Jaroslav Panuška
| Jaroslav Panuška | |
 Malíř Jaroslav Panuška při práci v ateliéru | |
| Narození |
3. března 1872 Hořovice  Rakousko-Uhersko |
|---|---|
| Úmrtí |
1. srpna 1958 (ve věku 86 let) Kochánov (Světlá nad Sázavou)  Československo |
| Vzdělání | malířská akademie v Praze |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř |
| Podpis |
 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaroslav Panuška (3. března 1872, Hořovice[1] – 1. srpna 1958, Kochánov u Světlé nad Sázavou) byl český akademický malíř, krajinář.
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 3. března 1872 v Hořovicích. Jeho otec Ing. František Panuška byl geometr. Když bylo Jaroslavovi osm let, pustil se do prvního akvarelu a v deseti letech tajně odjel malovat na Karlštejn. Po absolvování obecné školy studoval Panuška na nižším gymnasiu v Praze na Smíchově, kam se přestěhovali z Hořovic.
V roce 1889 byl přijat na Malířskou akademii v Praze, kde s několikerým přerušením studoval nejprve u prof. Maxmiliána Pirnera a poté u krajináře prof. Julia Mařáka, kde roku 1896 studium ukončil.
Po absolvování akademie maluje na mnoha místech v Čechách, mj. v Pojizeří, na Sedlčansku, Berounsku, Příbramsku a v Jižních Čechách, několikrát navštívil i Balkán. Roku 1906 posílá do Londýna na výstavu obraz „Pohled na Jindřichův Hradec“. V roce 1910 vystavuje v Městském průmyslovém muzeu v Hradci Králové (102 obrazy). Vedle malby se věnoval i knižní ilustraci s fantaskními, strašidelnými a pohádkovými motivy, zajímaly ho staré hrady a výjevy z pravěku. Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a Jednoty výtvarných umělců.
V okolí Lipnice nad Sázavou maloval již v roce 1908 a tam také roku 1921 přivedl spisovatele Jaroslava Haška. K jeho přátelům patřil i spisovatel Zdeněk Matěj Kuděj. Roku 1923 zakoupil Panuška pozemek v Kochánově u Světlé nad Sázavou a začal na něm stavět jednopatrový srub s ateliérem. V roce 1926 vystavuje v Rubešově galerii v Praze svůj monumentální obraz Vítězství husitů nad křižáky na Běhání. V tomtéž roce se v Kochánově usadil s rodinou natrvalo a maloval především hrad Lipnici, vrch Melechov a motivy z okolí. Nejraději prý ztvárňoval prastarý dub rostoucí přímo před jeho srubem, který dnes nese jeho jméno.
Roku 1955 byl jmenován zasloužilým umělcem. Zemřel 1. srpna 1958 v Kochánově u Světlé nad Sázavou, pochován je na světelském hřbitově. Malířské tvorbě se věnovali i Panuškovi synové Jaroslav a Vladislav.[2]
Skladbu s názvem "Panuška" mu na svém albu "Vagus Vetus" z roku 2014 věnovala známá pražská blackmetalová skupina Master's Hammer, která v refrénu zpívá o obraze Jak by vypadaly katolické hřbitovy, kdyby Římané místo křižování věšeli.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ BOUČKOVÁ, Jitka. Jaroslav Panuška. Pardubice: Východočeská galerie, 1978.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Panuška ve Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Panuška
- Informační systém abART – osoba:
Při vytváření tohoto článku bylo použito životopisných dat z expozice Muzea Světelska.
