Kochánov (Světlá nad Sázavou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kochánov

pohled na kochánovskou náves
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 63 (2001)
Domů 40 (2009)
Lokalita
PSČ 582 91
Součást obce Světlá nad Sázavou
Okres Havlíčkův Brod
Historická země Čechy
Katastrální území Kochánov u Lipničky (2,99 km²)
Zeměpisné souřadnice 49°38′51″ s. š., 15°22′44″ v. d.
Kochánov
Red pog.svg
Kochánov
Další údaje
Kód části obce 84212
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kochánov je malá vesnice, část města Světlá nad Sázavou v okrese Havlíčkův Brod. Nachází se asi 3 km na jihozápad od Světlé nad Sázavou. V roce 2009 zde bylo evidováno 40 adres.[1] V roce 2001 zde trvale žilo 63 obyvatel.[2]

Kochánov leží v katastrálním území Kochánov u Lipničky o rozloze 2,99 km2.[3]

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Jméno Kochánov znamená Kochánův „třeba“ dvůr. Toto obecné jméno je doloženo ze všech dob a vzniklo pravděpodobně od staročeského slovesa kochati, což znamená „laskati, lahoditi, obveselovati“.[4]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Historie obce Kochánov[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší historie této obce je tak jako většina vsí v okolí Světlé nad Sázavou spjata s klášterem benediktínů ve Vilémově.[5] První doložená písemná zmínka o vsi Kochánov pochází z roku 1406. Jde o záznam z desk zemských kde je zmiňován jakýsi Stanko z Kochánova a jeho manželka Anna.[4][6]

Další písemná zmínka o obci pochází z tzv. Trčkovského urbáře z roku 1591, kdy tuto ves vlastní rod Trčků z Lípy.[7]

Dalším zdrojem informací je Soupis poddaných podle víry z roku 1651 který uvádí, že ve vsi jménem Kochánov žije konšel Matěj Vaňkat s ženou Dorotou a čtyřmi potomky, dále sedlák Jiřík Soukup s dvěma syny a sedlák Vít Nečil s ženou Marií a třemi potomky. [8]

Berní rula z roku 1654 uvádí, že ve vsi Kochánově jsou 3 rolníci „jenž qualitates osedlého mají“. Jmenovitě Matěj Vankat, Vít Nečil a Jiřík Soukup. Ves v té době patří k panství Žehušickému, jehož majitelkou je Marie hraběnka v Valdštejna.[9]

Tereziánský katastr z roku 1757 uvádí Kochánov jako ves patřící k Nové Vsi u Světlé ( Neudorf ) a majitelem je hrabě Jan Josef Thun-Hohenstein.[10]

V roce 1760 se majitelem Nové Vsi a tím pádem i Kochánova stává svobodný pán Václav Haugwitz, v roce 1771 Novoveský statek a přináležející vsi kupuje zpět František Josef Jan hrabě Thun-Hohenstein. K další změně majitelů Kochánova dochází v roce 1783, kdy obec kupuje majitel Světelského panství hrabě Leopold Kolovrat-Krakovský.[11] Od tohoto roku je obec Kochánov trvale spjata ze Světelským panstvím. Přibližně v této době jsou katastrálně ke Kochánovu připojeny zbylé části bývalé vesnice Radkovec (Františkodol a Mariadol) a od této doby už je to jedna jediná vesnice až dodnes.

obec Kochánov, mapa stabilního katastru z roku 1838

Po smrti hraběte Leopolda Kolovrata-Krakovského (†1810) dochází k majetkoprávnímu vyrovnání, které trvá až do roku 1817, kdy se panství stává majetkem Františka Josefa Zichy z Vaszonyköe. Ten v roce 1821 mění Světelské panství se starohraběnkou Valpurgou ze Salm-Reifferscheidtů.[12] Rod Salm-Reifferschedtů vlastní panství až do roku 1887, kdy umírá poslední majitel starohrabě František. Jelikož zemřel bezdětný celé panství dědí jeho sestra, vdova po hraběti Josefu Osvaldu I. z Thun-Hohensteinu. Rod Thun-Hohenstein vlastní panství a tím pádem i obec Kochánov do roku 1913 a v roce 1914 celé panství kupuje úpický továrník Richard Morawetz. Kochánov se stává podle ústavy ze 4. března 1849 součástí obce Lipnička v roce 1850. Z františkodolského mlýna a pily se ve druhé polovině 19. stoletá stává první sklárna a jejími majiteli Bártové.

