Gustav Frištenský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gustav Frištenský
Gustav Frištenský
Narození 11. května 1879
Kamhajek č.p.1
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 4. dubna 1957 (ve věku 77 let)
Litovel
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Litovel
Povolání řecko-římský zápasník
Web http://www.gustavfristensky.cz/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Frištenský (11. května[p 1] 1879, Kamhajek, součást obce Křečhoř4. dubna 1957, Litovel)[1] byl za Rakouska-Uherska a první republiky českým zápasníkem v řeckořímském zápase.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Rodný dům v obci Kamhajek

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako jedno ze šesti dětí v obci Kamhajek (součást obce Křečhoř).[2] Ve čtrnácti letech ho rodiče poslali na učení ke kováři. Zde mu jeden ze starších spoluučňů nastražil žhavou podkovu, která mu způsobila vážné popálení ruky. Po tříměsíční domácí léčbě se již do kovárny nevrátil, ale šel do učení na řezníka. Po vyučení vyrazil, jak bylo tehdy zvykem, na zkušenou do světa. Místo dostal v Brně u řezníka a uzenáře Moritze Soffera. Zde po krátkém čase začal navštěvovat místní Sokol a atletický klub Hellas.

Zápasnická dráha[editovat | editovat zdroj]

Miroslava Frištenská, choť Gustava Frištenského

V roce 1900 vyhrál svůj první mezinárodní závod, který se konal v Praze. O tři roky později se stal amatérským mistrem Evropy, když v Rotterdamu vyhrál v řeckořímském zápase.[3] V té době měřil 186 centimetrů a vážil 94 kilogramů. Jeho vítězství však mělo i stinnou stránku, po návratu do vlasti zjistil, že jeho místo řeznického tovaryše bylo obsazeno. V převážně německém Brně byl pro Frištenského velký problém sehnat si novou práci a úspory pomalu docházely. Asi po půl roce tak kývl na jednu z četných nabídek a vydal se na dráhu profesionálního zápasníka. Od roku 1917 žil v Litovli, kde se oženil s dcerou sládka litovelského pivovaru Miroslavou Ellederovou (1888–1947)[4]. Vlastnil statek v Lužicích u Šternberka, který mu byl jako součást Sudet po Mnichovské dohodě v roce 1938 zabaven. Po roce 1945 mu byl statek navrácen, ovšem vypleněný Rudou armádou a poté byl kolektivizován.[2]

Později zápasil v USA a vystupoval v cirkusech (např. ve známém cirkusu Kludský[2]), v roce 1929 se stal profesionálním mistrem Evropy, když vyhrál v pražské Lucerně.[2]

Filmová dráha[editovat | editovat zdroj]

Gustav Frištenský vystupoval jako herec ve dvou filmech:[5]

  • 1927 Pražský kat (role kata Jana Mydláře)
  • 1929 Boží mlýny (role kováře Drastila)

Odbojová činnost[editovat | editovat zdroj]

Za druhé světové války podporoval finančně odbojovou činnost. Byl zatčen a vyslýchán, měl být transportován do koncentračního tábora. Díky úplatku byl propuštěn.[6] Po válce byl oceněn Záslužným křížem za práci pro osvobození vlasti v době Protektorátu.[7]

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

Hrob rodiny Frištenských v Litovli

Po roce 1945 vystupování zanechal. Po válce rozdělil svých 150 000 Kč ženám po zemřelých četnících. Roku 1947 ovdověl.[2] V roce 1956 obdržel titul Zasloužilý mistr sportu.[8] Zemřel 4. dubna 1957 v Litovli, kde je pochován.[2]

Když zemřel, rozloučil se s ním v kondolečním listu jeho dlouholetý přítel, Petr Bezruč:

Vítěz v boji mnohém,

udivils kruh zemský,

budiž navždy sbohem,

Gustave Frištenský

— Petr Bezruč[9]

Zápasu se věnovali také jeho bratři František, Josef a Karel.

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Údaj podle webové stránky Gustav Frištenský. Podle matriky oddaných se ale narodil 10. května 1897 [1]. Matrika N není ještě zdigitalizována.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GUSTAV FRIŠTENSKÝ. www.gustavfristensky.cz [online]. [cit. 2018-05-11]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f MARTÍNEK, Jiřín. Rodné domy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2010. 166 s. ISBN 978-80-7376-202-5. Kapitola Kamhajek, s. 16–17. 
  3. Jak Gustav Frištenský dobyl mistrovství Evropy. Národní listy. 31. 5. 1913, s. 4. Dostupné online. 
  4. Matrika oddaných, Praha, sv. Jindřich, 1907-1910, snímek 88
  5. Filmová databáze FDb.cz: Gustaf Frištenský (filmografie)
  6. STOJAN, Petr. Historie brněnského zápasu. Brno, 2010. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Jan Machát. s. 36-37. Dostupné online.
  7. Národní muzeum: Záslužný kříž G. Frištenského
  8. Národní muzeum: Odznak Zasl. mistr. sportu G. Frištenského
  9. Gustav Frištenský (webová stránka)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]