Loučná (řeka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Loučná
Loučná v Litomyšli
Loučná v Litomyšli
Základní informace
Délka toku 80,3 km
Plocha povodí 724,2 km²
Průměrný průtok 4,43 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-03-02-001
Pramen
Svitavská pahorkatina, Česká republika
49°45′55,2″ s. š., 16°22′57,9″ v. d.
516,4 m n. m.
Ústí
do Labe u Sezemic
50°3′35″ s. š., 15°49′23″ v. d.
217,9 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Pardubický krajLitomyšl, Vysoké Mýto, Dašice, Sezemice)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe

Loučná (německy Lautschna) je řekaPardubickém kraji, levostranný přítok Labe. Délka toku činí 80,3 km.[1] Plocha povodí měří 724,2 km².[2][pozn 1]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Loučná protéká městy Litomyšl, Vysoké Mýto, Dašice a Sezemice. U Sezemic Loučná ústí zleva do Labe v nadmořské výšce 217,9 m.[1]

Řeka pramení ve Svitavské pahorkatiněnadmořské výšce 516,4 m[1], na okraji obce Karle, zhruba 5 km západně od Svitav. Protéká Loučenskou tabulí, skloněnou k severu a výrazně členěnou hlubokými údolími vodních toků. Před obcí Chmelík do ní přitéká potok Květná. Pak pokračuje přes obec Trstěnice (název této obce dříve nesla i sama řeka) a dále protéká obcí Čistá, kde do ní přitéká Jalový potok. Obcí Benátky pak Loučná vtéká do města Litomyšl. V oblasti středního a dolního toku přítoky Loučné napájejí četné rybníky; největší z nich jsou Velký zálešský (45,8 ha)[1] a Chobot (42,1 ha)[1] u Vysokého Mýta a LodrantJaroslavi. V Litomyšli zásobuje Loučná vodou rybník Velký Košíř. Za tímto rybníkem z řeky odbočuje Mlýnský potok a vlévá se do ní Kornický potok. Mlýnský potok zásobuje vodou rybníky Malý Košíř, BorecŠotka u obce Tržek.

Významným levostranným přítokem Loučné je u obce Cerekvice nad Loučnou řeka Desná, jež pramení ve výšce 690 m n.m. u obce Borová nedaleko Poličky. Z rybníků pak do Loučné přitéká voda zpět do řeky Kornickým potokem.

Dále Loučná protéká osídlením V lukách (obec Nová Sídla). Před obcí Cerekvice nad Loučnou přitéká do Loučné Končinský potok. Za Cerekvicemi řeka protéká okolo obce Hrušová a následně osídlením Valcha. Mezi ním a Sárovcem (město Vysoké Mýto) se tok řeky rozděluje na dvě části –  levý tok protéká osídlením Spálenec. Za Sárovcem do řeky vtéká Sloupnický potok. Dále řeka protéká osídlením Soukenická Valcha a pokračuje přes osídlení Jangelec. Za ním do ní vtéká Betlémský potok a rozděluje se na dva toky. Pravý, který se stále jmenuje řeka Loučná a obtéká město okolo části města Na vinicích a Lipová, se u stadionu spojuje zpět do jednoho toku. Levý tok pod názvem Mlýnský potok teče přes část města Visnarov a následně protéká částí města a za stadionem se spojuje s pravým tokem a pokračuje pod jménem Loučná. Oba toky propojuje ještě jeden tok bez jména.[3]

Na řece Loučné nejsou žádné přehrady; před jejím ústím jsou četné jezy.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Hustota říční sítě

Největším přítokem Loučné je říčka Desná, jejíž délka činí 30,6 km.[1] Průměrná hustota říční sítě činí 0,84 km/km².[4]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Rozvodněná Loučná ve Vysokém Mýtě v roce 2005
Počátek Haldy odebírající část průtoku Loučné

Průměrný průtokústí činí 4,43 m³/s.[9]

Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Loučné (m³/s) ve stanici Dašice:[10]

Průměrné měsíční průtoky Loučné (m³/s) ve stanici Dašice v roce 2014:[10]

Hlásné profily:[11][12][13]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Litomyšl 61,60 145,25 km² 0,56 m³/s 46,8 m³/s
Cerekvice nad Loučnou 52,90 355,94 km² 1,79 m³/s 68,9 m³/s
Dašice 7,20 625,41 km² 3,60 m³/s 100,0 m³/s

Historie[editovat | editovat zdroj]

První záznamy o řece pochází z 12. století, kde je pojmenována jako „flumen Trstenice“. V 16. století se jí říkalo „řeka, která od Trstenice teče“. Místní prameny řeku dlouho pojmenovávají jednoduše jako „řeka“. Jméno Loučná uvádí až Václav Hájek a to na jejím dolním toku, to následně přebírá Pavel Stránský v 17. století, během tohoto století se jí taky říká „řeka Mejtská“, „Hohenmauth Wasser“ a v Schallerově topografii „Mejtskej potok“. Mezi lidmi se jí začíná jako Loučná říkat až v 18. století, první záznamy o tom jsou z městské knihy vydané 1712, založené roku 1676. Na počátku 19. století se jí nazývá taky Mejtnice nebo Mejtnička.[14]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Ve středověku byla Loučná známá pod názvem Trstenice, tj. řeka tekoucí trstím (rákosím)[15]. Dodnes z tohoto názvu zbylo jen pojmenování obce na jejím horním toku.
  • Od dávných dob podél toku řeky vedla tzv. Trstenická stezka, jedna z hlavních cest spojujících Čechy a Moravu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Bývá též uváděna hodnota 724,7 km² (viz Reference − Základní charakteristiky toku Loučná a jeho povodí)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Základní charakteristiky toku Loučná a jeho povodí [online]. [cit. 2011-08-03]. Dostupné online.  
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné online.  
  3. Seznam.cz. mapy.cz [online]. [cit. 2011-12-17]. Jde o výpis podle toho jak teče řeka, všechny popisy jsou brány z mapy.cz. Dostupné online. (česky) 
  4. HEIS VÚV T. G. M. – Hustota říční sítě Loučné [online]. [cit. 2014-10-04]. Dostupné online.  
  5. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 73) [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné online.  
  6. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 75) [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné online.  
  7. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 72) [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné online.  
  8. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 78) [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné online.  
  9. Geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled v povodí Labe [online]. [cit. 2011-08-03]. Dostupné online.  
  10. a b Povodí Labe – Zpráva o hodnocení množství povrchových vod (str. 87) [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné online.  
  11. Evidenční list hlásného profilu stanice Litomyšl [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné online.  
  12. Evidenční list hlásného profilu stanice Cerekvice nad Loučnou [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné online.  
  13. Evidenční list hlásného profilu stanice Dašice [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné online.  
  14. Ivan Honl, Přehled místopisného názvosloví Choceňská, II – hydrografické názvy, Listy Orlického muzea, 1966. (názvy v 19. st.)
  15. Andrle Augustin, Osobnosti Vysokého Mýta, kap. Vysoké Mýto

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]