Vestfálský mír

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vestfálský mír
Westfaelischer Friede in Muenster (Gerard Terborch 1648).jpg
Základní údaje
Podepsání
Datum24. října 1648
MístoMünster a Osnabrück
StranySvatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská, Francouzské královstvíFrancouzské království Francouzské království, Španělská monarchieŠpanělská monarchie Španělská monarchie, Spojené provincie
nizozemské
Spojené provincie nizozemské Spojené provincie
nizozemské
, Švédská říšeŠvédská říše Švédská říše
ZástupciFerdinand III., Ludvík XIV., kardinál Jules Mazarin a delegáti Španělska, Spojených nizozemských provincií a Švédska.
Detaily smlouvy
Cílukončení třicetileté a osmdesátileté války

Vestfálský mír, uzavřený 24. října 1648, byl soubor dvou smluv, Münsterské a Osnabrücké, ukončující třicetiletou a osmdesátiletou válku. První jednání byla započata už na začátku 40. let 17. století a byla vedena v zimě, zatímco v létě se bojovalo. Byl to jeden z nejvýznamnějších mezinárodních traktátů v historii novověké Evropy a první politicko-geografický mezník.

Dvě města[editovat | editovat zdroj]

Jednání v Münsteru

Všechna jednání o míru byla vedena ve dvou německých městech, vzdálených padesát kilometrů od sebe: v Münsteru, který leží v dnešním Severním Porýní-Vestfálsku (odtud také vestfálský mír), a Osnabrücku, nacházejícím se v Dolním Sasku. Tato nejednotnost byla způsobena tím, že Švédsko upřednostňovalo protestantský Osnabrück, zatímco zástupci Francie katolický Münster, a vzhledem k neochotě katolických a protestantských vůdců se setkat došlo k oddělení táborů.

Strany dohody[editovat | editovat zdroj]

Dohody byly uzavřeny mezi Svatou říší římskou, reprezentovanou císařem Ferdinandem III. a dalšími německými knížaty, Španělskem, zástupci Francie Ludvíkem XIV. a kardinálem Julesem Mazarinem, delegáty Republiky spojených nizozemských provincií a Švédskem.

Výsledek[editovat | editovat zdroj]

Náboženské změny ve Svaté říši[editovat | editovat zdroj]

  • Byla výrazně omezena moc císaře nad celou říší. Vládcové jednotlivých částí Svaté říše měli nově právo vládnout na svém území podle „cuius regio, eius religio“, neboli vyznávat vlastní náboženství. Z toho vyplývá i poněkud paradoxní situace: ač v ostatních částech říše vzniká náboženská svoboda, v zemích Koruny české a Rakouských dědičných zemích dochází nadále k upevňování pozice katolické církve.
  • Jako třetí náboženství byl ustanoven kalvinismus.
  • Křesťanům, kteří žili na území, kde nebylo jejich náboženství panovníkem podporováno, bylo povoleno sloužit mši na určeném místě v určenou hodinu.

Územní změny[editovat | editovat zdroj]

Mapa Svaté říše římské v roce 1648
Zjednodušená mapa Evropy v roce 1648

Citát[editovat | editovat zdroj]

K události se váže ideologicky zatížený citát komunistického ministra kultury Zdeňka Nejedlého:

Co byl vlastně Vestfálský mír?... Byl to náš první Mnichov. A za účasti či neúčasti týchž herců.
— KOČÍ, Josef. Boje venkovského lidu v období temna: Povstání nevolníků v XVII. a XVIII. století. Naše vojsko, 1953. Str. 56

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Traités de Westphalie na francouzské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]