Krásná (okres Cheb)
| Krásná | |
|---|---|
 Krásná, budova vlevo je OÚ. | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0411 538795 |
| Pověřená obec | Aš |
| Obec s rozšířenou působností | Aš (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Cheb (CZ0411) |
| Kraj (NUTS 3) | Karlovarský (CZ041) |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°14′6″ s. š., 12°10′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 614 (2022)[1] |
| Rozloha | 21,85 km² |
| Nadmořská výška | 643 m n. m. |
| PSČ | 351 22 |
| Počet domů | 205 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Krásná 196 351 22 Krásná posta@obeckrasna.cz |
| Starosta | Luboš Pokorný |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Krásná | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 538795 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Krásná (německy Schönbach[3] či Schönbach bei Asch) se nachází v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Žije zde 614[1] obyvatel. Necelých 6 km severozápadně od Krásné leží na území obce nejzápadnější bod ČR, 50°15′7″ s. š., 12°5′29″ v. d.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Krásná leží v západních Čechách, v okrese Cheb, 643 metrů nad mořem. Obec zástavbou navazuje na zástavbu západní části města Aše, a tvoří tak spolu jeden celek i přes to, že je Krásná samostatnou obcí.
Obec je roztroušená na velkém území. Její součástí je vesnice Kamenná a také katastry již zaniklých obcí Štítary u Krásné a Újezd u Krásné. Dříve ke Krásné patřily dnes již zaniklé vesnice Černý Luh, Elfhausen, Strážný, Wiedenfeld a Wiedenpöhl a samoty Banát, Červený mlýn, Ovčárna, Nové Domy, Luh a Fuchsův Mlýn.
Ke Krásné patří také Větrov, kde si nechal ašský textilní podnikatel Jäger postavit vilu, která je dnes známa jako zámeček Větrov. Po skončení druhé světové války zde byl státem zřízen dětský domov. Spisovatelka Markéta Zinnerová do prostředí tohoto dětského domova zasadila svou, později také zfilmovanou, knihu Indiáni z Větrova. Dnes zámeček slouží jako hotel a restaurace.
Historie[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1331, kdy patřila Krásná k majetku Neubergů, který byl osvobozen od daní. Další zmínku lze najít v klášterní knize z roku 1395 a poté v roce 1417 v listině zaslané králi Václavu IV. jako protest Chebských proti okupaci Ašska norimberským purkrabím. Kolem roku 1400 odkupují Krásnou a jiná území na Ašsku Zedtwitzové, kteří tyto majetky vlastní po více než 500 let až do roku 1945. Zedtwitzové však do Krásné přicházejí až v roce 1642, kdy se Podhradské panství rozděluje na několik menších. Stěhují se sem do menšího jednopatrového zámečku se zahradami, u kterého měla údajně stát i tvrz. Okolo roku 1828 však zámek vyhořel, a kvůli nedostatku peněz nebyl Zedtwitzi nikdy plně rekonstruován. Zámek poté putoval od jednoho majitele k dalšímu, a po druhé světové válce zůstal opuštěný a chátral. V 50. letech 20. století byl poté pro špatný stav stržen.
V roce 1898 zde byl otevřen pivovar Krásná, jehož zajímavá budova byla po válce až do nedávné doby nevyužívaná a v troskách (v současné době[kdy?] je objekt ve vlastnictví soukromého majitele). Vysídlení německého obyvatelstva z Československa v roce 1945 způsobilo téměř vylidnění Krásné. Některé okolní vesnice, jako třeba Újezd, zůstaly zcela bez života. V rámci zřizování hraničního pásma byla většina těchto vesnic vybydlena a domy strženy a srovnány se zemí. V roce 1910 se v Krásné uvádí nejvyšší počet obyvatel, a to 2 348[4]. Mezi lety 1960 a 1989 byla Krásná součástí města Aše, poté se stala samostatnou obcí zástavbou přímo navazující na Aš.
V roce 2015 získala obec v celostátní soutěži titul Vesnice roku.[5] Bylo to poprvé v historii soutěže, kdy vyhrála obec z Karlovarského kraje. Nejzápadnější obec České republiky si vedla dobře i v hlasování veřejnosti na internetu, kde skončila na druhém místě.[6]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 014 obyvatel, z nichž byl jeden Čechoslovák, 1 860 obyvatel německé národnosti a 153 bylo cizozemců. K římskokatolické církvi se hlásilo 325 obyvatel, 1 684 k církvi evangelické a pět bylo bez vyznání.[7]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 137 | 1 348 | 1 488 | 1 986 | 2 348 | 2 014 | 2 174 | 610 | 542 | 438 | 366 | 345 | 354 | 437 |
| Počet domů | 121 | 145 | 162 | 196 | 238 | 248 | 274 | 297 | 122 | 112 | 103 | 110 | 115 | 154 |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 189 | 2 479 | 2 560 | 2 993 | 3 433 | 2 406 | 3 217 | 641 | 617 | 506 | 446 | 434 | 430 | 507 |
| Počet domů | 264 | 300 | 316 | 358 | 414 | 428 | 458 | 375 | 143 | 126 | 123 | 134 | 139 | 176 |
Současnost[editovat | editovat zdroj]
V současné době[kdy?] se v Krásné staví množství nových rodinných domů, a tak počet obyvatel začal znovu stoupat. V posledních letech[kdy?] byla rekonstruována budova bývalých vojenských kasáren, která byla přestavěna na bytový dům.
V Krásné se nachází od roku 1992 Slévárna HEUNISCH, a. s., která se zabývá výrobou kovových odlitků. Tato firma navázala na tradice společnosti Metalis Nejdek, která komplex vystavěla v roce 1960. Heunisch a.s. dnes zaměstnává velký počet krásenských a ašských obyvatel.
Silnice a železnice[editovat | editovat zdroj]
Krásnou prochází silnice z Aše do Štítar a Kamenné. Přes Krásnou vede i železnice na trati č. 148 (Cheb-Hranice v Čechách), ale zastávka se nachází ještě v katastru města Aše, proto nese název Aš-předměstí. Počátkem 20. let 21. stol. je však tato část tratě (Aš-město - Hranice v Čechách) využívána jen jednou denně v každém směru.
Turistika[editovat | editovat zdroj]
Krásnou prochází cyklistické trasy 2058 a 2059 a červeně značená turistická cesta. Z katastru Krásné se dá dostat ze dvou míst také na německé turistické stezky, a to na turistickém přechodu Krásná-Neuhausen nebo přes tzv. Most Evropy v místě bývalé obce Újezd, který směřuje v první řadě do měst Rehau, Schönwald a Selb. I tento přechod je pouze turistický.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011, III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, 21.12.2015 [cit. 2020-06-30]. Dostupné online.
- ↑ Titul Vesnice roku 2015 putuje na Chebsko. Vyhrála obec Krásná, idnes.cz, 19. 9. 2015, ČTK
- ↑ Krásná zvítězila v celorepublikové soutěži Vesnice roku 2015. Krajské listy Karlovarského kraje. 10. 2015, roč. 13, čís. 10, s. 1.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Schönbach. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 233.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 6.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Města a městečka západočeského kraje, Jan Pelant (1988)
- Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, vydal Domovský spolek okresu Aš, Muzeum Aš (2008)
- Historicko-turistický průvodce č.15, Kolektiv autorů, 2000, vydalo nakladatelství Českého lesa
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krásná na Wikimedia Commons - Krásná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
