Křemešník
| Křemešník | |
|---|---|
 Pohled od jihu | |
| Vrchol | 769 m n. m. |
| Prominence | 116 m ↓ ZSZ od Horní Cerekve |
| Izolace | 16,3 km → Skelný → Javořice |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Křemešnické vrchoviny #1 |
| Poznámka | poutní místo |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Českomoravská vrchovina / Křemešnická vrchovina / Humpolecká vrchovina / Lešovská vrchovina |
| Souřadnice | 49°24′15″ s. š., 15°19′30″ v. d. |
  Křemešník | |
| Povodí | rozvodí Želivka (Bělá) - Jihlava |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Křemešník je výrazný vrch ležící asi 7 kilometrů jihovýchodně od Pelhřimova, jeden z nejvyšších vrcholů Českomoravské vrchoviny a nejvyšší vrch Křemešnické vrchoviny. Nadmořská výška vrcholu je 769 m.[1] Křemešník je také významným poutním místem s kostelem Nejsvětější Trojice. Velká pout na Křemešník se koná vždy 8. neděli po Velikonocích.
Na vrcholu je v prodeji turistická známka č. 384 Křemešník, Jihlavské vrchy s vyobrazením místního poutního kostela.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ve 13. a 14. století na úbočích Křemešníku provozovali Rožmberkové a Trčkové z Lípy těžbu stříbra; opuštěné šachty po ukončení těžby později sloužily jako obydlí poustevníků z řádu františkánů a ivanitů.
Roku 1555 byla na Křemešníku postavena dřevěná kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici. Ta se stala oblíbeným poutním místem a roku 1651 byla z prostředků města Pelhřimova postavena kaple zděná. Tu vysvětil roku 1654 opat kláštera v Želivě Norbert. K dalšímu rozšíření došlo v 18. století – v letech 1710 až 1720 byl vybudován poutní kostel Nejsvětější Trojice, ten byl roku 1734 doplněn ambity a roku 1750 byl dokončen do dnešní barokní podoby. Od roku 1763 byly vedeny kroniky o procesích; po staletí sem každoročně putovaly desítky tisíc věřících. V novodobé historii zažil Křemešník největší rozmach v letech 1878–1919 za průvodcovské činnosti křemešnického učitele Josefa Zahálky. Vzpomínkou na něj je kniha Na krásné samotě, jejímž autorem je kněz, spisovatel a kulturní organizátor František Bernard Vaněk, který s ním na Křemešníku jako expozita působil v letech 1902–1907.
Kromě kostela poutníky přitahovaly i tři křemešnické studánky: Stříbrná studánka, studánka U buku a zejména Zázračná studánka (též Zlatá studánka), jejíž voda vyvěrá zpravidla od Vánoc do léta, jsou jí přisuzovány léčivé účinky a je slabě radioaktivní, což při skladování zabraňuje tvorbě bakterií. Nad Zázračnou studánkou byla vystavena kaple a začíná zde Křížová cesta, stoupající na vrchol Křemešníku. Je zakončena jeskyní, která symbolizuje Boží hrob – v ní je uložena kamenná socha Kristova těla od sochaře Antonína Bílka, bratra Františka Bílka.
Vrch Křemešník se často objevuje v díle básníka, prozaika, publicisty a spisovatele Stanislava Augusty (1915–1990).
Větrný zámek
[editovat | editovat zdroj]Poblíž kostela se nachází nedokončená stavba tzv. Větrného (havraního) zámku. Podle projektu Kamila Hilberta jej začal roku 1930 stavět sochař Josef Šejnost pocházející z nedalekého Těšenova. Na věži zámku sedí sedm skleněných havranů jako připomínka pohádky o sedmi bratrech. Josef Šejnost zde plánoval zřídit muzeum svých medailí, projekt však nebyl dokončen.
Rozhledna
[editovat | editovat zdroj]Roku 1993 byla na vrcholu zpřístupněna rozhledna přezdívaná Pípalka, která je výsledkem spolupráce pelhřimovského Klubu českých turistů a Armády ČR. Vyhlídková plošina je ve výšce 40 metrů a vede na ni 205 schodů (2 betonové a 203 železných). Věž vysoká 51 metrů slouží také radistům armády.
Poutní hotel Křemešník
[editovat | editovat zdroj]Na vrcholu se také nachází hotel Křemešník s restaurací. V létě je zde k dispozici lanová dráha se třemi okruhy a v zimě je zde k využití 380 metrů sjezdové dráhy.
Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]Ve vrcholových partiích byla vyhlášena v roce 1985 přírodní rezervace Křemešník. Rezervací vede 3 km dlouhá naučná stezka zřízená roku 2004. Opodál se nachází přírodní památka Ivaniny rybníčky.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Sjezdovka pod vrcholem Křemešníku
Kostel, pohled z rozhledny
Nádvoří s kaplí Korunování Panny Marie
Hotel a restaurace
Rozhledna Pípalka
Větrný zámek
Křížová cesta
Kaple svatého Jana Křtitele se studánkou
Poutní hotel Křemešník, historické foto
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zeměměřický úřad. Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2025-12-14]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Černý Jiří: Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2006.
- Augusta Stanislav: Pohádka o stříbrném vrchu Křemešníku (1958) – báseň, Strmá cesta (1946) – román (zaujímá svou pravdivostí a hloubkou prožitku, jímž je podložen), aj.
- Petrů Václav: Křemešník, Pelhřimov 1901.
- Šrůtek Miroslav: Botanické zajímavosti Křemešníku, Vlastivědný sborník Pelhřimovska 3, 1992, s. 3-9.
- Vaněk Bernard František: Na krásné samotě,II. vydání, Praha 1968.
- Vaněk Bernard František: Vlaštovky se vracejí,rukopis, Dachau 1943.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křemešník na Wikimedia Commons - Poutní místo Křemešník na Katolicka-kultura.sweb.cz Archivováno 2. 8. 2021 na Wayback Machine.
