Lipnická bible

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lipnická bible
Washington D.C., Museum of the Bible
(MS 483)
Lipnická bible vystavená na hradě Lipnici v létě 2021
Lipnická bible vystavená na hradě Lipnici v létě 2021
Doba vzniku1421 s pozdějšími doplňky
Místo vznikuLipnice nad Sázavou
Small coat of arms of the Czech Republic.svg České království
Jazyklatina
ObjednavatelMatěj z Roudnice (?)
Psací látkapergamen
Rozsah431 folií
Formát30,5 × 22 cm
Obsahbible
lipnicebible.ff.cuni.cz

Lipnická bible je latinský biblický rukopis z první poloviny 15. století, jehož část byla dokončena v květnu 1421, pravděpodobně na hradě Lipnici nad Sázavou.[1] V současnosti je součástí sbírek Muzea Bible (Museum of the Bible) v americkém Washingtonu.[2][3]

Historie rukopisu[editovat | editovat zdroj]

Lipnická bible se již kvůli užitému pergamenu a zdobení iniciál řadí k nákladnějším středověkým rukopisům, byť nepatří k nejluxusnějším. Písařské práce započaly nejspíše v roce 1419 či nejpozději na jaře 1420 a paralelně byly na popsané textové složky iluminátorem doplňovány zdobené iniciály, které stylově odpovídají jiným biblím zhotoveným v Praze těsně před vypuknutím husitských válek. Zatímco písař v opisu bible pokračoval ještě v první polovině roku 1421, iluminátor rozdělané dílo opustil a již se k němu nevrátil. Je možné, že písař náhle odešel na odlehlejší místo, kam si s sebou odnesl i rozpracované pergamenové listy. Na závěr jedné z připojených pomůcek ke studiu bible písař uvedl, že ji dopsal "léta Páně 1421 v měsíci květnu v Lipnici". Třebaže existovalo hned několik lokalit toho jména, pravděpodobně se jednalo o nejvýznamnější z nich, Lipnici nad Sázavou, která byla opevněným poddanským město, jemuž dominoval jeden z vůbec největších šlechtických hradů v Čechách. Tento hrad patřil nejvyššímu purkrabímu Čeňkovi z Vartenberka, který zde roku 1417 donutil biskupa Heřmana z Mindelheimu, aby vysvětil na kněze zastánce husitství.[4]

Na konci opisu biblických knih je ve zlatém kolofónu uvedeno jméno jistého (odjinud neznámého) Matěje z Roudnice, pravděpodobného vlastníka kodexu, který byl v literatuře spojován s augustiniánskou kanonií v Roudnici nad Labem,[1] i když pro to neexistují žádné doklady. Jelikož byl rukopis psán latinsky, obsahuje pomůcky studijního zaměření a z mnoha míst vyplývá, že měl sloužit jako opora v náboženské polemice, lze předpokládat, že první majitel byl zámožným klerikem či řeholníkem. Na původ kodexu v českojazyčném prostředí poukazuje také pět českých překladových glos na okrajích biblického textu a české názvy třinácti biblických knih zařazené do latinského obsahu bible. Ve zmíněném kolofónu je Lipnická bible charakterizována jako „štít víry, jímž bojují synové Boží, oko spravedlivých a pohoršení nevěřících". Poukazuje to na mimořádnou autoritu, kterou její majitel bibli přičítal.[4]

Asi na začátku třicátých let 15. století Lipnická bible prošla další iluminátorskou úpravou. Tehdy vzniklo i jediné figurální vyobrazení v kodexu: iniciála uvozující knihu Genesis s Bohem stvořitelem. Ostatní iniciály jsou pouze ornamentální. Při poslední větší úpravě v polovině 15. století byly k Lipnické bibli připojeny další krátké texty na její začátek (několik dodatečných biblických předmluv, shrnutí obsahu biblických knih, verše k jejich lepšímu zapamatování, přehled překladatelů a vykladačů bible, výčty žalmů doporučené k modlitbě v určité dny nebo seznam hříchů a neřestí). Dodnes dochovaná vazba rukopisu pochází asi až z počátku 16. století. Osudy rukopisu lze přesněji sledovat teprve od první poloviny 20. století, kdy byl v majetku anglického sběratele Charlese Williama Dysona Perrinse. Na počátku 21. století pak byl zakoupen do sbírky Muzea Bible ve Spojených státech amerických.[4]

