Kamenná (Krásná)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kamenná
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKrásná
OkresCheb
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel48 (2021)[1]
Katastrální územíKrásná
PSČ351 22
Počet domů19 (2011)[2]
Kamenná
Kamenná
Další údaje
Kód části obce69248
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamenná (někdy též Kamenná osada, německy Steinpöhl) je malá vesnice v okrese Cheb, spadající pod obec Krásná.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Kamenná se rozprostírá asi na 2,5 km² v nadmořské výšce 560 metrů, jeden kilometr severně od Krásné, a přibližně tři kilometry severozápadně od Aše.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První historicky doložená zmínka o Kamenné pochází z roku 1612, kdy byla majetkem Zedtwitzů. Původně byla součástí obce Podhradí, poté se v roce 1975 stala částí města Aše. Od roku 1990 je místní částí obce Krásná.

V minulosti se Kamenná dělila na menší orientační celky: Loupežnické domky, Horní Kamennou, Dolní Kamennou (někdy ztotožňovanou se vsí Steingeröll), Elfhausen a Smrčinu. Smrčina se nacházela přibližně jeden kilometr východně od Kamenné, a stával v ní zámek Smrčina s poplužním dvorem, který byl zbourán v šedesátých letech 20. století.

Po vysídlení německých obyvatel vesnice téměř zanikla, protože počet obyvatel klesl více než o 90%.

V Kamenné osadě také působilo mnoho spolků, z nichž nejaktivnější byl tělovýchovný spolek, mládežnický spolek Schulkreuzverein, který zajišťoval finanční pomoc při obstarávání školních pomůcek. Kamenná se pyšnila také svojí vlastní desetičlennou kapelou.

V roce 1866 byla na žádost místních obyvatel postavena malá dvoutřídní škola, která byla v roce 1905 přestavěna na pěknou velkou budovu se třemi třídami a dalšími vedlejšími místnostmi. Ve věžičce školy byl umístěn zvon, který zvonil k ranní a večerní modlitbě, upozorňoval ženy, že je čas donést pracujícím mužům jídlo a od roku 1908, kdy byl v Kamenné zřízen vlastní hřbitov, doprovázel svým zvoněním zemřelé na poslední cestě.

U vesnice se nacházela železniční zastávka na místní trati Aš – Hranice, která nesla jméno Podhradí. Po roce 1945, kdy bylo vysídleno německé obyvatelstvo, se vesnice téměř vylidnila. Mnoho domů zchátralo a muselo být strženo.

V Kamenné stojí mnoho chat a je zde také chatová osada Černý luh, kde se nachází stejnojmenný rybník zvaný Čerňák, kam se lidé z Krásné a blízkého okolí jezdí v létě koupat. Dále jsou v Kamenné další dva rybníky: Ohražák a Pramenný.

Nedaleko chatové osady roste památný strom, známý jako Štítarský klen. Je to 25 metrů vysoký javor klen za chatovou osadou Černý Luh, na konci krátké aleje.

K části Kamenná patří také Větrov, kde si nechal ašský textilní podnikatel Jäger postavit vilu, která je dnes známa jako zámeček Větrov. Po skončení druhé světové války zde byl státem zřízen dětský domov. Spisovatelka Markéta Zinnerová do prostředí tohoto dětského domova zasadila svou, později také zfilmovanou, knihu Indiáni z Větrova. Zámeček slouží jako hotel a restaurace.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů Kamenné[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 424 536 520 491 636 - 642 - 75 33 45 51 51 59
Počet domů 55 62 61 70 84 94 98 - 21 11 17 20 21 19

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Do Kamenné vede silnice z Krásné a odbočka ze silnice mezi Aší a Hranicemi. Přibližně půl kilometru od Kamenné se nachází železniční zastávka Podhradí na železniční trati Cheb – Hranice v Čechách. Vlak tudy jezdí v každém směru jen jednou denně, a to v odpoledních hodinách.

Vesnicí vede červeně značená turistická stezka z Libé do Hranic, zeleně značená turistická stezka z Podhradí do Hazlova, a cyklistická trasa č. 2057.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 6. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Historicko-turistický průvodce č. 15, Český les (2000)
  • Obce Ašska v proměnách času, kolektiv autorů, Muzeum Aš (2008)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]