Na bojištích první světové války zahynuli čtyři rodáci a obyvatelé Kochánova. Jmenovitě: Štěpánek Václav z čp. 8, Štěpánek Jan z čp. 9, Vaňkát Jan z čp. 3 a Boček Jan z čp. 13 (dvůr Radkovec).[13] V československých legiích bojovali čtyři kochánovští rodáci. V ruských legiích to byl Josef Nečil narozen v čp. 9 [14] a Jaroslav Kolář narozen v čp. 10 (Malý Mlýnek). [15] V italských legiích bojovali Josef Bartl narozen v č. p. 2[16] a Josef Ptáčník narozen v čp. 14 (dvůr Radkovec).[17] Všichni jmenovaní se z legií po skončení války vrátili domů.

Po první světové válce se osada Kochánov zůstává součástí politické obce Lipnička. V roce 1924 dochází k parcelaci Světelského panství, jehož majitelem je Richard Morawetz. Vesnice se začíná po létech zvětšovat a rozrůstat. Na severním okraji směrem k Radkovci přibývají nové domy čp. 25, 26, 27. Na západní hranici katastru dům čp. 23, nové domy si stavějí malíři Panuška a Jelínek, kteří se do Kochánova přistěhovali.

Zavedení elektřiny 1919[editovat | editovat zdroj]

Osada Kochánov povolila správě elektrárny v Okrouhlici postavit na svých pozemcích sloupy elektrického vedení. Za to si u této společnosti vymínila zavedení elektrického zařízení (transformační stanice) do vsi. Obyvatelé si platili, v případě požadavku přípojky, pouze z posledního sloupu do bytu. Transformační stanice stála ve špičce Doležalova pole u Radkovce (zvaného Za ovčínem) za dnešní autobusovou čekárnou až do konce 50. let, kdy byla zbourána. To už však nebyla v provozu.[13]

Železniční zastávka 1929[editovat | editovat zdroj]

Na km 43,788 trati Světlá-Ledeč byla zřízena a 6.prosince slavnostně otevřena zastávka s názvem Kochánov. Protože ji ke svým podnikům nejvíce potřebovali, uhradili veškeré náklady: Josef Kolář z Kochánova, Karel Brambergr z Mrzkovic a firma Kiton z Mrzkovic.[18]

Kochánov v meziválečném období[editovat | editovat zdroj]

V říjnu roku 1931 dochází ke zřícení mostu přes řeku Sázavu. Most spojoval osadu Mariadol s lokální dráhou mezi Světlou nad Sázavou a Ledčí nad Sázavou. V roce 1934 získává sklárnu ve Františkodole a mlýn v Mariadole firma bratří Císařů, která dál rozvíjí sklářství v údolí Pstružného potoka. Přebudováním kdysi Muchova a nyní Másílkova mlýna v Mariadole na sklárnu ale zároveň zaniká mlynářské řemeslo na území Kochánova. V roce 1936 dochází k přiškolení obce Kochánov od Dolního Města ke Světlé nad Sázavou. V roce 1941 je započata výstavba silnice od dvora Radkovce do Kochánova, včetně regulace návsi. V tom samém roce je schválena rozluka obce na Lipničku a Závidkovice. Koncem roku 1943 dochází ke zbourání pastoušky na návsi, tzv. rustikálního domku čp. 6. [19]

