Kamenná trouba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o rybníku. O přírodní rezervaci pojednává článek Kamenná trouba (přírodní rezervace).
Kamenná trouba
Rybník Kamenná trouba pohled od silnice k Lipnici
Rybník Kamenná trouba pohled od silnice k Lipnici
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajKraj Vysočina
OkresHavlíčkův Brod
Katastrální územíLipnice nad Sázavou
Kamenná trouba
Kamenná trouba
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Hydrologické pořadí1-09-01-120
Rozloha0,217 km²
Délka0,9 km
Šířka0,38 km
Ostatní
Typrybník
Nadm. výška457 m n. m.
Pobřeží2,65 km
Přítok vodyPstružný potok
Odtok vodyPstružný potok
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamenná trouba (Kamenka) je rybník, který se nachází ve přírodní rezervaci. Lokalita leží u silnice II/347 na křižovatce s komunikací III/34763 od Lipnice nad Sázavou a III/34764 k obci Řečice, v nadmořské výšce 457 m n. m. Po severní straně také vede cyklotrasa č. 1211 SenožatyLipnice nad Sázavou.

S rozlohou 21,7 ha[1] tvoří necelou třetinu přírodní rezervace. Udávaná rozloha se v jednotlivých pramenech liší, pohybuje se od 19 ha[2] přes 20 ha,[3] 21 ha[4] až 26 ha[5]. Rybník je na seznamu významných vodních děl IV. kategorie v České republice.[6]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Rybník je napájen od jihu Pstružným potokem, který teče od Kejžlice. Nad rybníkem vytváří biologicky cenné meandry. Na severní straně rybník opět opouští a odděluje se z něj mlýnský náhon.

Celkový objem rybníka Vc je 220 000 m³ a retenční objem pak Vr je 96 500 m³.[7]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kamenná trouba (přírodní rezervace).

Rybník je součástí přírodní rezervace, která byla vyhlášena kvůli ochraně lučních biotopů. V rezervaci se také objevují vzácní vodní ptáci a jiní živočichové.[8]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Rybník je využíván k chovu ryb a k odběru vody pro průmyslové účely.[2] K rekreaci je využíván ojediněle, ale v první polovině 20. století byl k těmto účelům hojně využíván a bylo u něj vybudováno koupaliště s písečnou pláží.[9]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název kamenná trouba je odvozen od materiálu, z kterého byla zhotovena výpustní roura. S podobným názvem najdeme v Jižních Čechách rybník Kamenná roura.[10]

Rybník Kamenná trouba je historicky poprvé doložen v polovině 18. století v seznamu rybníků lipnického panství,[10] ale název Kamenná trouba je již zmiňován v roce 1595 v zemských deskách, kdy se uvádí, že Martin z Thurnu v roce 1594 prodal dědictví po otci Janu Rudolfovi Trčkovi z Lípy. Součástí obchodu byl i „mlýn, jenž slove pod Kamennou Troubou“.[11] V té době se nemuselo jednat o současný rybník, ale jako Kamenná Trouba byl možná nazýván dnešní pstružný potok nebo jeho údolí.[12]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Marushka - Mapový aplikační server.... sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2016-07-26]. Dostupné online. 
  2. a b ŠTEFÁČEK, Stanislav. Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska. 1. vyd. Praha: Libri, 2010. ISBN 978-80-7277-440-1. 
  3. Územní plán Lipnice nad Sázavou [online]. [cit. 2016-07-25]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. BUKÁČEK, Roman a kol. Strategie ochrany krajinného rázu Kraje Vysočina [online]. STUDIO B&M, 2008-09-19 [cit. 2016-07-25]. Dostupné online. 
  5. OPOČENSKÝ, Gustav Robert. Čtvrt století s Jaroslavem Haškem. [s.l.]: J. Steinbrener, 1948. 128 s. S. 117. 
  6. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Seznam významných vodních děl IV. kategorie v České republice k 31. prosinci 2015 v provozu a ve výstavbě [online]. 2016-01-28 [cit. 2016-07-26]. Dostupné online. 
  7. Seznam vodních nádrží [online]. Kraj Vysočina, 2009 [cit. 2016-08-29]. Dostupné online. 
  8. S.R.O., all: iStudio. Kamenná trouba | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina. www.dedictvivysociny.cz [online]. [cit. 2016-07-26]. Dostupné online. 
  9. HANZLÍK, Marek; ŠPAČEK, Bohumír. Lipnice nad Sázavou na starých pohlednicích. 1. vyd. [s.l.]: Tváře, 2012. 84 s. ISBN 978-80-904970-8-5. 
  10. a b DAVID, Jaroslav; ROUS, Pavel. Neviditelní svědkové minulosti: místní a pomístní jména na Vysočině. [s.l.]: Academia, 2006. 201 s. 
  11. ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV CSAV V AKADEMII. Památky archaeologické, Svazky 5–6. [s.l.]: nakl. CSAV, 1863. 
  12. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku: díl Kolín-Miro. [s.l.]: Libri, 1998. 952 s. 
  13. NA KOLE KOLEM LEDČE NAD SÁZAVOU. Kamenná trouba - smírčí kříž [online]. [cit. 2016-07-26]. Dostupné online. 
  14. PYTLÍK, Radko. Toulavé house: život Jaroslava Haška, autora Osudů dobrého vojáka Švejka. [s.l.]: Emporius, 1998. 319 s. 
  15. GAN, Pavel. Osudy humoristy Jaroslava Haška v říši carů a komisařů i doma v Čechách: román-koláž s kresbami Josefa Lady a dobovými fotografiemi. [s.l.]: Atlantis, 2003. 325 s. 
  16. JUNGMANNOVÁ, Pavla. Pověsti o zvonech, zvonařích, zvonicích a zvoničkách.. 2. vyd. České Budějovice: KOPP, 2011. ISBN 978-80-7232-416-3. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]