Řád sv. Kateřiny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řád sv. Kateřiny
Орден Святой великомученицы Екатерины
Hvězda řádu sv. Kateřiny
Hvězda řádu sv. Kateřiny
Základní info
Kategorie: dámský záslužný
Země původu: Rusko
Založil: Petr I. Veliký
Motto: Pro lásku a vlast
Počet tříd: 2
Odznak: zlatý tlapatý kříž s větším medailonem uprostřed s postavou sv. Kateřiny
Hvězda: stříbrná briliantující osmicípá
Stuha: červená se stříbrnými okraji
Stuha

Řád svaté Kateřiny nebo celým jménem Řád svaté velikomučednice Kateřiny (rusky: Орден Святой великомученицы Екатерины), někdy také Řád osvobození byl ruský dámský řád založený carem Petrem I. Velikým v roce 1714 na paměť toho, že jeho žena carevna Kateřina se osobně zasloužila o záchranu ruského vojska před zajetím v době rusko-turecké války.).[1] Řád nesl jméno carevniny patronky sv. Kateřiny. Jednalo se o jediný dámský řád udělovaný v Ruském impériu. Existoval ve dvou třídách a byl udělován až do roku 1917.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Řád sv. Kateřiny založil Petr I. Veliký v souvislosti s neúspěšným prutským pochodem v roce 1711, kdy měla carevna Kateřina Alexejevna (budoucí Kateřina I.) vykoupit prodejem osobních cenností zajaté ruské vojsko z tureckého zajetí. Původně se jmenoval Řád osvobození a car Petr s ním vyznamenal 24. listopadu 1714 jenom svojí manželku.[2] Řád začal být formálně používán jako dámské vyznamenání od doby Pavla I. Suverénem řádu byla ruská carevna. V rámci Statutu o carské rodině byla I. třída řádu udělována pro ruské velkokněžny právem narození (přesněji pro velkokněžny se křtem a kněžny imperátorské krve s dovršením 18 let).[3] Statut řádu sv. Kateřiny určoval přesný počet dalších vyznamenaných (tedy těch mimo romanovskou dynastii), který nemohl překračovat 106 (celkem 12 dam velkého kříže a 94 dam malého kříže.[4] Řád byl udělován jenom ženám šlechtického původu.[5] Řádový svátek se slavil 24. listopadu v den sv. Kateřiny.[5]

Třídy a pravidla nošení[editovat | editovat zdroj]

Řád byl udělován ve dvou třídách.

  • I. třída - velkokříž
  • II. třída - menší kříž

Odznak řádu se nosil zavěšený na červené velkostuze se stříbrným okrajem přes pravé rameno. Hvězda řádu byla stříbrná a nosila se na levé straně hrudi.[6]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Odznakem řádu je zlatý tlapatý kříž dekorovaný diamanty. V jeho centru je umístěn větší oválný, červený medailon s postavou svaté Kateřiny držící v rukou kříž, který je ještě vykládaný diamanty. Také samotný medailon je osazen diamanty. Na reversu medailonu je věž, na jejíž vrcholu je orlí hnízdo. Nad ním je potom latinský nápis Aequant munia comparis (Povinnosti činí rovnými).[7]

Hvězda je stříbrná, osmicípá a briliantující uprostřed zdobená červeným medailonem s briliantující čelenkou převýšenou křížkem a ruským nápisem За любовь и Отечество (Pro lásku a vlast). Stuha je červená se stříbrným okrejem. U řádu II. je stuha ve tvaru mašle s vyšitým heslem řádu Pro lásku a vlast.[7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8. S. 140. (česky) 
  2. Исторический очерк российских орденов и сборник основных орденских статусов.. St.Peterburg: [s.n.], 1891. 476 s. S. 5. (rusky)  Dále jen Исторический очерк.
  3. Исторический очерк, s. 6.
  4. Российские императорские и царские ордена : краткий исторический очерк, выдержки из орденских статутов и правила ношения орденов / по поручению канцлера российских императорских и царских орденов. St.Peterburg: [s.n.], 1901. 93 s. S. 20. (rusky)  Dále jen Российские императорские и царские ордена.
  5. a b Российские императорские и царские ордена, s. 21.
  6. Российские императорские и царские ордена, s.20.
  7. a b LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8. S. 141. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DUROV, V. A. Ruská a sovětská vojenská vyznamenání. Praha: Naše vojsko, 2006. 103 s. ISBN 80-206-0839-7. Kapitola Ruská vojenská vyznamenání. (česky a anglicky) 
  • LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8. (česky)