Leopold Berchtold

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Leopold Berchtold
Leopold Berchtold
Leopold Berchtold
Narození 18. dubna 1863
Vídeň
Úmrtí 21. listopadu 1942 (ve věku 79 let)
Sopron
Povolání diplomat a politik
Ocenění Rytíř Řádu zlatého rouna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold hrabě Berchtold z a na Uherčicích, Vratěníně a Polici, německy Leopold Graf Berchtold von und zu Ungarschitz, Fratting und Pullitz maďarsky Gróf Berchtold Lipót, (18. dubna 1863 Vídeň21. listopadu 1942 Peresznye u Šoproně), byl rakousko-uherský politik, diplomat a státník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Leopold hrabě Berchtold z Uherčic, rok 1915

Leopold hrabě Berchtold, celým jménem Leopold Anton Johann Sigismund Josef Korsinus Ferdinand hrabě Berchtold von und zu Ungarschitz, Fratting und Pullitz, se narodil ve Vratěníně jako první syn Zikmunda II. Berchtolda z Uherčic a jeho manželky Josefíny z rodu Trauttmansdorff-Weinsbergů. Měl o rok starší sestru Josefínu, která zemřela na zranění při pádu z koně rok po své svatbě v nedožitých 26 letech.

V roce 1893 se oženil s hraběnkou Károlyiovou z uherského rodu Nagy-Károlyi. Její otec Alois Károlyi působil dlouhá léta v diplomacii např. jako rakouský velvyslanec v Londýně a držel řád zlatého rouna, což se pro jeho kariéru stalo jistě prospěšným. Narodili se jim tři synové: nejstarší Alois, pak Zikmund a Adalbert, který v sedmi letech podlehl obrně. Celý zámek také nechal z počátku 20. století renovovat brněnským architektem Dominikem Feyem a vídeňským profesorem Otmarem Leixnerem. K ložnicím byly přistavěny toalety a zámek úplně elektrifikován.

Významnou část soukromého života strávil na panství v Buchlovicích. Po vzniku samostatného Československa byl jako podílník na válce považován za nežádoucí osobu, a proto se odstěhoval do Maďarska.

Je pohřben v rodinné hrobce v kapli sv. Barbory na kopci Modla, nalézající se asi 600 metrů (vzdušnou čarou) východně od hradu Buchlova.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval práva ve Vídni. Po ukončených studiích vstoupil do státní služby, nejdříve na okresním hejtmanství v Hodoníně a pak na místodržitelství v Brně. V roce 1893 začal pracovat na ministerstvu zahraničí ve Vídni. V letech 1894–1898 pracoval jako atašé na velvyslanectví v Paříži a v letech 1898–1903 na velvyslanectví v Londýně. V letech 1906–1911 byl velvyslancem Rakouska-Uherska v Rusku. V září roku 1908 se v jeho sídle na zámku Buchlovice konala buchlovická schůzka, kdy se tehdejší ministr zahraničí Rakouska-Uherska hrabě z Aerentalu sešel se svým ruským protějškem Alexandrem Izvolským a snažil se zjistit ruskou reakci na případnou anexi Bosny a Hercegoviny. Schůzku Izvolskij chápal jako předběžnou s tím, že Rakousko-Uhersko vyčká s anexí Bosny a Hercegoviny do doby, kdy Rusko získá souhlas velmocí se změněným režimem plavby ruských válečných lodí úžinami Bospor a Dardanely, o což Rusko dlouhodobě usilovalo, zatímco Rakousko-Uhersko bezprostředně poté Bosnu násilně připojilo; Alexandr Petrovič Izvolskij byl posléze odvolán z funkce. Tato anexe představuje jednu z příčin první světové války. Od roku 1912 do začátku roku 1915 byl ministrem zahraničí. Funkci převzal po smrti hraběte Aerenthala nerad. Prý byl osobně prosit císaře Františka Josefa I., ať ho ministrem nejmenuje. Od roku 1916 byl nejvyšším komořím císaře Karla I.

Literatura a umění[editovat | editovat zdroj]

Nadšený badatel Leopold napsal např. knihu roku 1898, která představuje do té doby nejrozsáhlejší historii hradu Buchlova.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]