Duglas Thurn-Valsássina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Duglas hrabě Thurn-Valsássina
Rakousko-uherský vyslanec v Bavorském království
Ve funkci:
1917 – 1918
PředchůdceLudwig Velics
Nástupcezánik Rakousko-uherské monarchie
Rakousko-uherský velvyslanec v Rusku
Ve funkci:
1911 – 1913
PředchůdceLeopold Berchtold
NástupceFrigyes Szapáry
Rakousko-uherský vyslanec v Bulharsku
Ve funkci:
1905 – 1909
PředchůdceKarl Braun
NástupceKarl Giskra

Narození22. dubna 1864
Štýrský Hradec
Úmrtí24. prosince 1939 (ve věku 75 let)
ChoťFrantiška Evženie z Thurn-Valsássiny
RodičeJan Duklas z Thurn-Valsássiny a Gabrielle Gräfin von Bray-Steinburg
Profesediplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Duglas (Douglas) Jiří Otto hrabě Thurn-Valsássina-Como-Vercelli (Johann Duglas Georg Otto Graf von Thurn-Valsássina-Como-Vercelli) (22. dubna 1864, Štýrský Hradec24. prosince 1939, Streiteben, dnes Ravne na Koroškem, Slovinsko) byl rakousko-uherský diplomat. Po krátké službě v armádě vstoupil do diplomatických služeb, vrcholem jeho kariéry byl post rakousko-uherského velvyslance v Petrohradě (1911–1913). V závěru první světové války byl rakousko-uherským vyslancem v Mnichově (1917–1918). Po rozpadu monarchie (1918) žil v soukromí na svých statcích v dnešním Slovinsku.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Zámek Streiteben (nyní Grad Ravne, Slovinsko)

Pocházel ze starého šlechtického rodu Thurnů, narodil se jako starší syn c.k. tajného rady a komořího Jiřího Douglase Thurn-Valsássiny (1835–1904). Původně sloužil v armádě, od 90. let 19. století souběžně působil v diplomacii. Mimo aktivní službu v armádě později dosáhl hodnosti c.k. majora, nižší diplomatické posty zastával v Berlíně, Mnichově nebo Bukurešti. V letech 1905–1909 byl rakousko-uherským vyslancem v Bulharsku, poté velvyslancem v Rusku (1911–1913). V závěru první světové války a těsně před zánikem monarchie byl vyslancem v Bavorském království (1917–1918). Byl též c.k. tajným radou a komořím. Po roce 1918 žil na svých statcích v Korutansku (nyní ve Slovinsku). Jeho sídlem byl zámek Streiteben (nynější Grad Ravne ve Slovinsku), který byl majetkem Thurn-Valsássinů od roku 1809 a později prošel novobarokní přestavbou.

V roce 1888 se oženil se svou sestřenicí hraběnkou Františkou Thurn-Valsássina (1868–1954), dcerou Josefa Thurn-Valsássiny (1839–1901). Františka byla c.k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže, z jejich manželství pocházely čtyři děti. Starší syn Jan Duglas (1889–1918) zemřel jako důstojník v závěru první světové války, mladší syn Otto Gabriel Thurn-Valsássina (1893–1956) obýval zámek Streiteben do konce druhé světové války.[1]

Duglasova sestra Marianna (1869–1904) byla manželkou hraběte Leopolda Goesse (1848–1922), zemského prezidenta v Bukovině a guvernéra v Terstu.

Tituly a ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1888 byl jmenován c. k. komořím a v roce 1911 jako velvyslanec obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[2] Během diplomatické služby získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rodina Duglase Thurn-Valsássiny in: Gothaisches Genealogisches Taschenbuch der Gräflichen Häuser 1942; Gotha, 1942; s. 587–588 dostupné online
  2. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 349, 353 dostupné online
  3. Přehled řádů a vyznamenání Duglase Thurn-Valsássiny in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes; Vídeň, 1917; s. 52 dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Die Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015 dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]