Heinrich Mataja

Heinrich Mataja
Heinrich Mataja
	Dr. Heinrich Mataja
poslanec Říšské rady
	Ve funkci:; 1913 – 1918
poslanec Provizor. nár. shromáždění Německého Rakouska
	Ve funkci:; 21. října 1918 – 16. února 1919
poslanec Ústavodár. nár. shromáždění Rakouska
	Ve funkci:; 4. března 1919 – 9. listopadu 1920
poslanec rakouské Národní rady
	Ve funkci:; 10. listopadu 1920 – 1. října 1930
státní tajemník vnitra Německého Rakouska
	Ve funkci:; 30. října 1918 – 15. března 1919
Předchůdce	nový státní útvar
Nástupce	Karl Renner
ministr zahr. věcí Rakouska
	Ve funkci:; 20. listopadu 1924 – 15. ledna 1926
Předchůdce	Alfred Grünberger
Nástupce	Rudolf Ramek
Stranická příslušnost
Členství	Křesťansko sociální str.
Narození	14. března 1877; Vídeň; Rakouské císařství
Úmrtí	23. ledna 1937 (ve věku 59 let); Vídeň; Rakousko
Commons	Heinrich Mataja
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinrich Mataja (14. března 1877 Vídeň – 23. ledna 1937 Vídeň^[1]) byl rakouský křesťansko sociální politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v poválečném období poslanec rakouské Národní rady, státní tajemník (ministr) vnitra Německého Rakouska a ministr zahraničních věcí Rakouska.

Biografie

Vychodil národní školu, gymnázium a pak vystudoval práva. Působil jako advokát. Angažoval se v Křesťansko sociální straně Rakouska. Od roku 1900 byl členem vídeňské obecní rady.^[1]

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách v říjnu roku 1913 získal místo zesnulého poslance Franze Schuhmeiera mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Dolní Rakousy 6. Poslanecký slib složil 21. října 1913. Usedl do poslanecké frakce Křesťansko-sociální klub německých poslanců. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.^[2] Profesně byl k roku 1911 uváděn jako dvorní a soudní advokát a městský radní.^[3]

Po válce zasedal v letech 1918–1919 jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung) následně od 4. března 1919 do 9. listopadu 1920 jako poslanec Ústavodárného národního shromáždění Rakouska a pak byl od 10. listopadu 1920 do 1. října 1930 poslancem rakouské Národní rady. Zároveň měl i vládní posty. Od 30. října 1918 do 15. března 1919 byl státním tajemníkem (ministrem) vnitra Německého Rakouska v první vládě Karla Rennera. Později, od 20. listopadu 1924 do 15. ledna 1926, zastával funkci ministra zahraničních věcí Rakouska.^[1]

Jeho nevlastním bratrem byl Viktor Mataja, rakouský politik a předlitavský ministr.

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinrich Mataja na Wikimedia Commons

Reference

↑ ^a ^b ^c Heinrich Mataja [online]. parlament.gv.at [cit. 2014-02-26]. Dostupné online. (německy)
↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&size=45&page=291

[Mataja-1] Heinrich Mataja [online]. parlament.gv.at [cit. 2014-02-26]. Dostupné online. (německy)

[alex.onb.ac.at-2] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[3] ttp://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&size=45&page=291

[1]

[2]

[3]

Ministři zahraničí Rakouska

Habsburská monarchie	Jan Kryštof z Bartensteina (1727–1753) • Antonín Corfitz z Ulfeldu (1742–1753) • Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1753–1792) • Jan Filip Cobenzl (1792–1793) • Johann Amadeus Thugut (1793–1800) • Ferdinand z Trauttmansdorffu (1800–1801) • Jan Ludvík Cobenzl (1801–1804)

Rakouské císařství	Jan Ludvík Cobenzl (1804–1805) • Jan Filip Stadion (1805–1809) • Klemens Václav Metternich (1809–1848) • Karl Ludwig Ficquelmont (1848) • Johann von Wessenberg (1848) • Felix ze Schwarzenbergu (1848–1852) • Karl Ferdinand Buol-Schauenstein (1852–1859) • Johann Rechberg-Rothenlöwen (1859–1864) • Alexandr Mensdorff-Pouilly (1864–1866) • Friedrich von Beust (1866–1867)

Rakousko-Uhersko	Friedrich von Beust (1867–1871) • Gyula Andrássy st. (1871–1879) • Heinrich Karl von Haymerle (1879–1881) • Benjámin Kállay (1881) • Gustav Kálnoky (1881–1895) • Agenor Gołuchowski ml. (1895–1906) • Alois Lexa von Aehrenthal (1906–1912) • Leopold Berchtold (1912–1915) • István Burián (1915–1916) • Ottokar Czernin (1916–1918) • István Burián (1918) • Gyula Andrássy ml. (1918) • Ludwig von Flotow (1918)

První Rakouská republika a Rakouský stát	Victor Adler (1918) • Otto Bauer (1918–1919) • Karl Renner (1919–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Leopold Hennet (1922) • Alfred Grünberger (1922–1924) • Heinrich Mataja (1924–1926) • Rudolf Ramek (1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Ignaz Seipel (1930) • Johann Schober (1930–1932) • Karl Buresch (1932) • Engelbert Dollfuß (1932–1934) • Stephan Tauschitz (1934) • Egon Berger-Waldenegg (1934–1936) • Kurt Schuschnigg (1936) • Guido Schmidt (1936–1938) • Wilhelm Wolf (1938)

Druhá Rakouská republika	Karl Gruber (1945–1953) • Leopold Figl (1953–1959) • Bruno Kreisky (1959–1966) • Lujo Tončić-Sorinj (1966–1968) • Kurt Waldheim (1968–1970) • Rudolf Kirchschläger (1970–1974) • Erich Bielka (1974–1976) • Willibald Pahr (1976–1983) • Erwin Lanc (1983–1984) • Leopold Gratz (1984–1986) • Peter Jankowitsch (1986–1987) • Alois Mock (1987–1995) • Wolfgang Schüssel (1995–2000) • Benita Ferrerová-Waldnerová (2000–2004) • Ursula Plassniková (2004–2008) • Michael Spindelegger (2008–2013) • Sebastian Kurz (2013–2017) • Karin Kneisslová (2017–2019) • Alexander Schallenberg (2019–2021) • Michael Linhart (2021) • Alexander Schallenberg (od 2021)