly autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kolín, Uhlířské Janovice, Vlašim (dopravce ČSAD Benešov, a.s.), Kolín, Zásmuky (dopravce ČSAD POLKOST, s. r. o.), Kolín, Kořenice, Uhlířské Janovice, Zásmuky (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22 [cit. 2011-08-05]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 556-557. (česky a německy)
  10. http://www.cestyapamatky.cz/kbel-zvonice.htmliz
  11. http://www.cestyapamatky.cz/kbel-zvonice.html
  12. http://www.cestyapamatky.cz/kbel-ostatni.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]