Kochánov po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

  • 1945 – volby do MNV Lipnička, které se konaly v sále místní hospody v obci Lipnička
  • 1948 – je svépomocí postaven samostatný vodovod, obecní studna se nachází na sever od obce
  • 1950 – zastávka Kochánov na železniční trati byla přejmenována na Mrzkovice
  • 1952 – odsouzení hospodářů a kochánovských občanů Václava Nečila a Bohuslava Doležala ve vykonstruovaných politických procesech jež byly důsledkem tzv.Kolektivizace v Československu. Na podzim vzniká 1.JZD v Kochánově.
  • 1952/3 – je vybudována svépomocí obecní kanalizace
  • 1954 – v březnu zaniká první JZD v Kochánově
  • 1955 – odsouzení dalšího kochánovského občana Josefa Malimánka ve vykonstruovaném politickém procesu.
  • 1956 – v Kochánově je zřízena pobočka státního statku Dolní Město
  • 1957 – začínají v obci vznikat další nové domy. Na severní straně vsi směrem k Radkovci je to nové čp. 16 a hned vedle čp. 30. Později pak ještě nové čp. 4, čp. 8 a čp. 34.
  • 1959 – na podzim bylo založeno v Kochánově 2. JZD – Lipnička. Hospodařilo na polích jednotlivých členů, ale také na bývalých polích malomlýnských.V Malém Mlýnku byl zřízen kravín a v čp. 5 bylo rozhodnuto vybudovat vepřín.
  • 1960 – tento rok začal jezdit do Kochánova autobus. Byla zřízena linka z Ovesné Lhoty přes Světlou do Meziklasí a Koňkovic. Další zastávky byly v Lipničce, Františkodole a u Radkovce, kam se muselo z Kochánova dojít pěšky.
  • 1976 – v létě byla rozšířena a vyasfaltována tehdy silnice 4. třídy (dnes č.34737) z Radkovce do Kochánova. Zároveň byly MNV Lipnička vyasfaltovány některé cesty ve vsi.
  • 1981 – byla opravena kaplička na návsi. Opravu zaplatili obyvatelé vsi z uspořádané sbírky. Přibližně v tom samém roce bylo MNV Lipnička zbouráno na návsi stavení č.9.
  • 1985 – byla zrušena samostatná obec Lipnička a připojena ke Světlé nad Sázavou. S ní i všechny osady, Kochánov, Lipnička a Radostovice. Stalo se tak po 135 letech od jejího vzniku v roce 1850.[20]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Kochánova[21]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 157 144 135 179 150 180 134 122 132 120 103 60 63

Místní památky[editovat | editovat zdroj]

Křížek z roku 1860 v Kochánově
  • Křížek z roku 1860 v Kochánově
  • Historická kaplička na návsi, postavená v roce 1911. Kaple je zasvěcená sv. Terezii.
  • Křížek na křižovatce silnice od Radkovce do Meziklasí s cestou od Remuty do Kochánova
  • Pozůstatky středověké tvrze, tato tvrz zvaná též „tvrziště Smrčensko“ vznikla pravděpodobně v druhé polovině 14.století. O tvrzi se nezachovaly žádné písemné zprávy a zanikla pravděpodobně za husitských válek. Zbytky tvrziště jsou mezi dnešní osadou Smrčenskem a samotou Remuta v katastru obce Kochánov.[22][23]
  • Kamenný mostek na Meziklaském potoce (datovaný cca do 18. století).[24] Nachází se na rozhraní katastru Kochánov a Koňkovice u samoty Remuta. Cesta dál pokračovala přes tvrziště Smrčensko (z druhé poloviny 14. století) do Kochánova. Most je jednoobloukový, valeně zaklenutý, z kamene na maltu. Most byl prohlášenšen kulturní památkou.

Známé osobnosti spojené s Kochánovem[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  2. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16, [cit. 2003-10-16]. Dostupné online.  
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  4. a b Antonín Profous: Místní jména v Čechách –Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II, CH–L, 1949 str. 276
  5. Dr. Čeněk Sameš: Klášter Vilémovský, Praha 1934, str. 44–45
  6. http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=7&bookid=192&page=22&action_button.x=0&action_button.y=0
  7. Karel Seidler: Kronika města Světlé od roku 1207-1886, Světlá nad Sázavou 1887 str. 142–153
  8. Magda Zahradníková a kol.: Soupis poddaných podle víry z roku 1651, Čáslavko 1, 1999 str. 189-190
  9. PhDr.František Beneš: Berní rula 10, kraj Čáslavský, 1953, str. 436
  10. Aleš Chalupa a kol.: Tereziánský katastr Český, svazek 1, Rustikál (kraje A-CH), 1964 str. 215
  11. Jana Koukalová, Jiří Tejkal: Nová Ves u Světlá historie a současnost 1378–2008
  12. Karel Seidler: Kronika města Světlé od roku 1207-1886, Světlá nad Sázavou 1887
  13. a b Kronika obce Kochánova
  14. http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DetailLegionare.aspx?soldierId=74598
  15. http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DetailLegionare.aspx?soldierId=49278
  16. http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DetailLegionare.aspx?soldierId=2715
  17. http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DetailLegionare.aspx?soldierId=90075
  18. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=8338027
  19. František Pleva: Toulky vrchovinou, 1999 str. 122-124
  20. sokromý archiv autora
  21. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 556–557.  
  22. Fiala Zdeněk a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI – Východní Čechy, 1989 str.458
  23. http://www.stream.cz/uservideo/585550-tvrz-smrcensko
  24. http://www.kr-vysocina.cz/trpisovice-kamenny-mostek/d-1004410/p1=2967

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]