Libodřice
Souřadnice: 50°0′16″ s. š., 15°5′18″ v. d.
| Libodřice | |
|---|---|
 Bauerova vila v Libodřicích | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kolín |
| Obec s rozšířenou působností | Kolín (správní obvod) |
| Okres | Kolín |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°0′16″ s. š., 15°5′18″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 319 (2025)[1] |
| Rozloha | 5,92 km²[2] |
| Katastrální území | Libodřice |
| Nadmořská výška | 272 m n. m. |
| PSČ | 280 02 |
| Počet domů | 113 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Libodřice 55 280 02 Kolín 2 obec.libodrice@seznam.cz |
| Starosta | František Jirák |
| Oficiální web | www |
  Libodřice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 533483 |
| Kód části obce | 83097 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Libodřice jsou obec v okrese Kolín ve Středočeském kraji. Žije v nich 319[1] obyvatel. Libodřice jsou také název katastrálního území o rozloze 5,92 km².[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1266, kdy zde měl majetek Milhost z Libodřic.
Živnosti a obchody uvedené v adresáři firem z roku 1932 pro obec Libodřice, kde žilo 625 obyvatel:[5] holič, 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, 2 půjčovny mlátiček, 2 pekaři, obchod s lahvovým pivem, porodní asistentka, 2 rolníci, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, trafika, 2 truhláři, velkostatek.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 594 | 691 | 666 | 583 | 598 | 600 | 521 | 395 | 344 | 288 | 278 | 253 | 274 | 306 | 292 |
| Počet domů | 78 | 98 | 105 | 106 | 110 | 111 | 119 | 111 | 100 | 93 | 84 | 103 | 102 | 107 | 113 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim [8]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim [8]
- 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim [8]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim [9]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim [10]
- 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim [11]
- 1949 Pražský kraj, okres Kolín [12][13]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kolín [14]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce není. Nejbližší železniční stanicí jsou Bošice ve vzdálenosti pět kilometrů ležící na trati 012 z Peček do Kouřimi.
- Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti pět kilometrů vede silnice I/12 Praha – Kolín. V obci měly v pracovních dnech února 2011 zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Svojšice-Kouřim (10 spojů tam i zpět) a Kolín-Polní Voděrady-Plaňany-Radim (1 spoj tam, 2 spoje zpět) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s.r.o.) [15]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Libodřický mohylník – archeologická památková rezervace (vyhlášená v roce 1966 výnosem MŠK č. j. 11.136/66-V/2), zahrnující 25 mohyl s kamennými jádry a obvodovými věnci. Odkryty byly chudé žárové hroby, vybavené rozpadlou keramikou lužického typu (1300–1000 př. n. l.) z mladší doby bronzové, nálezy jsou umístěny v muzeu v Kolíně a Kouřimi.
- Zámek – v průběhu 14. a 15. století je doloženo několik zemanů užívajících přídomku z Libodřic. Jeden z nich, Mikuláš Rokycanský z Libodřic, daroval v roce 1348 část vsi nově založenému klášteru benediktýnek v Praze na Starém Městě. Tvrz se však ani ve světské, ani v církevní části vsi v této době nepřipomíná; ve světské části se uvádí vždy jen dvůr a od roku 1408 dva dvory, které tehdy náležely Bernardovi a Alešovi z Libodřic. Teprve v roce 1489 se připomíná tvrz při dvoře v horní části vsi, která tehdy náležela Jiřímu Voděradskému z Hrušova. V roce 1520 tuto část Libodřic s tvrzí koupil Jan Dobešovský, jehož syn, Jiří Dobešovský, prodal v roce 1544 horní část vsi s tvrzí a dvorem svému věřiteli Jiřímu Baderskému z Újezda, který v roce 1555 získal i druhou, dolní část vsi. Potomkům Jiřího Baderského náležely Libodřice až do roku 1605, kdy je po smrti jeho vnučky Anny získal její druhý manžel Jindřich Mírek ze Solopysk. V roce 1615 připojil Libodřice Purkart Střela z Rokyc k cerhenickému panství a tvrz přestala sloužit jako panské sídlo. Opravy se dočkala v roce 1638, kdy si ji pro své osobní potřeby přestavěl Václav Rudolf Střela a žil zde až do své smrti v roce 1650. Po roce 1650 se majitelé Libodřic rychle střídali, až je v roce 1726 koupil od Ferdinanda Adama Kustoše ze Zubří majitel nedalekých Svojšic Jan z Kaisersteinu. Od této doby zůstaly Libodřice spojeny se svojšickým panstvím až do roku 1848. V roce 1738 získal toto panství hrabě Jan Michal Althan. Za něho kolem roku 1750 byla tvrz přestavěna na zámek, který se stal sídlem lesního úřadu svojšického panství. Z původní stavby tvrze pocházela část obvodového zdiva zámku, sklepy a některé valené klenuté prostory v přízemí. Umělecká a historická hodnota objektu byla po roce 2011 z velké části zničena necitlivou přestavbou podle plánu Josefa Glose ze společnosti ATELIER 1-G Brno, při níž bylo zbořeno vše od prvního patra výš.[16]
- Bauerova vila – moderní kubistická vila byla postavena v letech 1912–1914 pro nájemce a později i majitele libodřického velkostatku, Adolfa Bauera. Autorem projektu je jeden z nejvýznamnějších českých architektů 20. století, Josef Gočár. Vila se řadí mezi nejvýznamnější památky kubismu v České republice, upravuje se pro muzeum českého kubismu.
- V obci a okolí jsou křížky a kapličky.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-29.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 727. (česky a německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- 1 2 3 Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Zákon č. 280/1948 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-02.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Portál CIS o jízdních řádech
- ↑ IMPIRE.CZ. Zámek Libodřice | Databáze prázdných domů v ČR. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2018-10-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Libodřice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Libodřice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Památky v obci a blízkém okolí (česky)
