Javořice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o hoře u Telče. Další významy jsou uvedeny na stránce Javořice (rozcestník).
Javořice
Javořice, pohled z Míchovy skály
Javořice, pohled z Míchovy skály

Vrchol836,7[1] m n. m.
Prominence297 m ↓ 10 km vých. od Gmündu
Izolace66 km → Mandlstein[2]
SeznamyNejprominentnější hory CZ #43
Nejizolovanější hory CZ #4
Hory Javořické vrchoviny #1
Poznámkanejvyšší hora Českomoravské vrchoviny
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříČeskomoravská vrchovina / Javořická vrchovina / Jihlavské vrchy / Řásenská vrchovina
Souřadnice
Javořice
Javořice
Horninažula
PovodíJihlava, Moravská Dyje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Javořice (německy Jaborschützberg, Jaworschitz) je s výškou 837 m nejvyšším vrcholem Jihlavských vrchů a současně i okresu Jihlava, Kraje Vysočina a celé Českomoravské vrchoviny. Stejně jako její druhý nejvyšší vrchol (Devět skal) leží na historickém území Moravy. Nachází se vzdušnou čarou 9 kilometrů severozápadně od Telče a 5 kilometrů severovýchodně od Studené. Je rovněž nejvyšším bodem (804 m) okresu Jindřichův Hradec. Vrchol spadá do katastrálního území Mrákotín u Telče, jihozápadní úbočí do k. ú. Světlá pod Javořicí (obec Studená) a severozápadní úbočí do k. ú. Klatovec.

Hora je obestřena rozsáhlými jehličnatými lesy. Stojí zde 166 metrů vysoký stožár televizního vysílače z roku 1989.

Z mýtin na úbočí se po kalamitní těžbě (2019–2021) otevírá částečný výhled na jihovýchod (Telč, Zašovický hřbet, Waldviertel, Rax-Schneeberské Alpy[3]), jih (jižní hřeben Jihlavských vrchů: Hradisko, Pivničky; Ötscher), jihozápad (Mühlviertel, Novohradské hory, Šumava) až severozápad (Křemešnická vrchovina, Vlašimská pahorkatina).

Trvá myšlenka stavby rozhledny,[4][5][6] tato idea je pravidelně podporována některými politiky (2018: Josef Herbrych,[7] 2022: Josef Pavlík[8]). Mezi 20. a 80. lety zde její úlohu plnily měřická věž, letecký maják, a nakonec i starý vysílač. Nynější střežený areál Českých Radiokomunikací není veřejnosti přístupný.[9]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Přístup k vrcholu je možný od Světlé (2 km), po žluté a následně zelené turistické značce od Studené (7 km), nebo po červené značce od Telče (12 km). Hustá síť cyklostezek vede rovněž až na vrchol. Automobilem je možno přijet k Velkému pařezitému rybníku (poblíž leží autokemp Řásná), odkud vede k vrcholu zelená značka (3 km).

Nejbližší železniční stanice je Jihlávka na trati Jihlava – Veselí nad Lužnicí, vzdálená 6 km. Vzhledem k nízké vytíženosti však byla Krajem Vysočina pro osobní dopravu zrušena; od prosince 2019 trať obsluhují rychlíky zastavující ve stanicích Počátky-Žirovnice, Horní Cerekev a Batelov, jež jsou od Javořice vzdáleny 10–13 km.[10]

Turistické cíle[editovat | editovat zdroj]

Asi 500 m pod vrcholem je na severním svahu odpočinkové místo s pramenem známým jako Studánka Páně. Severovýchodně, na zelené turistické značce, po které lze dojít až ke hradu Roštejn, se nachází skalní útvar Míchova skála. U Velkého Pařezitého rybníka je arboretum[11] a autokemp. Od Telče prochází javořickými lesy Naučná stezka Otokara Březiny. Zřícenina hradu Štamberk se nachází poblíž Řásné; památník příchodu Cyrila a Metoděje severovýchodně nad obcí Světlá.[12] V rámci Geoparku Vysočina byla plánována stezka v korunách stromů v Roštejnské oboře, spojená s přírodovědně-výukovým centrem;[13] v roce 2017 byl však tento plán zřejmě pozastaven či dále upravován.[14]

Javořice v literatuře a tisku[editovat | editovat zdroj]

Javořice je zmiňována např. v povídce v knize Příšerné příběhy od Egona Bondyho,[15] v básních Zdeňka Šeříka (sbírky Rybničná země, Nedokončená), v povídkách Vlasty Javořické (sbírky Pod horou Javořicí, Obrázky z Vysočiny) a v různém periodickém tisku.[16]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Panorama (26–319°)
Panorama (26–319°)
Pohled na Telč (110–122°)
Pohled na Telč (110–122°)
Schneeberg a alpská silueta (163–190°)
Schneeberg a alpská silueta (163–190°)
Výhled z jižního svahu na jihozápad (223–258°)
Výhled z jižního svahu na jihozápad (223–258°)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Geoprohlížeč: Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-08-28]. Dostupné online. 
  2. Ultratisicovky.cz: Nejizolovanější české hory
  3. Foto: Schneeberg z Javořice
  4. Rozhledny.webzdarma.cz: Plánované rozhledny – Vysočina
  5. jihlava.idnes.cz: Pohled z vrcholu Javořice
  6. rozhlednajavorice.wordpress.com: Výhled z Javořice a historické fotografie
  7. HERBRYCH, Josef. Rozhledna na Javořici na obzoru? [online]. KDU-ČSL, 2018-01-22 [cit. 2018-02-19]. Dostupné online. 
  8. PAVLÍK, Josef. Představení kandidáta [online]. Parlamentní listy, 2022-09-19 [cit. 2022-09-25]. Dostupné online. 
  9. KOLAŘÍK, Michal. Z Javořice už jen digitálně, pod vysílačem nastane analogová tma [online]. iDNES.cz, 2011-05-31 [cit. 2019-04-18]. Dostupné online. 
  10. ŠINDELÁŘ, Jan. Tři lidi ve vlaku. Vysočina zruší osobáky do Počátek-Žirovnice [online]. zDopravy, 2019-04-13 [cit. 2019-04-18]. Dostupné online. 
  11. KCT.cz: Javořice má nové arboretum a turistické přístřešky Archivováno 2. 5. 2014 na Wayback Machine.
  12. studena.cz: Památník 1150. výročí příchodu věrozvěstů na Velkou Moravu Archivováno 2. 5. 2014 na Wayback Machine.
  13. ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Turisty má u vrchu Javořice udržet výprava do korun stromů i rozhledna. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-05-14 [cit. 2017-05-14]. Dostupné online. 
  14. jihlavske-listy.cz: Plán na procházku v korunách stromů zatím padl
  15. ebondy.sweb.cz: Egon Bondy: Příšerné příběhy (ukázka z knihy) Archivováno 18. 5. 2015 na Wayback Machine.
  16. rozhlednajavorice.wordpress.com: Javořice v literatuře a periodickém tisku (ukázky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]