Melechov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Melechov

Melechov (vrch na obzoru) – pohled od Lipnice nad Sázavou

Vrchol 715 m n. m.
Poloha
Světadíl Evropa
Státy Česko Česko
Pohoří Českomoravská vrchovina / Křemešnická vrchovina / Humpolecká vrchovina / Melechovská vrchovina [1]
Souřadnice 49°38′37″ s. š., 15°19′6″ v. d.
Melechov
Melechov
Povodí Sázava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Melechov (715 m n. m.) je nejvyšším vrcholem oblasti Světelska a Ledečska v okrese Havlíčkův Brod. Zalesněný kopec patří mezi dominantní body krajiny středního Posázaví. Nachází se asi 6 km jihovýchodně od Ledče nad Sázavou a 7 km jihozápadně od Světlé nad Sázavou nedaleko řeky Sázavy a přírodní rezervace Stvořidla.

Geografická a geomorfologická charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Z geomorfologického hlediska je Melechov severním výběžkem Křemešnické vrchoviny. Masív je tvořený zejména tvrdými horninami moldanubického plutonu a granity. U jižního úpatí se nachází přírodní památka Čertův kámen – izolovaná skála, která dokumentuje erozní zvětrávání a odnos hrubozrnného granitu. Lesní porosty se skládají převážně z hospodářsky využívaných bučin a smrčin.

Přírodní park Melechov[editovat | editovat zdroj]

Kopec i s blízkým okolím je součástí přírodního parku Melechov o rozloze 3239 hektarů. Tento park byl vyhlášen v roce 1995.

Ostatní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Na severním vrcholu (709 m) se nachází nepřístupná zeměměřičská věž z 30. let 20. století. U severozápadního úpatí kopce nedaleko obce Kouty je zřícenina tvrze Melechov.

Melechov byl za Rakouska-Uherska považován za střed Evropy, přičemž je vzdálen asi 11 km od geografického středu České republiky v Číhošti.

Na svazích Melechova provozují nadšenci z Lyžařského klubu Ledeč nad Sázavou (http://www.lkledec.cz) asi 300 m dlouhou sjezdovku. Pod Melechovem se nachází konferenční hotel Luna (http://www.hotelluna.cz), ve kterém lze zakoupit turistickou známku se symbolem Melechova.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda – Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)