Libodřice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Libodřice
Bauerova vila v Libodřicích
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0204 533483
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kolín (CZ0204)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kolín
Historická země Čechy
Katastrální území Libodřice
Katastrální výměra 5,91 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 298 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 272 m n. m.
PSČ 280 02
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Libodřice 55
28002 Kolín 2
Starosta Jiří Baško
Oficiální web: www.obeclibodrice.cz
Email: obec.libodrice@seznam.cz
Libodřice
Libodřice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libodřice jsou obec ležící v okrese Kolín. Mají 298[1] obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 591 ha. V roce 2011 zde bylo evidováno 121 adres.[2]

Libodřice je také název katastrálního území o rozloze 5,91 km2.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1266, kdy zde měl majetek Milhost z Libodřic.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim [4]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim [4]
  • 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim [4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim [5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim [6]
  • 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim [7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín [8][9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín [10]

Adresář 1932[editovat | editovat zdroj]

Živnosti a obchody uvedené v adresáři firem z roku 1932 pro obec Libodřice, kde žilo 625 obyvatel:[11] holič, 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, 2 půjčovny mlátiček, 2 pekaři, obchod s lahvovým pivem, porodní asistentka, 2 rolníci, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, trafika, 2 truhláři, velkostatek.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Libodřický mohylník – archeologická památková rezervace (vyhlášená v roce 1966 výnosem MŠK č. j. 11.136/66-V/2), zahrnující 25 mohyl s kamennými jádry a obvodovými věnci. Odkryty byly chudé žárové hroby, vybavené rozpadlou keramikou lužického typu (1300–1000 př. n. l.) z mladší doby bronzové, nálezy jsou umístěny v muzeu v Kolíně a Kouřimi.
  • Zámek – v průběhu 14. a 15. století je doloženo několik zemanů užívajících přídomku z Libodřic. Jeden z nich, Mikuláš Rokycanský z Libodřic, daroval v roce 1348 část vsi nově založenému klášteru benediktýnek v Praze na Starém Městě. Tvrz se však ani ve světské, ani v církevní části vsi v této době nepřipomíná; ve světské části se uvádí vždy jen dvůr a od roku 1408 dva dvory, které tehdy náležely Bernardovi a Alešovi z Libodřic. Teprve v roce 1489 se připomíná tvrz při dvoře v horní části vsi, která tehdy náležela Jiřímu Voděradskému z Hrušova. V roce 1520 tuto část Libodřic s tvrzí koupil Jan Dobešovský, jehož syn, Jiří Dobešovský, prodal v roce 1544 horní část vsi s tvrzí a dvorem svému věřiteli Jiřímu Baderskému z Újezda, který v roce 1555 získal i druhou, dolní část vsi. Potomkům Jiřího Baderského náležely Libodřice až do roku 1605, kdy je po smrti jeho vnučky Anny získal její druhý manžel Jindřich Mírek ze Solopysk. V roce 1615 připojil Libodřice Purkart Střela z Rokyc k cerhenickému panství a tvrz přestala sloužit jako panské sídlo. Opravy se dočkala v roce 1638, kdy si ji pro své osobní potřeby přestavěl Václav Rudolf Střela a žil zde až do své smrti v roce 1650. Po roce 1650 se majitelé Libodřic rychle střídali, až je v roku 1726 koupil od Ferdinanda Adama Kustoše ze Zubří majitel nedalekých Svojšic Jan z Kaisersteinu. Od této doby zůstaly Libodřice spojeny se svojšickým panstvím až do roku 1848. V roce 1738 získal toto panství hrabě Jan Michal Althan. Za něho kolem roku 1750 byla tvrz přestavěna na zámek, který se stal sídlem lesního úřadu svojšického panství. Z původní stavby tvrze pocházela část obvodového zdiva zámku, sklepy a některé valené klenuté prostory v přízemí. Umělecká a historická hodnota objektu byla po roce 2011 z velké části zničena necitlivou přestavbou podle plánu Josefa Glose ze společnosti ATELIER 1-G Brno, při níž bylo zbořeno vše od prvního patra výš.[12]
  • Bauerova vila – moderní kubistická vila byla postavena v letech 1912–1914 pro nájemce a později i majitele libodřického velkostatku, Adolfa Bauera. Autorem projektu je jeden z nejvýznamnějších českých architektů 20. století, Josef Gočár. Vila se řadí mezi nejvýznamnější památky kubismu v České republice, upravuje se pro muzeum českého kubismu.
  • V obci a okolí jsou křížky a kapličky.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce není. Nejbližší železniční stanicí jsou Bošice ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 012 z Peček do Kouřimi.
  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 5 km vede silnice I/12 Praha - Kolín. V obci měly v pracovních dnech února 2011 zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Svojšice-Kouřim (10 spojů tam i zpět) a Kolín-Polní Voděrady-Plaňany-Radim (1 spoj tam, 2 spoje zpět) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s.r.o.) [13]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22 [cit. 2011-08-05]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Zákon č. 280/1948 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-02. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 727. (česky a německy)
  12. IMPIRE.CZ. Zámek Libodřice | Databáze prázdných domů v ČR. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2018-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  13. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]