Josef Führich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Josef Führich
Josef Führich
Narození 9. února 1800
Chrastava
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 13. března 1876 (ve věku 76 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnost rakouská
Znám jako akademický malíř a vysokoškolský profesor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joseph rytíř von Führich (9. února 1800 Chrastava[1]13. března 1876 Vídeň) byl akademický malíř a grafik nazarénského směru, který kreslil a maloval hlavně náboženská témata. Působil v Praze a od roku 1840 ve Vídni jako profesor na umělecké akademii. Roku 1861 byl povýšen do šlechtického stavu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve zbožné rodině malíře a mědirytce Václava Führicha, mezi jeho 11 sourozenci byla i malířka Marie Antonie Führichová. Roku 1819 vystavil v Praze dva obrazy, které vzbudily zaslouženou pozornost. Hrabě Kristián Kryštof Clam-Gallas, k jehož dominiu náležela Chrastava, umožnil Führichovi studovat na pražské akademii u J. Berglera. Pracoval na výzdobě řady kostelů a ilustroval díla německých romantiků (Goethe, Schiller, Tieck, Wieland aj.) V roce 1825 se rekreoval v Lázních Libverdě.[2] Roku 1827 zaujala jeho kresba knížete Metternicha, který mu umožnil studijní pobyt v Římě. Tam se setkal s německými nazarény, katolickými romantiky, a Friedrich Overbeck ho pozval ke spolupráci při výzdobě vily Massimi. Roku 1829 se vrátil do Prahy a následující rok se oženil s Franziskou Gassner.

V roce 1834 ho Metternich pozval do Vídně, kde spravoval Lambergovu galerii a 1838 pro ni jel nakupovat obrazy do Benátek. 1840 se stal profesorem historické kompozice na vídeňské akademii, od roku 1851 byl profesorem mistrovské malířské školy. Vedle kresebných cyklů a ilustrací, které ho proslavily, maloval velká olejová plátna s náboženskými tématy. Během revoluce 1848 odjel do Čech, roku 1851 se opět vrátil do Vídně, kde vychoval mnoho žáků.

V padesátých letech vytvořil své nejvýznamnější dílo, nástěnné malby pro novostavbu kostela v Altlerchenfeldu na předměstí Vídně. Za tuto práci byl vyznamenán povýšením do šlechtického stavu (1861). Jeho poslední velkou prací byl návrh barevných oken pro vídeňskou katedrálu sv. Štěpána (1872). V roce 1875 byla na počest Führichova životního jubilea uspořádána ve Vídni velká retrospektivní výstava jeho díla. Malíř zemřel v následujícím roce jako vážený a ceněný umělec.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Führich byl neobyčejně pracovitý umělec a vytvořil vedle stovek kreseb i mnoho velkých obrazů ve svém charakteristickém nazarénském stylu, většinou pro kostely v Čechách a Rakousku. Napsal také řadu úvah a esejů, které zčásti vyšly pod titulem Von der Kunst (O umění).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Lázně Libverda. In: ANDĚL, Rudolf, a kol. Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 2002. ISBN 80-86424-18-9. S. 196–197.
  3. Malíři a grafici Veltruského zámku

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Wörndle H.v., Katalog der Werke von Joseph Führich, Wien 1914
  • Hönigschmid R., Malíř Josef Führich v Moderní galerii, Umění XI, 1938
  • Ottův slovník naučný, heslo Führich, Josef. Sv. 9, str. 753

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]