Šlapanov
| Šlapanov | |
|---|---|
 Kostel sv. Petra a Pavla | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Havlíčkův Brod |
| Obec s rozšířenou působností | Havlíčkův Brod (správní obvod) |
| Okres | Havlíčkův Brod |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°32′33″ s. š., 15°39′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 797 (2024)[1] |
| Rozloha | 15,96 km²[2] |
| Nadmořská výška | 457 m n. m. |
| PSČ | 582 51 |
| Počet domů | 272 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Šlapanov 40 582 51 Šlapanov obec@slapanov.cz |
| Starostka | Veronika Vyšinská |
| Oficiální web: www | |
  Šlapanov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 569585 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šlapanov je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde 797[1] obyvatel. Obcí protéká říčka Šlapanka.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257, kdy patřila mezi jednu ze čtyř hornických vsí Lichtenburků, ze zápisu o desátkovém darování Smila z Lichtenburka.[4] V roce 1278 byl vyjmut z horní pravomoci města Brodu. Díky nalezištím stříbra se ze Šlapanova stalo prosperující městečko, avšak úpadek těžby znamenal i úpadek osídlení. Do poloviny 14. století dolování pokračovalo za podpory německobrodského nákladníka Thunlina, avšak obec se zmenšovala až tak, že opět byla řazena pouze mezi vsi. V držení pánů z Lichtenburka a pánů z Lipé zůstal Šlapanov až do konce 13. století,, roku 1351 Šlapanov vlastnil měšťan Thunlin z Brodu, v roce 1413 se stal majitelem Jan z Pacova a Batelova, v roce 1455 jeho syn Havel.[4] Od roku 1496 se obec stala součástí polenského panství.[5] V letech 1548–1727 byla v majetku Německého Brodu, poté byla obec převedena pod střítežské panství.[4] Roku 1874 zde místní občané založili Sbor dobrovolných hasičů.
V letech 1869-1880 spadala obec pod okres Polná, v letech 1880 patří pod okres Německý Brod (později Havlíčkův).[6] Od roku 1961 Šlapanov spravuje jako místní část Šachotín.[7] Německé obyvatelstvo bylo po roce 1945 na základě Benešových dekretů odsunuto a německý název vesnice Schlappenz změnili na současný Šlapanov.[4]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Rozkládá se v Hornosázavské pahorkatině. Vsí protéká řeka Šlapanka, do níž se v katastru Šlapanova vlévají Pozovický a Šachotinský potok. Směrem na jihozápad od obce je odkryv biotitických migmatitů.[4]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání 1921 zde žilo v 77 domech 545 obyvatel, z nichž bylo 289 žen. 90 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 441 k německé. Žilo zde 542 římských katolíků a 3 příslušníci Církve československé husitské.[8]
| Rok | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2006 | 2014 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 403 | 687 | 711 | 736 | 729 | 750 | 788 | 857 | 801 | 855 | 897 | 830 | 811 | 797 | 758 | 800 |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 439 | 472 | 498 | 487 | 513 | 545 | 621 | 649 | 689 | 730 | 677 | 702 | 683 |
Místní části
[editovat | editovat zdroj]Katastrální území obce čítá 1598 ha, z toho 864 ha patří Šlapanovu, 275 ha místní části Kněžská a 459 ha Šachotínu.[4]
Správa obce
[editovat | editovat zdroj]Starosty či předsedy MNV od roku 1945 postupně byli:
- František Tichý (8. 5. 1945 – 3. 6. 1945), jako správce
- Josef Kaválek (4. 6. 1946 – 25. 5. 1946)
- Josef Kaválek (26. 5.1946 – 20. 4. 1947)
- Bedřich Šotola (30. 4. 1947 – 14. 11. 1947)
- Josef Kuna (15. 11. 1949 – 1951)
- Josef Lukeš (1951 – 1952)
- Jaroslav Kutlvašr (1952 – 1957)
- František Růžička (červen 1957 – červen 1964)
- Bohuš Kruntorád (14. 6. 1964 – 1969)
- Bohuslav Pavlíček (1969 – 1971)
- Bohumil Pospíchal (1971 – 1978)
- Antonín Vala (21. 5. 1979 – 10.10.1985)
- Jan Wasserbauer (11.10.1985 – 22. 3. 1993)
- Jaroslav Pospíchal (23. 3. 1993 – 3. 11. 2006)
- František Škorpík (od 4. 11. 2006 – 2.11.2014)
- Ing. Josef Pavlíček (od 3.11.2014 – 31.10.2018)
- Veronika Vyšinská (od 31.10.2018)
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Obec zřizuje Základní školu a Mateřskou školu Šlapanov. Obecní úřad vydává měsíčník Šlapanovský občasník.
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]Nachází se zde zdravotní středisko, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 hostince a úřadovna České pošty, která tu sídlí od roku 1877. Šlapanov a Šachotín jsou plynofikovány. Funguje zde kabelová televize.
Leží podél silnice II. třídy č. 350 z Jihlavy do Přibyslavi. Do Polné, ležící 12 km jihovýchodně, a Havlíčkova Brodu, který se nachází 10 km směrem na severozápad, vedou silnice III. třídy. Od Přibyslavi leží obec 8 km jihozápadně.
Obcí prochází od roku 1871 železniční trať z Havlíčkova Brodu do Jihlavy, vybudovaná jako úsek Rakouské severozápadní dráhy, s železniční stanicí Šlapanov.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Petra a Pavla
- Socha svatého Jana Nepomuckého – stojí na návsi, vybudována v barokním stylu v roce 1726[4]
- Kamenný kříž z roku 1851
- Kaple svaté Maří Magdalény – stojí severovýchodně od vsi, vznikla v roce 1865
- Hrob vojáků Rudé armády[10]
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Docent Jiří Mašín (1923–1991) – historik a teoretik umění
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e f g PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Šlapanov, s. 41–44.
- ↑ URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. S. 96.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 519.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 516.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 72.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 editoři =. Svazek 1. [s.l.]: [s.n.] 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 558–559.
- ↑ Ing. František Jedlička. Hrob vojáků Rudé armády [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2023-03-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šlapanov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Šlapánov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Šlapanov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
