Drahanovice
Souřadnice: 49°34′43″ s. š., 17°4′37″ v. d.
| Drahanovice | |
|---|---|
 Černá věž, pozůstatek středověké tvrze | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Olomouc |
| Obec s rozšířenou působností | Olomouc (správní obvod) |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°34′43″ s. š., 17°4′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 810 (2025)[1] |
| Rozloha | 13,53 km²[2] |
| Nadmořská výška | 339 m n. m. |
| PSČ | 783 44 |
| Počet domů | 636 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Drahanovice 144 783 44 Náměšť na Hané oudrahanovice@volny.cz |
| Starosta | Tomáš Kröner |
| Oficiální web | www |
  Drahanovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 501751 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Drahanovice (německy Drahanowitz) jsou obec v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322. Obec se spíše hlásí k prvnímu datu, v roce 2022 slavila 700 let od první písemné zmínky.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 460 | 1 669 | 1 782 | 1 902 | 1 985 | 1 988 | 2 234 | 1 901 | 2 009 | 1 952 | 1 743 | 1 604 | 1 700 | 1 628 | 1 731 |
| Počet domů | 195 | 232 | 271 | 293 | 309 | 330 | 412 | 485 | 496 | 510 | 473 | 524 | 536 | 569 | 636 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Drahanovice
- Kníničky
- Lhota pod Kosířem
- Ludéřov
- Střížov
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. října 2001.[6]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Jakuba Většího
- tvrz Černá věž
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Hraniční kámen
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Bohumil Pazdírek (1839–1919), hudební skladatel, dirigent, muzikolog, bibliograf. Známý také pod pseudonymem Johann Peter Gotthard. Působil v Rakousku. Zemřel v Bad Vöslau u Vídně.[7] Na hudebním poli spolupracoval i se svými mladšími bratry Františkem[8] a Ludevítem,[9] rodáky z Citova.
- Hubert Stavěl (1886–?), pedagog, básník a literát. V letech 1941 až 1945 zatímní správce gymnázia v Tišnově.[10][11]
- František Smyčka (1870–1918), pedagog, přírodovědec, badatel čelechovického devonu.[12]
- František Večeřa-Střížovský (1888–1952)[13] – katolický kněz, básník, hudební skladatel, spoluautor kancionálu Boží cesta.
- František Záleský (1901–1961), malíř a ilustrátor. Studoval soukromě u D. Orbána v Budapešti. Do roku 1937 žil na Slovensku, později v Olomouci. Věnoval se krajinomalbě s tématy Tater a Podkarpatské Rusi, také zobrazoval scény z venkovského života. Od roku 1943 byl členem Skupiny olomouckých výtvarníků.[14]
- Josef Vaca (1904–1966), učitel, národopisný pracovník, zpěvák, dirigent a hudební odborník. Rodák z Kostelce na Hané, vyrůstal v Drahanovicích.[15][16]
- Jan Řehoř (1905–1964) – člen 311. perutě RAF, palubní střelec.[17][18]
- Vlastimil Spáčil (1908–1942), učitel, Sokol, oběť nacismu. Rodák z Čekyně působil v Drahanovicích v letech 1930 až 1940. Zahynul v Osvětimi 25. února 1942, pět dnů po svých 34. narozeninách.[19]
- Bohuslav Heža (v seznamech pilotů uváděn jako Héža)[20] (1914–1983) – letec 311. perutě RAF[21]
- Heřman Josef Tyl (1914–1993), katolický kněz. V letech 1987 až 1990 administrátor excurrendo zdejší farnosti.
- Antonín Juchelka (1921–1987), katolický kněz. V letech 1973 až 1987 spravoval drahanovickou farnost. Rodák z Těškovic byl komunistům trnem v oku mimo jiné proto, že ve farnostech dokázal probudit duchovní život, obnovil u Hradce nad Moravicí poutě na tamní Kalvárii a ve Vítkově 2. března 1969 asi koncelebroval zádušní mši za studenta Jana Zajíce, následovníka Jana Palacha. Antonín Juchelka zemřel po krátké a těžké nemoci 18. února 1987 ve Fakultní nemocnici Olomouc. Pohřben je v Pusté Polomi.[22]
- Karel Dospiva (1935–2012) – český dirigent
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]
Pohled na obec od jihu
Lusthóz
Kříž za zemědělským družstvem
Kříž před kostelem
Socha svatého Jana Nepomuckého
Socha naproti Černé věži
Výklenková kaplička u hlavní silnice
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Drahanovice [online]. 2001-10-08 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Osobnosti Moravy.eu. osobnosti-moravy.eu [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.
- ↑ 100 let Gymnázia Tišnov – Tišnovské noviny [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.
- ↑ ŠMARDA, Jan. Léta mého dětství v Tišnově: 1930–1946. Universitas. 2016, čís. 3, s. 62–70.
- ↑ Smyčka František, PhDr.. Slovanské gymnázium Olomouc [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.
- ↑ NAVRÁTIL, Pavel. Naši významní rodáci (1.díl) František Střížovský. Zpravodaj obce Drahanovice. 2018-04-12, roč. 21., čís. 1/2018, s. 9. Dostupné online.
- ↑ Obrazy v aukci | František Záleský. obrazyvaukci.cz [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.
- ↑ VACA, Josef, národopisný pracovník, Náměšť na Hané. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Městys Náměšť na Hané. www.namestnahane.cz [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Jan Řehoř – Čeští RAFáci – Czech RAF Crew. www.rafaci.cz [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.
- ↑ NAVRÁTIL, Pavel; ŽÁKOVÁ, Zdenka. Naši významní rodáci (2.díl) Jan Řehoř. Zpravodaj obce Drahanovice. 2018-08-22, roč. 21., čís. 2/2018, s. 18. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Bohuslav Héža – Czech RAF Crew. www.rafaci.cz [online]. [cit. 2021-04-24]. Dostupné online.
- ↑ NAVRÁTIL, Pavel. Naši významní rodáci (3.díl) Bohuslav Heža. Zpravodaj obce Drahanovice. 2018-12-13, roč. 21., čís. 3/2018, s. 11,12. Dostupné online.
- ↑ PAULO, Roman. Dějiny obce Drahanovice [online]. Drahanovice: 2022 [cit. 2024-02-20]. [PAULO, Roman. Dějiny obce Drahanovice. Drahanovice: obec Drahanovice, 2022. ISBN 978-80-11-01236-6. Dostupné online].
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Drahanovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Drahanovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
