Mikuláš Dačický z Heslova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mikuláš Dačický z Heslova
Dačický.jpg
Narození 23. prosince 1555
Kutná Hora
Úmrtí 25. září 1626 (ve věku 70 let)
Kutná Hora
Povolání spisovatel a básník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Erb na rodném domě v Kutné Hoře

Mikuláš Dačický z Heslova (23. prosince 1555 Kutná Hora25. září 1626) byl český spisovatel a šlechtic.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodu erbovních měšťanů Dačických z Heslova. Jeho otcem byl podnikatel a kutnohorský rychtář Ondřej Dačický, někdy zvaný Ondřej Křivoláček podle své první manželky, vdovy A. Křivoláčkové. Mikuláš se narodil ze druhého sňatku s Dorotou z Práchňan. Z 15 dětí přežili jen tři bratři a dvě sestry. Bratr Václav Dačický z Heslova (+1575) založil na tvrzi Lorec, zakoupené jejich otcem Ondřejem, dodnes existující pivovar.

V dětství byl poslán na výchovu a vzdělání do Kladrubského kláštera k opatu Wronovi, není známo, jak se tam učil. V patnácti letech, po smrti otce, se vrátil do Kutné Hory. Nevykonával žádné řemeslo, žil z velkého dědictví Křivoláčků (podílu ze stříbrného dolu po otci. Vedl bouřlivý život, strávil většinu času v krčmách u vína. Kutnohorští měšťané nešetřili stížnostmi. Mikuláš Dačický byl několikrát trestán vězením. I v šatlavě s přáteli hodoval, pil a rušil noční klid. V roce 1582 se v krčmě U Svobodů střetl v souboji s Felixem Novohradským z Kolovrat, kterého zabil a následující léta strávil ve vězení a soudními jednáními. Nakonec byl spor s vdovou po Novohradském urovnán smírem a pokutou 125 kop grošů. V roce 1590 se oženil s Alžbětou Mládkovou, dcerou Jiřího Mládka. Manželství trvalo přesně dvacet let, ale zůstalo bezdětné. Ke konci života Dačickému docházely peníze, jednak vinou dlouhotrvajícího soudu, a dále i úpadkem dolování stříbra v Kutné Hoře.

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

Ani při bouřlivém společenském životě nepřestal být vnímavým renesančním humanistou. Příležitostně veršoval a především systematicky navázal na rodovou měšťanskou kroniku, kterou začal sepisovat jeho pradědeček, Bartoš z Práchňan. Dalšími pokračovateli kroniky byli dědeček Mikuláš z Práchňan a otec Ondřej Dačický. Mikuláš kroniku rozvinul s pozoruhodnou vážností, filozofickým a historickým nadhledem a faktografickou přesností. Proto se právem nazývá po něm Paměti Mikuláše Dačického z Heslova. Zápisy svých předků zredigoval, upravil a vtiskl celé kronice svůj osobitý vypravěčský styl.

Jako spisovatel zaznamenal mj. informace o mysliveckých poměrech ve své době. Ty pravděpodobně nebyly vydány tiskem a jsou uchovány jen jako spisky a poznámky v archívech.[zdroj?]

Postava Mikuláše Dačického se jeví dodnes značně rozporuplná. Současníci v něm viděli převážně opilce a rváče, historikové a literární vědci oceňují znamenitého kronikáře, historiografa, básníka, kritika zlořádů, špatností, českého vlastence a patriota.

Vydané tituly[editovat | editovat zdroj]

  • Prostopravda – sbírka pořekadel a básní, většinou satirických, nezřídka přisprostlých.
  • Tragédie Masopusta – báseň ve formě dialogu určená k masopustním hrám
  • Paměti, též Paměti Mikuláše Dačického z Heslova je kronika rodu Dačických a města Kutné Hory let 12971571. Obsah tištěné verze:
  • I. Nejstarší paměti z let 1297–1516
  • II. Starší paměti a paměti Mikuláše z Práchňan z let 1516–1517
  • III. Paměti Bartoše z Práchňan z let 1454–1483
  • IV. Paměti kutnohorské Bartoše a Mikuláše z Práchňan z let 1470–1508
  • V. Paměti Mikuláše z Práchňan o kutnohorských mincmistrech z let 1462–1542
  • VI. Paměti Bartoše a Mikuláše z Práchňan z let 1470–1508
  • VII. Paměti Mikuláše a Jana z Práchňan a Ondřeje Dačického z Heslova z let 1533–1572
  • VIII. Paměti kutnohorské Mikuláše z Práchňan z let 1482–1549
  • IX. Paměti Mikuláše z Práchňan z let 1509–1530
  • X. Paměti kutnohorské Mikuláše z Práchňan z let 1510–1528
  • XI. Paměti Ondřeje Dačického z Heslova z let 1527–1546
  • XII. Paměti kutnohorské Ondřeje Dačického z Heslova z let 1534–1571
  • XIII. Paměti Mikuláše Dačického z Heslova z let 1575–1626
  • XIV. Paměti Mikuláše Dačického z Heslova z let 1577–1626
  • Dodatky z rukopisu jindřichohradeckého z let 1309–1619
  • Příloha: Podíl mezi syny Bartošovými o statek

První kapitola až do doby jagellonské má nižší výpovědní hodnotu. Ostatní části kroniky jsou velmi přesným a cenným historickým pramenem k dějinám Kutné Hory i k celé české historii období reformace.

Jako spisovatel měl Dačický údajně zaznamenat také informace o mysliveckých poměrech ve své době, které nebyly vydány tiskem a jsou údajně v jeho rukopisu, ve Státním okresním archivu v Kutné Hoře, ale je se nepodařilo najít.

Postava Mikuláše Dačického se jeví dodnes značně rozporuplná. Současníci v něm viděli převážně opilce a rváče, historikové a literární vědci oceňují znamenitého kronikáře, básníka a jiní kritika zlořádů, špatností a českého patriota.

Dačický v umění[editovat | editovat zdroj]

Jeho život inspiroval literární, hudební a filmová díla:

Odkaz Mikuláše Dačického z Heslova[editovat | editovat zdroj]

Odkaz Mikuláše Dačického z Heslova připomíná

  • Dačického dům, Kutná Hora, Komenského náměstí; pozdně gotická kamenná stavba rodiny Dačických, zrekonstruována pro expozici památek UNESCO a dne 29.2.2016 zpřístupněna veřejnosti.
  • Skupina historického šermu, nesoucí název Přátelé pana Mikuláše Dačického z Heslova[1], ve svých vystoupeních oživuje některé autorovy příběhy.
  • Pivo s obchodní značkou Dačický se v Kutné Hoře vyrábělo do roku 2009.
  • Stolní Víno Dačického pohár
  • Restaurace v Kutné Hoře

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha : Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 114.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D-Die. Praha : Libri, 2009. 105-215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 107-108.  


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.dacicti.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]