Přeskočit na obsah

Klotylda Clam-Gallasová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klotylda hraběnka z Clam-Gallasu
Klotylda hraběnka Clam-Gallasová (Wiener Salonblatt, 1882)
Klotylda hraběnka Clam-Gallasová (Wiener Salonblatt, 1882)
Narození25. června 1828
Smíchov
Úmrtí31. října 1899 (ve věku 71 let) nebo 1. listopadu 1899 (ve věku 71 let)
Pohled
Místo pohřbeníGallasovská a Clam-Gallasovská hrobka
ChoťEduard z Clam-Gallasu
DětiFrantišek z Clam-Gallasu
Edina z Clam-Gallasu
Clotilda Festetics de Tolna
RodičeJosef František z Ditrichštejna a Gabriela Antonie Vratislavová z Mitrovic
RodClam-Gallasové a Ditrichštejnové
PříbuzníAlexandrina Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly, Terezie z Ditrichštejna-Proskova-Leslie a Gabriela z Ditrichštejna-Proskova-Leslie (sourozenci)
Eleonora z Clam-Gallasu, Gabriela z Clam-Gallasu, Kristiana z Clam-Gallasu, Eduardina z Clam-Gallasu, Žofie z Clam-Gallasu, Klotylda z Clam-Gallasu a Marie z Clam-Gallasu (vnoučata)
ZnakZnak
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klotylda hraběnka Clam-Gallasová, rozená hraběnka z Ditrichštejna (Clotilde Gabriela Josefa Antonia Gräfin von Clam-Gallas, geboren Gräfin von Dietrichstein-Proskau-Leslie) (25. června 1828 Smíchov[1] – 31. října 1899, Pohled) byla rakouská šlechtična, jedna z dědiček obrovského majetku vymřelého knížecího rodu Ditrichštejnů. [2] Ve druhé polovině 19. století spravovala rozsáhlé velkostatky na Vysočině (Polná, Přibyslav, Žďár nad Sázavou). Jejím manželem byl generál a dlouholetý zemský velitel v Čechách hrabě Eduard Clam-Gallas (1805–1891).

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Ditrichštejnský, později Clam-Gallasův palác ve Vídni
Klotyldin manžel generál hrabě Eduard Clam-Gallas (1805–1891)

Narodila se na Smíchově u Prahy jako nejmladší dcera předposledního knížete z rodu Ditrichštejnů, Josefa z Ditrichštejna (1798–1858), a jeho manželky Gabriely, rozené hraběnky Vratislavové z Mitrovic (1804–1880), dcery nejvyššího maršálka Josefa Antonína Vratislava z Mitrovic. Spolu se staršími sestrami pobírala od dětství apanáž 3 000 zlatých ročně vyplácených z rodového majetku. V roce 1850 se ve Vídni provdala za generála hraběte Eduarda Clam-Gallase (1805–1891), který byl o generaci starší. Žila s ním v Praze (kde byl Eduard dlouholetým vojenským velitelem) a na zámku Frýdlant, kde v roce 1858 náhle na mrtvici zemřel její otec Josef Ditrichštejn.

Po smrti Josefa Ditrichštejna došlo k jednání o rozdělení obrovského ditrichštejnského dědictví na Moravě, v Čechách a Rakousku. Josefův strýc Mořic (1775–1864) sice převzal knížecí titul, ale protože byl bezdětný, vzdal se nároků na majetek. Ditrichštejnské dědictví mělo být rozděleno mezi Klotyldu a její tři sestry, majetek byl rozdělen tak, aby na každou ze sester připadl stejný podíl ohodnocený na 1 800 000 zlatých. K rozdělení došlo v červnu 1862 na zámku v Mikulově formou losování. Klotylda si jako svůj podíl vylosovala majetek na Vysočině, velkostatky Polná-Přibyslav, bývalé klášterní panství Žďár nad Sázavou, menšími položkami byly statek Vojnův Městec a železárny v Ransku.[3] K jejímu podílu patřil ještě rodový palác ve Vídni (Währinger Strasse 30), označovaný později jako palác Clam-Gallasů. Spojené velkostatky Polná-Přibyslav zahrnovaly 7 864 hektarů půdy, k Vojnovu Městci patřilo 3 285 hektarů půdy, mimoto také několik průmyslových podniků. V pozemkovém vlastnictví převládaly lesní porosty na Vysočině, k dědictví patřil také největší rybník na Vysočině, Velké Dářko. Klotylda rozšířila majetek v roce 1864, když od Silva-Tarouců přikoupila velkostatek Pohled o rozloze 918 hektarů půdy.[4][5]

