Buchlovice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zámek Buchlovice

Nádvoří zámku s kašnou
Základní informace
Sloh barokní
Výstavba 1707
Stavebník Jan Dětřich z Petřvaldu
Další majitel Petřvaldové, Berchtoldové
Poloha
Adresa Buchlovice, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Zámek Buchlovice
Zámek Buchlovice
Další informace
Kód památky 23899/7-3248 (PkMnMISSezObr)
Web www.zamek-buchlovice.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Buchlovice leží v Buchlovicích ve Zlínském kraji, asi 11 km od města Uherské Hradiště. Celý barokní komplex se skládá ze dvou zámeckých budov a rozsáhlého parku. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hlavní budova zámku

Historie zámku navazuje na dějiny nedalekého hradu Buchlova, který se jako stará středověká pevnost stal na konci 17. století pro šlechtu nepohodlným. Traduje se, že tehdejší majitel panství, Jan Dětřich z Petřvaldu, postavil zámek pro svou manželku Eleonoru z Colonna-Felsu, původem z Itálie, pro kterou byl hrad příliš chladný. Zámek je vystavěn ve stylu italské barokní vily podle anonymního projektu odkazujícího na vídeňské případně slezské architektonické prostředí. Dostavěn je roku 1707. Rod Petřvaldů vystřídali roku 1800 Berchtoldové, kteří zde žili až do roku 1945, kdy byl zámek zestátněn. V roce 1805 umístil Leopold I. Berchtold v části zámecký budov vojenskou nemocnici. 5. května téhož roku byla obec povýšena na tržní městečko. Za Leopolda II. Berchtolda byl zámek vrácen svému účelu a honosně vybaven novým nábytkem a dalším historickým mobiliářem nejen z hradu Buchlova ale i nakoupeného na aukcích. Svou současnou podobu získal zámek až v prvních dvou desetiletích 20. století, kdy citlivé úpravy provedl architekt Dominik Fey. V roce 1945 byl zámek na základě Benešových dekretů zestátněn a roku následujícího předán jako významný doklad své doby do správy Národní kulturní komise a zpřístupněn veřejnosti. Jde o jeden z nejkrásnějších komplexů svého druhu u nás.

Zámek tvoří dvě protilehlé budovy, z nichž tzv. Horní zámek, nazývaný též Flora dříve sloužil hospodářským účelům (stáje, později hostinské pokoje). Uprostřed mezi budovami je dvůr s centrální kašnou. Honosný tzv. Dolní zámek zase sloužil k reprezentačním účelům a pro ubytování hraběcí rodiny. Zajímavá je sala terrena v přízemí této budovy s bohatou štukovou výzdobou a mozaikovými ornamenty na stěnách, situovaná pod hlavním sálem.

Interiéry s původními štukovými stropy jsou zařízeny ve stylu historismu přelomu devatenáctého a dvacátého století a jsou vybyveny historickým a pseudoslohovým nábytkem. Součástí zámeckého inventáře je i významná sbírka italské, francouzské a nizozemské grafiky (rytiny Lucase Leydena, alegorie Pietra Breughela st., grafiky Henrika Goltzia, Rembrandtovy grafické listy). V okolních zahradách lze také navštívit sezónní výstavu fuchsií, chovnou stanici dravých ptáků nebo vinný sklep s tradičními moravskými víny.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Brána zámku

Zámecká zahrada[editovat | editovat zdroj]

K zámku patří i zahrada a park, tvořící neoddělitelnou část reprezentační architektury šlechtického sídla. Představují jedny z nejvýznamnějších památek tzv. historické zeleně v České republice. Zahrada byla zakládána od počátku 18. století současně se zámkem. Kvůli specifickému terénu je uspořádaná terasovitě. Původně byl park koncipován v pravidelném barokním francouzském stylu. Na konci 18. století byl znovu upravován v tehdy módním duchu tzv. sentimentálního cítění, kdy procházka v uměle vytvořené přírodní krajině měla pomocí různých prvků (kompozice, sochařská díla) vyvolávat různé pocity a prožitky. Na těchto úpravách se podílel brněnský sochař Ondřej Schweigl. který byl pravděpodobně autorem samotné koncepce parku a také dnes převážně nezachované sochařské výzdoby. Dochoval se pouze pamětní obelisk s erbem rodu Petřvaldských. Podstatně rozšířen byl po nástupu Berchtoldů, kdy přibyla část přírodně krajinářského parku v anglickém stylu. Leopold I. Berchtold položil základ dendrologické sbírky parku. Botanik dr. Bedřich Berchtold se zase zasloužil se o výsadbu exotických a vzácných dřevin, jejichž semena a sazenice vozil ze svých cest po světě. Nyní má park celkovou rozlohu téměř 19 ha. Po roce 1958 byl park postupně obnovován. Roku 1964 byl park obohacen o výsadbu rododendronů. V roce 1981 začíná tradice letních výstav fuchsií.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://kromerizsky.denik.cz/zpravy_region/zdenek-troska-toci-na-buchlovickem-zamku-5b84.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]