Výstava v Čechách v roce 2021[editovat | editovat zdroj]

V roce 2021 byl její originál převezen do Česka a stal se hlavním exponátem výstavy o Lipnické bibli, pořádané od 27. června do 29. srpna na hradě Lipnici u příležitosti 600. výročí jejího vzniku.[5] Spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého z nedaleké Okrouhlice, který tuto výstavu zorganizoval, zároveň vydal odbornou publikaci věnovanou tomuto rukopisu a okolnostem jeho vzniku. Pracoval na ni kolektiv autorů převážně z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.[3]

Od 1. do 15. září 2021 bude Lipnická bible vystavena spolu s jinými dobovými biblickými rukopisy ze sbírek Národní knihovny v Zrcadlové kapli pražského Klementina.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b DOLEŽALOVÁ, Lucie. Lipnická bible (Museum of the Bible, Oklahoma City, Green Collection MS 486). In: DRAGOUN, Michal; DOLEŽALOVÁ, Lucie; EBERSONOVÁ, Adéla. Ubi est finis huius libri deus scit. Středověká knihovna augustiniánských kanovníků v Roudnici nad Labem. Praha: Scriptorium, 2015. ISBN 978-80-88013-09-9. S. 262–267.
  2. Vzácná Lipnická bible se po šesti stech letech může na čas vrátit domů [online]. iDnes.cz, 2016-10-10 [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. 
  3. a b Rok 2021 s Lipnickou biblí | Jan Zrzavý [online]. Spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. 
  4. a b c PACOVSKÝ, Karel. Lipnická bible ve světle posledního bádání. In: DOLEŽALOVÁ, Lucie; PACOVSKÝ, Karel. Lipnická bible. Štít víry v neklidných časech pozdního středověku. Okrouhlice: Spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého v Okrouhlici, 2021. ISBN 978-80-908223-0-6. S. 296–299.
  5. Výstava Lipnická bible 1421-2021 [online]. Hrad Lipnice [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  6. Ručně psaná Lipnická bible se po 600 letech vrátí na místo, kde vznikla. vysocina.rozhlas.cz [online]. Český rozhlas Vysočina, 2021-06-01 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DOLEŽALOVÁ, Lucie; PACOVSKÝ, Karel (edd.). Lipnická bible. Štít víry v neklidných časech pozdního středověku. Okrouhlice: Spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého v Okrouhlici, 2021. ISBN 978-80-908223-0-6. 
  • DOLEŽALOVÁ, Lucie. Lipnická bible (Museum of the Bible, Oklahoma City, Green Collection MS 486). In: DRAGOUN, Michal; DOLEŽALOVÁ, Lucie; EBERSONOVÁ, Adéla. Ubi est finis huius libri deus scit. Středověká knihovna augustiniánských kanovníků v Roudnici nad Labem. Praha: Scriptorium, 2015. ISBN 978-80-88013-09-9. S. 262–267.
  • DRAGOUN, Michal. Soupis roudnických a sadských rukopisů. In: DRAGOUN, Michal; DOLEŽALOVÁ, Lucie; EBERSONOVÁ, Adéla. Ubi est finis huius libri deus scit. Středověká knihovna augustiniánských kanovníků v Roudnici nad Labem. Praha: Scriptorium, 2015. ISBN 978-80-88013-09-9. S. 527–529.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Lipnická bible na Wikimedia Commons