V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Kristián Kryštof Clam-Gallas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kristián Kryštof Clam-Gallas
Kristián Kryštof Clam-Gallas
Kristián Kryštof Clam-Gallas

Nejvyšší maršálek Českého království
Ve funkci:
17. březen 1831 – ?
Panovník František I., Ferdinand V.
Předchůdce Josef z Vrtby

Prezident Společnosti vlasteneckých přátel umění
Ve funkci:
1830 – 1838
Předchůdce František Josef ze Šternberka a Manderscheidu
Nástupce Ervín Felix hrabě Nostic-Rieneck

Narození 3. září 1771
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 21. srpna 1838 (ve věku 66 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Národnost česká
Choť Josefína Clary-Aldringenová
Rodiče Kristián Filip Clam-Gallas a Marie Karolína Josefa Šporková
Děti Eduard Clam-Gallas
Kristiana z Clam-Gallasu
Profese patron
Commons Kategorie Christian Christoph Clam-Gallas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Kristián Filip Clam-Gallas
matka Marie Karolína Josefa Šporková
manželka Josefina Clam-Gallasová
syn Eduard Clam-Gallas

Kristián Kryštof Clam-Gallas (3. září 1771 Praha21. srpna 1838 Praha)[1] byl český šlechtic. Byl nejvyšším maršálkem Českého království a předsedou Společnosti vlasteneckých přátel umění.

Zájem o hudbu a umění[editovat | editovat zdroj]

Po smrti svého otce Kristiána Filipa se stal jako jeho nejstarší syn dědicem jeho majetku. A podobně jako otec i on podporoval rozvoj hudby a výtvarného umění. Udržoval například pravidelný orchestr a zval významné hudebníky té doby jako byl například Ludwig van Beethoven.[2] Ten pro manželku Kristiána Kryštofa (v té době ještě snoubenku), hraběnku Josefinu Karolínu Clary-Aldringen, která byla vynikající zpěvačkou, klavíristkou, hráčkou na mandolínu a byla také jednou z jeho lásek, tajně složil i dvě skladby pro cembalo a mandolínu a árii Ach krvelačný křivopřísežníku. Zřejmě je však nikdy nedostala.[2][3][4] Hrabě sám navíc také maloval.[5]

S manželkou pořádal též koncerty i divadelní představení, a to jak v Praze, kde zdědil rodový palác v Husově ulici, tak také v Liberci či Frýdlantě.[4][5]

Mecenáš[editovat | editovat zdroj]

Kristián Kryštof byl k lidem laskavý a na svých panstvích podporoval rozvoj školství a vzdělání. Umožnil také několika nadaným synům svých poddaných vystudovat. Jedním z nich byl i český malíř Josef Führich.[6]

Stavební činnost[editovat | editovat zdroj]

Lázně Libverda[editovat | editovat zdroj]

Kristián Kryštof se přičinil o rozvoj lázní v Libverdě.[3] Byly postaveny nové lázeňské pavilony a objeveny i nové léčivé prameny.[7]

Obříství[editovat | editovat zdroj]

Započal také s rozšiřováním zámku v Obříství, který byl do té doby pouze jednokřídlý. Ovšem již v roce 1817 prodal v té době ještě rozestavený objekt císařskému generálovi baronu Františku Kollerovi. Ten byl mimo jiné znám tím, že byl členem eskorty, která doprovázela Napoleona do vyhnanství na ostrov Elba.[8]

Usedlost Klamovka[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Klamovka (Praha).

Na Klamovce v Košířích (dnes součást Prahy 5) si po roce 1787 nechal postavit pozdně barokní zámeček. Jeho sochařská výzdoba, jejíž námětem byly mytologické postavy, měla pocházet z dílny Matyáše Brauna. Kolem zámku byla navíc vybudována šlechtická zahrada, která byla později přeměněna na anglický park.[4]

V parku zámečku navíc nechal kolem roku 1790 postavit Chrámek noci a poznání zvaný též „nebíčko” (to kvůli zaskleným otvorům v jeho kopuli, které budí dojem hvězdné oblohy) a též malý novogotický altán postavený v roce 1820.[4]

Původní zámeček ovšem – pravděpodobně v 19. století – zmizel.[4]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Rodiči Kristiána Kryštofa byli Kristián Filip Clam-Gallas a Marie Karolína Josefa Šporková.[1]

S manželkou Josefina Clary-Aldringenová (někdy zvaná Josefa), která pocházela z Teplic, měl jediného syna Eduarda Friedricha Clam-Gallase. Ten byl jedním z nejvýznamnějších rakouských generálů 19. století a po smrti svého otce se stal dědicem rodového majetku.[3][4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Rodokmen rodu Clam-Gallasů
  2. a b OBEC OBŘÍSTVÍ. Šlechtické rody žijící v Obříství: Clam-Gallasové [online]. 2004-06-15 [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-18. 
  3. a b c ČERNÁ, Renata; PROCHÁZKOVÁ, Šárka. Historie zámku Lemberk [online]. [cit. 2010-08-16]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f Klamovka, čp. 154, Podbělohorská 3 [online]. 2007-01-27 [cit. 2010-08-16]. Dostupné online. 
  5. a b Šlechtické rody a paláce v Praze: Gallasové, Clam-Gallasové a Clam-Gallasův palác [online]. 2009 [cit. 2010-08-16]. Dostupné online. 
  6. Z kroniky chrastavského kronikáře Gregora Knescheho – 4. část [online]. 2005 [cit. 2010-08-16]. Dostupné online. 
  7. FREEDLANTSKO.EU. Lázně Libverda [online]. [cit. 2010-08-17]. Dostupné online. 
  8. KASÍK, Stanislav. Okres Mělník 1990 - 2006 [online]. 2007-11-11, rev. 2008-02-09 [cit. 2010-08-17]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SVOBODA, Milan. Kristián Kryštof hrabě Clam-Gallas: stručná biografie : edice životopisného nástinu od Johanna Rittera z Rittersberku z roku 1838 s komentáři. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2012. 421 s. ISBN 978-80-7372-929-5.