Martin Lank

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Martin Lank

Místopředseda hnutí Úsvit - Národní koalice
Ve funkci:
8. srpna 2015 – 6. listopadu 2016

Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
26. října 2013 – 26. října 2017
Stranická příslušnost
Členství Úsvit (2015–2017)
REAL (od 2017)
Nestraník
ve Sněmovně za Úsvit (2013–2015)

Narození 10. srpna 1976 (42 let)
Lipnice nad Sázavou
Československo Československo
Choť ženatý
Děti dvě děti
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Martin Lank (* 10. srpna 1976 Lipnice nad Sázavou) je český politik, v letech 2013 až 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR zvolený jako nestraník za hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, v letech 20152016 místopředseda hnutí Úsvit - Národní koalice, od roku 2017 člen strany Realisté.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pracoval jako učitel fyziky, výpočetní techniky a anglického jazyka. Následně krátce podnikal. V letech 20002013 působil v Hitrádiu Vysočina jako reportér a zprávař, později se stal i šéfredaktorem zpravodajství tohoto rádia.[1]

Martin Lank je ženatý a má dvě děti, žije v Jihlavě.

Politické působení[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval jako nestraník za hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury z pozice lídra v Kraji Vysočina a byl zvolen poslancem.[2] V komunálních volbách v roce 2014 kandidoval jako nestraník za hnutí Úsvit přímé demokracie do Zastupitelstva města Jihlavy, ale neuspěl.[3]

V roce 2015 se stal členem hnutí Úsvit - Národní koalice a v srpnu téhož roku pak na volební konferenci i místopředsedou hnutí.[4] Funkci zastával do volebního sněmu v listopadu 2016.[5] V krajských volbách v roce 2016 kandidoval z pozice člena hnutí Úsvit na kandidátce subjektu „Úsvit s Blokem proti islamizaci“ do Zastupitelstva Kraje Vysočina, ale neuspěl.[6]

Dne 25. května 2017 opustil hnutí Úsvit, protože mu vadilo spojování hnutí s takzvanými „vlasteneckými stranami“. Zároveň vstoupil do strany Realisté a stal se jejím lídrem v Kraji Vysočina ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v říjnu 2017.[7][8] Mandát poslance však neobhájil, protože se strana Realisté do Sněmovny nedostala.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Martin Lank [online]. NašiPolitici.cz [cit. 2013-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-03. 
  2. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 25.10. – 26.10.2013, Jmenné seznamy, Kraj: Kraj Vysočina, Strana: Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury [online]. Český statistický úřad, 2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné online. 
  3. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Kraj Vysočina, Okres: Jihlava, Obec: Jihlava, Kandidátní listina: Úsvit přímé demokracie [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2015-01-13]. Dostupné online. 
  4. Ve jménu Alláha vraždí po celém světě, varoval nový šéf Úsvitu Lidinský. iDNES.cz [online]. 2015-08-08 [cit. 2015-08-09]. Dostupné online. 
  5. Staronovým předsedou Úsvit-Národní koalice se stal Lidinský. deník.cz [online]. 2016-11-06 [cit. 2016-11-08]. Dostupné online. 
  6. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 7.10. – 8.10.2016, Jmenné seznamy, Kraj: Kraj Vysočina, Kandidátní listina: Úsvit s Blokem proti islamizaci, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-11-08]. Dostupné online. 
  7. Poslanec Lank opouští Úsvit kvůli spojování s národovci, jde k Realistům. iDNES.cz [online]. 2017-05-25 [cit. 2017-05-25]. Dostupné online. 
  8. Petr Robejšek představil osobnosti nominované na lídry kandidátek pro podzimní volby. Oznámil i vlastní kandidaturu v Praze [online]. Realisté, 2017-06-06 [cit. 2017-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-10. 
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Kraj Vysočina, Strana: REALISTÉ, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]