Ve Vídni vedla vyhlášený salón, zajímala se o umění, cestovala, angažovala se také v charitě. Stejně jako její sestry finančně podporovala úpravy církevních staveb na svých statcích. Byla c.k. palácovou dámou, dámou Hvězdového řádu a čestnou dámou Maltézského řádu.

Zemřela 31. října 1899 na zámku Pohled ve věku 71 let. Z manželství s Eduardem Clam-Gallasem měla tři děti. Jediný syn František (1854–1930) byl posledním mužským potomkem Clam-Gallasů a dědicem velkostatků Frýdlant, Liberec a Grabštejn. Starší dcera Eduardina (1851–1925) se provdala za knížete Jana Karla Khevenhüller-Metsche (1839–1905). Mladší Klotylda (1859–1947) měla za manžela uherského šlechtice Kolomana hraběte Festeticse (1847–1928).[6] Eduardina a Klotylda byly dědičkami matčiných velkostatků Polná, Přibyslav, Žďár nad Sázavou a Pohled.[7] Velkostatek Žďár po Eduardině úmrtí zdědila neteř Eleonora Clam-Gallasová, provdaná poprvé Schwarzenbergová, podruhé Kinská. Po restitucích po roce 1989 zůstává Žďár nad Sázavou majetkem Kinských.

Rozdělení ditrichštejnského dědictví mezi dcery knížete Josefa Ditrichštejna

[editovat | editovat zdroj]
portrét Klotyldy od Franze Schrotzberga, asi 1870
Dědička Velkostatky, nemovitosti Hodnota podílu Čistá hodnota podílu
po odečtení pasiv
a dorovnání finanční hotovostí
Terezie Herbersteinová

(1822–1895)

 Dolní Kounice, Grad (dnešní Slovinsko), Ristovec (dnešní Slovinsko)

palác ve Vídni (Herrengasse 1)

(jako nejstarší dcera převzala již v roce 1858 gundakarovský fideikomis (Libochovice, Budyně nad Ohří, Vlachovo Březí)

 1 772 209 zlatých 1 846 020 zlatých
Alexandrina Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly

(1824–1906)

 Mikulov

palác ve Vídni (Minoritenplatz 3)

 1 760 091 zlatých 1 846 020 zlatých
Gabriela Hatzfeldová

(1825–1908)

 Lipník nad Bečvou, Hranice, Helfštýn

vila ve Weidinglau

 1 720 190 zlatých 1 846 020 zlatých
Klotylda Clam-Gallasová

(1828–1899)

 Polná, Přibyslav, Vojnův Městec, Žďár nad Sázavou

železárny Staré Ransko, palác ve Vídni (Währinger Strasse 30)

 1 688 864 zlatých 1 846 020 zlatých

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matrika SM N6, sn. 28 [online]. AHMP [cit. 2024-08-25]. Dostupné online.
  2. ↑ Ottův slovník naučný, díl 7.; Praha, 1893 (reprint 1998); s. 508 ISBN 80-7185-104-3
  3. ↑ BRICHTOVÁ, Dobromila: Zámek Mikulov; Mikulov, 2015; s. 58–59 ISBN 978-80-85088-47-2
  4. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 382
  5. ↑ PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 99–103 dostupné online
  6. ↑ SVOBODA, Milan: Franz hrabě Clam-Gallas. Obrysy portrétu; Liberec, 2019; s. 13–17 ISBN 978-80-85874-91-4
  7. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 402

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ŠVAŘÍČKOVÁ-SLABÁKOVÁ, Radmila: Rodinné strategie šlechty. Mensdorffové-Pouilly v 19. století; Praha, 2007 435 s. ISBN 978-80-7203-859-6

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Klotylda_Clam-Gallasová&oldid=25399232“