Kunemil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kunemil

Obecní úřad Kunemil
Znak obce KunemilVlajka obce Kunemilznakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU  (obec) CZ0631 548570
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Havlíčkův Brod (CZ0631)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Světlá nad Sázavou
Historická země Čechy
Katastrální území Kunemil
Katastrální výměra 4,49 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 111 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 468 m n. m.
PSČ 582 91
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Kunemil 43
58291 Světlá nad Sázavou
Starosta Jiří Veselský
Oficiální web: www.kunemil.cz
Email: ou.kunemil@tiscali.cz
Kunemil
Red pog.svg
Kunemil
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kunemil (německy Kunemühle) je obec v okrese Havlíčkův Brod, kraj Vysočina.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Půldruhé hodiny od Světlé leží ves Kunemil, v níž se zbytky bývalé tvrze spatřují. Roku 1310 připomínají se Hereš a Ota z Kunemile. Tento erb kola připomíná se ještě r. 1348. Zůstavil tři syny Ješka, Peška a Jindřicha, znichž onino dva se prvým jménem Zřiš nazývali. Bratři ti založili nový kostel v Kunemili, který r. 1365 faráři Smrdovskému podřízen.[2] Ješek vyskytuje se v l. 1360-1369 ve mnohých pamětech soukromých. Ke sklonku 14. století nabyl Kunemile Bolech ze Zdislavic a od té doby se psal z Kunemile. Roku 1396 zapsal úrok kostelu Smrdovskému a r. 1400 měl jakési jednání u dvorských desk Bolech z Kunemile, jenž byl r. 1440 na sjezdu Čáslavském a potom přívržencem jednoty Poděbradské, byl bezpochyby jeho synem. Dcera jeho Zdina vdala s za Bohuslava Leskovce z Leskovce, a tak se dostala Kunemil v držení tohoto rodu. Bohuchval a Arnošt, synové jejich, prodali r. 1520 tvrz, dvůr a ves Kunemil, Horní a Dolní Dlužin a Chrtnici obci města Čáslavě. Čáslavští drželi statek ten až do neblahého roku 1547; pak jim zabrán a r. 1550 prodán k Lipnici. Při rozdělení téhož panství a po odprodání Lipnice připojena Kunemil ke Světlé. Mezitím tvrz zpustla, a proto se připomíná r. 1591 Kunemil ves s rychtou, tvrz pustá s rybníky, řekami, potoky, lesy.“ – August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království Českého

V dalších letech ves Kunemil sdílela osud světelského panství a dalších vesnic k tomuto panství patřící, což je popsáno na stránkách světelských včetně šlechtických rodů, které Světlou měly v držení. Podle zápisu v zemských deskách ze dne 6. září 1638 se jednalo o tato sídla: „zámek a městečko Světlá, městečko Trhová Zahrádka, vsi Bohušice, Příseka, Horní a Dolní Březinka, Žebrákov, Bynetice, Mrzkovice, Druhanov, Služatky, Opatovice, Vlkanov, Pavlov, Vilémovice, Pavlíkov, Leština, městys Smrdov, Ovesná Lhota, Horní a Dolní Dlužiny, Zboží, Bačkov, Kunemily, Kochanov, Radkovec, Nová Ves, Lhota hlásná, Závitkovice, Radostovice, Lipnička, Trpišovice, Smrčná, Lhota Dobrovítova, Chonkovice, Lípa, Kouty, Kamenná Lhota a rychta Kališťská“.

V roce 1787 k světelskému panství patřily tyto vesnice, osady a samoty (v závorce uváděn počet čísel popisných): Horní Březinka (10), Dolní Březinka (8), Mrzkovice (14), Leštinka (9), Žebrákov (12), Benetice (16), Opatovice (12), Horní Dlužiny (8), Dolní Dlužiny (13), Kunemil (32, včetně mlýna a papírny v Josefodole), Druhanov (15), Služátky (11), Příseka (20), Vrbice (22 se zámečkem), Nový Dvůr (2), Dobrá (2), Mezilesí (2), Horní Bohušice (11), Dolní Bohušice (7), Vilémovice (27), Pavlov (27), Roznotín (2), Leština (25), Dobrnice (12), Chraňbože (4), Smrdov (62), Vlkanov (16), Ovesná Lhota (25), Pavlíkov (dvůr). Dále pak se uvádí ještě několik dvorů a mysliven. Největší vesnicí na celém panství byl Smrdov, avšak již se o něm nehovoří jako o městečku či městysu. Druhou největší vesnicí však byla Kunemil.

Významná data

  • 1845 – zhotoven křížek se zvoničkou na návsi,
  • 1904 – založen hasičský sbor,
  • 1919 – založen Sokol, zasazeny Lípy svobody,
  • 1923 – postaven pomník se jmény obětí první světové války, ze které se nevrátilo 18 mužů,
  • 1928–1929 – elektrifikace obce,
  • 1938 – odhalení pomníku na paměť 20 let trvání ČSR a 90 let zrušení roboty a v roce 1946 byl přidán nápis „7 leté utrpení českého národa 1939–1945“,
  • 1. 6. 1964 – připojena obec k Sázavce,
  • 1990 – osamostatnění obce Kunemil.

V letech 1990–1994 jako první novodobý starosta byl zvolen Pavel Peca, v letech 1994–2010 působil jako starosta Zdeněk Klement, od roku 2010 tuto funkci zastává Jiří Veselský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 107 obyvatel, v roce 2013 109 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel Kunemile[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2013
Počet obyvatel 368 440 397 423 396 364 320 235 208 182 157 112 109 109

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Kostel sv. Jana Křtitele v Sázavce
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 554–555.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]