Hazlov (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hazlov
Hazlov castle 2008-06-14.JPG
Základní informace
Sloh architektura
Výstavba počátek 13. století
Zánik postupně ničen od roku 1945
Stavebník Bedřich z Hazlova
Současný majitel obec Hazlov
Další majitelé z Hazlova
Landwüstové
Maléříkové
Dětřichovci
Nosticové
Moserové
Hemfeldové
Poloha
Adresa Hazlov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Hazlov
Hazlov
Další informace
Rejstříkové číslo památky 11519/4-5088 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hazlov je zřícenina hradu přestavěného na zámek v centru stejnojmenné obce v okrese Cheb, v kraji Karlovarském. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad Hazlov byl založen pravděpodobně Bedřichem z Hazlova někdy na počátku 13. století. Jeho existence je prvně datována v roce 1224. Páni z Hazlova drželi hrad i okolní vísky až do 15. století. Ve 14. století byl hrad (původně románský), goticky přestavěn. Hazlov byl v roce 1401 odkoupen Mikulášem Jurem z Chebu. V roce 1450 získávají hrad Landwüstové, kteří ho patrně po druhé upravují, a dostavují některé budovy. Po nich hrad odkupuje Jan Maléřík. Jeho potomci vlastní sídlo až do poloviny 16. století. V roce 1579 ho získává Václav Volf z Kocova a později Dětřichovci. Dalšími majiteli byli na krátkou dobu také Nosticové, a po nich Moserové, kteří svůj vliv zde uplatňovali až do 19. století. Moserové vyzdvihli Hazlov z krize, hrad značně rozšířili, přeměnili ho na zámek a koncem 17. století přistavěli kostel. Posledními majiteli byli Hemfeldové, kteří hrad vlastnili až do roku 1945.

Po celou dobu existence, až do 20. století byl hrad neustále využíván svými majiteli jako sídlo, proto zůstával v dobrém stavu. Ve 20. století, po skončení 2. světové války a zrušení šlechty[zdroj?] v Československu, se stal hrad nevyužívaným a začal podléhat zubu času a rozpadat se. V 60. letech 20. století byla zbořena velká část jižní strany hradu, a v 70. letech na něj byl vydán dokonce demoliční výměr (který je stále platný). Nakonec však ke stržení paláce nedošlo (jelikož se údajně jedná o památku), a hrad byl ponechán dále bez využití, aby se rozpadal sám.

Před několika lety se obci podařilo zachránit barokní kostel Povýšení sv. Kříže s románskou věží, ale zbytky hradu se dál rozpadají, a stále nejsou finance na jeho záchranu. Navíc na hradě nikdy neproběhl archeologický výzkum, proto bude jeho ztráta osudovou chybou.

V roce 2010, po několikaletém hledání investorů se obci podařilo získat peníze na částečné opravy. V druhé polovině roku se začala stavět střecha, která bude dokončena v roce 2011.

Zámek v roce 2011

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-03]. Identifikátor záznamu 123016 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Durdík, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000, s. 152–153, ISBN 80-7277-003-9
  • Kolektiv, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – západní Čechy, Praha 1985
  • Úlovec, Jiří, Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, Praha 2007

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]