Josef Inwald

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Inwald
Josef Inwald von Waldtreu
Josef Inwald von Waldtreu

poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1889 – 1895
Stranická příslušnost
Členství staročeši
mladočeši (???)

Narození 28. ledna 1837
Chyška
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 19. května 1906 (ve věku 69 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Old Jewish Cemetery
Příbuzní Walther Tritsch (vnuk)
Commons Kategorie Josef Inwald von Waldtreu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Inwald, též Inwald von Waldtreu (28. ledna 1837 Chyška19. května 1906 Vídeň[1][2])[3], byl rakouský a český podnikatel ve sklářském průmyslu a politik židovského původu a české národnosti, na sklonku 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v místní části Chyška městyse Pollersdorf/Úsobí jako syn obchodníka Michaela Inwalda. Vystudoval polytechniku. V roce 1862 otevřel v Německém Brodě sklárnu, při níž usídlil 14 rodin sklářských dělníků, roku 1874 pak druhou sklárnu v Německém Šicendorfu, kde pracovalo téměř 400 lidí. Roku 1878 přibyla sklárna a rafinerie skla v Praze na Zlíchově, která byla jednou z největších v monarchii (měla 500 zaměstnanců). Německobrodskou sklárnu Inwald přesunul roku 1885 zcela do Německého Šicendorfu. Roku 1893 koupil opuštěnou sklárnu v Poděbradech (pozdější Sklárny Bohemia), která se pak specializovala na sifonové lahve, a kde do konce století zvýšil počet tamních zaměstnanců na 300. Roku 1898 zahájil jeho v závodě v Hudcově (Hundorf) produkci okenních skel, přičemž tento provoz měl pak ještě pobočné závody ve Velkém Březně a ve Floridsdorfu na předměstí Vídně. Inwaldova firma expandovala, výrazně se soustřeďovala na export, na Balkán i např. do Španělska. Synové ji proměnili v akciovou společnost[4]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Firma získala medaile na Světové výstavě ve Vídni roku 1873 a v Paříži roku 1878. V roce 1892 byl Inwald jmenován členem ústředního výboru pro přípravu Světové výstavy v Chicagu. V roce 1891 zastával funkci prezidenta Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891, kde měl v Průmyslovém paláci velkou centrální expozici skla. Působil i jako znalec u obchodního soudu v Praze.[3][5]. Výměrem c.k. místodržitelství ze dne 10. června 1902 byl Josef Inwald s manželkou a synem Oskarem povýšen do šlechtického stavu s titulem von Waldtreu. Dále byl za šíření zahraničního obchodu se sklem vyznamenán zlatým záslužným křížem a byl jmenován rytířem španělského řádu Karla III. a držitelem srbského řádu Takovského IV. třídy[6].

Politika[editovat | editovat zdroj]

Koncem 80. let 19. století se zapojil do komunální i zemské politiky. V zemských volbách v roce 1889 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Praha-Josefov) do Českého zemského sněmu. Politicky patřil k mladočeské straně.[7] V nekrologu je ovšem uváděn jako stoupenec staročeské strany.[2] Za židovskou komunitu zasedal v zemské školní radě. Židovskou městskou část Josefov zastupoval také jako člen obecního zastupitelstva a rady města Prahy.[2]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Oženil se s Karolínou Munelesovou (21.1.1837 Praha-1909 Vídeň), s níž měl šest dětí: syn Rudolf (*1864 Praha) přesídlil k firmě do Vídně. Syn Oskar (*1874) vystudoval filozofii a chemii a vedl po otci pražskou a poděbradskou sklárnu, roku 1900 konvertoval ke katolické víře a oženil se s baronkou Metou Danitou von Winschen. Dcery byly čtyři: Hedvika (*1866), Ernestína (*1868), která se provdala za advokáta Josefa Fritsche do Vídně - Ottakringu, Pavlína (*1869) a Adéla (*1872)[8]. Zemřel v květnu 1906 ve Vídni, kde byl také pohřben.[2] Jeho bratr Heřman Michael Inwald (1838-1907) byl klenotníkem a velkoobchodníkem se zlatnickým zbožím v Praze.

Související hesla[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  2. a b c d Úmrtí. Národní listy. Květen 1906, roč. 46, čís. 137, s. 2. Dostupné online. 
  3. a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 3. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Inwald von Waldtreu, Josef (1837-1906), Industrieller, s. 38. (německy) 
  4. Preis-Kurant Nr. 25 über Press-Glas Josef Inwald Aktionsgesellschaft, Wien 1914 (Auszug).
  5. Inwald Edler von Waldtreu, Josef [online]. deutsche-biographie.de [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. (německy) 
  6. Obecní schematismus král. hl.m.Prahy na rok 1897, s.9 j
  7. Národní listy 7. 7. 1889, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=7307743&picp=&idpi=11407036
  8. Pobytová přihláška pražského magistrátu[1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]