Planá (zámek)
| Zámek Planá | |
|---|---|
 Zámek v Plané, 2014 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický renesanční barokní klasicistní |
| Výstavba | 13. století |
| Přestavba | 16. století, 19. století |
| Další majitelé | Sinzendorfové Šlikové Nosticové |
| Současný majitel | Zámek Planá s. r. o. |
| Poloha | |
| Adresa | Planá,  Česko |
| Ulice | Zámecká |
| Souřadnice | 49°52′9,78″ s. š., 12°44′0,99″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 45205/4-1837 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek v Plané na Tachovsku se nachází na místě někdejšího gotického hradu vystavěného ve 13. století. Na konci 16. století byl v majetku rodu Šliků přestavěn na renesanční zámek. V 17. a v 18. století byl barokně přestaven za vlády Sinzendorfů a následně ještě v 19. století prošel klasicistními úpravami, již v majetku Nosticů, kteří byli i jeho poslední majitelé před nástupem komunistického režimu. Po znárodnění v roce 1948 až do roku 1991 v zámku sídlila pohraniční stráž. Po pádu komunistického režimu žádala o vydání zámku Mathilda Nostizová, ale stát zámek před termínem pro restituční nárok prodal. Zámek Planá, který je od roku 1958 na seznamu kulturních památek a od roku 2013 na seznamu ohrožených kulturních památek, je v soukromém vlastnictví.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hrad stál na místě dnešního zámku zřejmě již ve 13. století. Prvním známým držitelem Plané a zřejmě i gotického hradu byl v polovině 14. století Dobrohost z Plané. Stavbu tehdy tvořil obdélný palác a osmipatrová věž.
V polovině 16. století, kdy zámek vlastnil Mořic Šlik, byla zřejmě zahájena přestavba hradu na renesanční zámek. Další Šlikové nechali počátkem 17. století upravit fasády a interiéry v duchu pozdní renesance. Za třicetileté války zámek poškodily útoky obou válčících stran. Barokně byl zámek přestavěn po roce 1665, kdy byl v majetku Sinzendorfů.[1]
Jeho posledními soukromými majiteli byli v letech 1822 až 1948 hrabata Nosticové. Nechali empírově upravit barokní jižní křídlo a přistavět další hospodářské a správní budovy. Po vymření rokytnické linie Nosticů přešel velkostatek na spřízněnou linii Nostic-Rieneck. Poslední majitelé Karel Ervín (1850–1911) a jeho syn Josef (1878–1946) zde trvale žili a jsou pohřbeni v nedaleké rodové hrobce.
V letech 1948–1991 sídlila v zámku Pohraniční stráž. O jeho vydání v restituci v roce 1992 neúspěšně žádala Josefova vnučka Mathilda Nostitzová, která se na zámku narodila a do dvanácti let v něm žila.[2][3]
Dva měsíce po její žádosti však stát zámek prodal. Jeho vlastnictví pak přecházelo na další vlastníky, jeho stav se přitom dál zhoršoval. V roce 2013 byl zařazen na seznam ohrožených nemovitých památek. Jeho stav je podle NPÚ „velmi špatný, odpovídající dlouhodobé neúdržbě; některé konstrukce vykazují kritický až havarijní stav (např. trámové malované stropy)“.[4]
Jeho stav se jen dál zhoršoval, nakonec na něj byl vydán exekuční příkaz k prodeji. V říjnu 2015 byl neúspěšně nabízen v dražbě za 1,3 milionu korun. V další dražbě (2017), která opět nepřinesla zámku nového majitele, byl zámek nabízen s nejnižší vyvolávací cenou 650 tisíc korun.[5][6]
V nočních hodinách z 10. na 11. listopadu 2017 byl dlouhodobě zanedbaný zámek postižen rozsáhlým požárem.[7] Na začátku roku 2020 se změnil majitel objektu, kterým je společnost Zámek Planá. Nový majitel začal čerpat finance z havarijního fondu Ministerstva kultury na zabezpečení střechy.[8]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Pozůstatky gotického hradu se dochovaly především ve třech křídlech na severovýchodní straně zámku a svou rozlohou odpovídají větší části hradního jádra. V něm stávala ještě věž zbořená při renesanční přestavbě. Údajně měla osm pater, ale není jasné, zda se jednalo o bergfrit nebo donjon.[9]
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]- V roce 1634 zde na cestě do Chebu krátce před svou smrtí přespal Albrecht z Valdštejna.[1]
- Zámek patří mezi nejméně prozkoumaná panská sídla na západě Čech. Po druhou polovinu 20. století sloužil jako kasárna pohraniční stráže, poté patřil soukromým vlastníkům. Proto zde neproběhl stavebně-historický ani archeologický výzkum okolí.[10]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Zámek [online]. Městský úřad Planá [cit. 2015-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-23.
- ↑ WILKOVÁ, Scarlett. Můj podivuhodný život se psy. Magazín DNES. 15. říjen 2015.
- ↑ WILKOVÁ, Scarlett. Hraběnka Nostitzová: Jsem jako všichni ostatní, pracuji od 18 let. iDNES.cz [online]. 2009-12-7. Dostupné online.
- ↑ PLEŠMÍD, Stanislav. Zámek [online]. NPÚ, 2013-1-29. Dostupné online.
- ↑ SÝKORA, Jindřich. Zámek v Plané jde opět do dražby. Tachovský deník [online]. 2017-05-05 [cit. 2020-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Bývalý zámek a kasárna, Planá u Mariánských Lázní [online]. Exdrazby.cz, 2015-10-27. Dostupné online.
- ↑ V Plané na Tachovsku hasiči bojují s požárem zchátralého zámku (idnes.cz).
- ↑ Zámek Planá [online]. prazdnedomy.cz [cit. 2020-11-15]. Dostupné online.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Planá, s. 434.
- ↑ KRASANOVSKÁ, Hana. Městská archeologie v Plané u MariánskýchLázní. Plzeň, 2011 [cit. 2015-11-6]. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Karel Nováček. s. 22. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Planá na Wikimedia Commons - Karta objektu na webu Prázdné domy
- Nostitzové, Modrá krev, Česká televize
