Železniční trať Choceň–Litomyšl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Choceň–Litomyšl
Železniční stanice v Litomyšli s motorovou jednotkou řady 814
Železniční stanice v Litomyšli s motorovou jednotkou řady 814
Číslo 018
Provozovatel dráhy SŽDC
Dopravce České dráhy
Datum otevření 1882
Technické informace
Počet stanic 19
Délka 23,7 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3 (Vysoké Mýto – Litomyšl C2)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 15 ‰
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 60 km/h
Mapa trati
Mapa trati Choceň – Litomyšl
Mapa trati Choceň – Litomyšl
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
0,000 Choceň
trať do Týniště nad Orlicí
trať do Prahy
2,616 Dvořisko
4,849 Slatina u Vysokého Mýta
Loučná
7,809 Vysoké Mýto
8,660 Vysoké Mýto město
11,985 Džbánov
14,304 Hrušová
15,241 Cerekvice nad Loučnou
Loučná
16,380 Cerekvice nad Loučnou zastávka
18,801 Řídký
19,742 Tržek
21,383 Litomyšl-Nedošín
Loučná
22,542 Litomyšl zastávka
23,744 Litomyšl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Choceň–Litomyšl je jednokolejná regionální dráha z Chocně přes Vysoké Mýto do Litomyšle. V jízdním řádu pro cestující je uváděna pod číslem 018.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nádraží v Litomyšli a trať na historické pohlednici z konce 19. století

Plány a iniciace stavby[editovat | editovat zdroj]

Myšlenku vybudování železniční dráhy vedoucí přes Vysoké Mýto od počátku podporoval místní cukrovar už v roce 1868. Roku 1869 byl pak ve Vysokém Mýtě zřízen stálý obecní výbor pro získání železničního přípoje. Myšlenka se však nesetkávala s podporou, samotné město bylo ochotno přispět nejvyšší částkou 10 000 zlatých a celé úsilí bylo koordinováno s paralelně vzniklými výbory v Litomyšli a Poličce. V roce 1870 byla koncesována Rakouské severozápadní dráze trať z Hlinska přes Litomyšl do Ústí nad Orlicí, k jejíž stavbě ale pro velký rozpočtový náklad nikdy nedošlo.

Již v roce 1875 nechalo představenstvo obce Vysoké Mýto od firmy Hügel & Sager pořídit generální projekt trati Choceň – Litomyšl. O čtyři roky později pak došlo ke spojení výborů Litomyšle a Vysokého Mýta, které vyústilo ke zdárnému jednání se Společností státní dráhy.

Roku 1881 začala stavba samotné trati, k té přispělo město Vysoké Mýto příspěvkem 12 000 zlatých a odstoupením obecních pozemků. Vysokomýtský cukrovar přispěl částkou 25 000 a cerekvický 15 000 zlatými. Litomyšl musela pak složit 20 000 zlatých a věnovat zdarma pozemky na nádraží. Stavba byla svěřena podnikateli Houdkovi z Chocně, tehdejšímu zámožnému staviteli a starostovi města.[1]

List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 21. srpna 1881 daný ku stavbě a užívání místních železnic (kromě jiných) z Chocně do Litomyšle propůjčoval koncesi priv. rakouské železnici státní. Společnost jest povinna stavbu železnic do konce roku 1882 dokonati, obecnou jízdu po nich zavésti a po všechen čas koncese nepřerušeně po nich jezditi.[2]

Slavnostní zahájení provozu se konalo v neděli 22. října 1882. Akci přihlíželo velké množství obyvatelstva.[1] Dráhu vlastnila Rakouská společnost státní dráhy od října 1882 až do svého zestátnění 1. 1. 1908. V roce 1958 byla provedena změna zaústění koleje do nádraží Choceň.

Po roce 2000[editovat | editovat zdroj]

Zastávka Vysoké Mýto město

Mezi Vysokým Mýtem a Litomyšlí vede v souběhu se silnicí I/35, což v kombinaci s nižší rychlostí vedlo ke snahám o zastavení osobní dopravy.

Po roce 2000 přibývaly spoje v kratším úseku Choceň – Vysoké Mýto, litomyšlský úsek stagnoval; po roce 2010 objednával Pardubický kraj přes 20 párů spojů do Vysokého Mýta, současné však v rámci tzv. optimalizace dopravy prosazoval zastavení osobní dopravy do Litomyšle. Proti tomu se zvedly občanské protesty, zejména petice organizovaná stranou Věci veřejné.[3] Na dalších jednáních zástupci kraje záměr zmírnili a prosadili mezi Vysokým Mýtem a Litomyšlí omezení z deseti párů vlaků na pět (zbytek nahrazen autobusy) a petice označili za „zbytečné“.[4]

Stanice na trati[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Slatina-Šnakov, Vysoké Mýto, Vysoké Mýto zast., Džbánov, Česká Hrušová, Cerekvice-Č. Hruš., Cerekvice, Řídky, Tržek, Nedošín, Litomyšl.

Provoz na trati[editovat | editovat zdroj]

Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech
období jízdního řádu číslo tratě a celkový rozsah tratě počet vlaků (v části tratě)
1900 9 Choceň – Litomyšl 4 Os
1921 léto 14 Choceň – Litomyšl 5 Os + 1 Sm
1928/29 zima 4 Choceň – Litomyšl 5 Os + 4 N Choceň – Vysoké Mýto,
5 Os + 2 N Vysoké Mýto - Litomyšl
1937/38 zima 15 Choceň – Litomyšl 11 Os
1944/45 501d Choceň – Litomyšl 8 Os
1945/46 1k Choceň – Litomyšl 9 Os
1959/60 1k Choceň – Litomyšl 11 Os
1988/89 016 Choceň – Litomyšl 10 Os Choceň – Vysoké Mýto,
7 Os Vysoké Mýto – Litomyšl
2002/03 018 Choceň – Litomyšl 15 Os Choceň – Vysoké Mýto,
11 Os Vysoké Mýto – Litomyšl
2013/14 018 Choceň – Litomyšl 22 Os Choceň – Vysoké Mýto,
7 Os Vysoké Mýto – Litomyšl
2015/16 018 Choceň – Litomyšl 21 Os Choceň – Vysoké Mýto,
6 Os Vysoké Mýto – Litomyšl
Vysvětlivky

Sm – smíšený vlak, N – nákladní vlak s přepravou osob, Os – osobní vlak

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

V Chocni navazují tratě:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b 120 let místní dráhy. [s.l.]: [s.n.], 2002. 64 s. 
  2. List povolení č. 107/1881 Sb. ze dne 21. srpna 1881
  3. Názory čtenářů na rušení vlakových spojů Svitavský deník, 1. 4. 2011.
  4. Petice za železnici byly zbytečné, vzkázal kraj Orlický deník, 19. 5. 2011.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]