Hazlov
| Hazlov | |
|---|---|
 Hazlov. V pozadí ruiny hradu a kostel | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Aš |
| Obec s rozšířenou působností | Aš (správní obvod) |
| Okres | Cheb |
| Kraj | Karlovarský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°9′23″ s. š., 12°16′21″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 522 (2025)[1] |
| Rozloha | 27,88 km²[2] |
| Nadmořská výška | 550 m n. m. |
| PSČ | 351 32 |
| Počet domů | 407 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 6 |
| Počet k. ú. | 7 |
| Počet ZSJ | 9 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hazlov 31 351 32 Hazlov info@obechazlov.cz |
| Starostka | Lenka Dvořáková |
| Oficiální web | www |
 | |
  Hazlov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 554545 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hazlov (německy Haslau) je obec v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel.
Hazlov se nachází zhruba deset kilometrů jihovýchodně od Aše a dvanáct kilometrů severozápadně od Chebu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1224, kdy se v historických pramenech objevuje Friedrich z Hozlau, který pravděpodobně založil místní hrad. Páni z Hozlau vlastnili obec až do roku 1401, kdy ji od nich odkoupil Mikuláš Jur z Chebu. Dalšími majiteli Hazlova byli od roku 1450 Landwüstové, později loupeživý Jan Maléřík, od roku 1579 Kocovští, dále Dětřichovci a na krátkou dobu také Nosticové. Poté získali obec i hrad Moserové, kteří jako dobří páni pomohli Hazlovu z krize a rozšířili hrad, který nakonec přestavěli v zámek. Posledním šlechtickým rodem obývající zámek byli až do roku 1945 Hemfeldové.
Do konce 18. století byl Hazlov převážně zemědělskou obcí. Na počátku 19. století se v Hazlově, stejně jako na celém Ašsku začal rozvíjet průmysl, převážně textilní. V roce 1822 byla otevřena první přádelna, která byla poháněna vodním kolem. Následovaly textilní firmy Bareuther a Weigandt. Největší továrna vznikla přímo v centru obce, a patřila průmyslníkovi Göldnerovi. Tato firma existovala až do roku 2008 (s novými majiteli), kdy byla uzavřena.
Již v roce 1553 zde byl v sousedství dnešního zámku založen pivovar s nejstarší tradicí na Ašsku. Ten již zanikl, ale jeho budova dodnes slouží jako pivnice.
V letech 1938 až 1945 byl Hazlov v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.
Moderní historie
[editovat | editovat zdroj]V roce 2011 vznikla v Hazlově nevšední situace, kdy měla od dubna obec dva starosty. Po volbách v roce 2010 byla většina občanů nespokojena s tím, jak bylo sestaveno zastupitelstvo obce. Opozice poté krajskému úřadu předala rezignaci zvoleného starosty Josefa Čapka. Ten ji však zpochybňoval a tvrdil, že ji nepodepsal. Karlovarský úřad však mezitím Čapkovo pověření zrušil a opozice jmenovala starostkou Lenku Dvořákovou. Čapek odmítal post starosty opustit a chtěl celou věc řešit soudně.[4][5] 1. června 2011 Ministerstvo vnitra rozhodlo, že starostou je stále Miroslav Všetečka, který byl starostou obce před volbami. Ministerstvo považovalo rezignaci Čapka za platnou, a navíc zpochybnilo i mandát Dvořákové. Dne 28. června 2011 byla na jednání opozičních zastupitelů zvolena za starostku Lenka Dvořáková, přičemž podle ministerstva již proběhlo vše v pořádku.[6]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Obec leží v Hazlovskéá pahorkatina, v údolí Hazlovského potoka, v nadmořské výšce 550 metrů.
Na území obce je:
- přírodní rezervace Ztracený rybník
- přírodní památka Goethova skalka
- přírodní památka U cihelny, naleziště egeranu
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 301 obyvatel, z toho bylo osm Čechoslováků, 2 214 obyvatel bylo německé národnosti, dva byli Židé a 77 bylo cizozemců. K římskokatolické církvi se hlásilo 2 162 obyvatel, 118 k evangelické, dva k církvi československé, sedm k izraelské, dva k jiné církvi a deset bylo bez vyznání.[7]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 238 | 2 257 | 2 156 | 2 288 | 2 785 | 2 301 | 2 867 | 1 054 | 1 173 | 1 168 | 1 205 | 1 217 | 1 358 | 1 295 | 1 273 |
| Počet domů | 206 | 211 | 226 | 235 | 268 | 281 | 354 | 366 | 257 | 223 | 223 | 229 | 240 | 282 | 306 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. dubna 2002.[10]
Společnost
[editovat | editovat zdroj]- Základní škola a mateřská škola
- Hazlovské centrum sportu a volného času
- Víceúčelové hřiště
- Golf Resort
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- zřícenina hazlovského zámku
- zámecký kostel Povýšení svatého Kříže
- hřbitovní kostel svatého Jiří z roku 1686
- evangelický kostel z roku 1907
- socha Jana Nepomuckého, která dříve stávala na náměstí; dnes je umístěna v uzavřeném prostoru zámku
- krucifix
- smírčí kříž
- tzv. Chebský kříž
- velká a malá výklenková kaplička
- památník obětem první světové války na vrchu Kalvárie
- památník gymnasty Dr. Antona Freye v blízkosti nádraží
- památník obětem druhé světové války před obecním úřadem
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ V Hazlově vládnou dva starostové 2011-05-12 ct24.cz
- ↑ Radnici v Hazlově hlídala ochranka, nové vedení úřad nepřevzalo 2011-05-16 ct24.cz
- ↑ Konec zmatků v Hazlově, starostkou je Dvořáková 2011-08-26 ct24.cz
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Hazlov. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 233.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-10-27. S. 1.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Aš, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2023-04-06 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Hazlov [online]. 2002-04-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Obce Ašska v proměnách času. Die Dörfer des Ascher Ländchens im Wandel der Zeit. Aš: Muzeum Aš, 2008. 46 s. (česky, německy)
- ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 1. A–M. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Hazlov.
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 79.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hazlov na Wikimedia Commons - Seznam prací o Hazlově v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Oficiální stránky
- Hazlov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
