Václav Führich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Václav Führich
Narození 27. srpna 1768
Chrastava
Úmrtí 2. listopadu 1836 (ve věku 68 let)
Chrastava
Děti Josef Führich
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav (Wenzel Ambros) Führich (* 27. srpna 1768 Chrastava - 2. listopadu 1836 tamtéž) byl mědirytec, kreslíř a malíř, otec Josefa Führicha.

Život[editovat | editovat zdroj]

Wenzel Führich byl občanem Chrastavy a jeho dům je nyní pobočkou Městského muzea.[1]. Původně se vyučil jako krejčí a s malířským uměním se seznamoval v 80. letech během cest do Drážďan a Pirny. V drážďanské galerii si pořizoval vlastní kopie obrazů. V 90. letech spolupracoval s dekoratérem Reilichem a roku 1798 se oženil s jeho dcerou, Johannou Josefou Margarethe Reilich. Z jejich dvanácti dětí se dožil dospělosti pouze Josef Führich a dcera Marie. Kromě Reilicha se Wenzel Führich stýkal s chrastavskou uměleckou rodinou Kandlerů. Rodina Führichů byla hluboce věřící a zbožnost a blízký vztah k přírodě silně ovlivnily také zaměření tvorby Josefa Führicha.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Führich byl všestranným malířem, který se vyškolil zejména při kopírování vynikajících starých mistrů. Živobytí mu zajišťovaly zakázky pro městské i venkovské interiéry a oltářní obrazy do kostelů. Úroveň jeho prací se liší podle zadání a sahá od amatérských kopií až po dobře řemeslně zvládnuté vlastní kompozice, vyznačující se pozoruhodným poetickým zabarvením.

Jeho díla zahrnují široké spektrum od malovaných plechových křížů a madon a zbožných domácích obrázků přes vlajky a transparenty, obrazové desky pro vložení do Božího oka ve štítu domu, malby na skle, ozdobná čísla, vzory uren a dekorace hrobů, architektonické návrhy (oltáře, kazatelny, ale také iluzivní architektura), výkresy pro umělecké řemeslné práce (pece, profily pro zedníky a tesaře, kabinetní hodiny, rámy, výšivky a tiskové vzory pro tkaniny, plechovky na tabák, nábytek, rakve, váhy) až po divadelní kulisy a nástěnné dekorace.

Kolem roku 1800 se Wenzel Führich naučil mědirytu a grafické práce byly pro něj v následujících letech důležitým zdrojem obživy. Ilustroval několik ročníků časopisu Privilegirtes Zittauisches Historisch-Topographisch-Biographisch-Monatliches Tage-Buch, vydávaného v hornolužické Žitavě (Zittau). Řada jeho grafik byla vydána jako samostatné listy. Jsou na nich portréty slavných osobností a také mědiryty zhotovené podle kreseb exotických měst nebo např. moravských krojů.

Dalším tématem, kterému se W. Führich soustavně věnoval, byly kresby architektur. Projevil zde dobré znalosti historie a teorie architektury, přesnost při zakreslení stavebních prvků a také značnou invenci v kresbách idealizovaných architektur - mostů, pyramid nebo gotických staveb.[2]

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Machalíková Pavla, Kronika rodiny Führichů: příspěvek k poznání kulturně-uměleckého života Chrastavska pozdního 18. století. Pavla Machalíková. In: Sborník Severočeského muzea. Historia / Liberec : Severočeské muzeum v Liberci 17, (2012), s. 71-82.
  • Machalíková Pavla, Zázemí řemesla a perspektivy akademických studií. K ranému dílu Josefa Führicha v Čechách, in: Umění/Art Journal LIX (2011), s. 20–39.
  • Mecerod, Martin, Nové poznatky k dílu Wenzela Führicha: zpráva o nálezu obrazu Klanění Tří králů. Martin Mecerod. In: Fontes Nissae. Prameny Nisy : regionální historický sborník / Liberec : Technická univerzita v Liberci Roč. 13, č. 1 (2012), s. 69-72.
  • Bendová E. a kol., Vražedná realita: Zločin a trest v českém výtvarném umění 1800 - 1914, Západočeská galerie v Plzni 2010
  • Toman Prokop Hugo, Nový slovník československých výtvarných umělců, I. díl; A - K, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993, ISBN 80-900648-4-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]