Karin Kneisslová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karin Kneisslová
Karin Kneissl 2012.jpg
Stranická příslušnost
Členství nezávislý

Narození 18. ledna 1965 (54 let)
Vídeň
Alma mater Vídeňská univerzita
Hebrejská univerzita v Jeruzalémě
Profese politička a novinářka
Commons Kategorie Karin Kneissl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karin Meilinger-Kneisslová (roz. Karin Kneissl, * 18. ledna 1965 Vídeň) je rakouská diplomatka, novinářka a nezávislá politička, současná ministryně zahraničí Rakouska ve vládě Sebastiana Kurze.

Život a politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Část svého dětství strávila v jordánském hlavním městě Ammánu, kde její otec pracoval jako pilot pro krále Husajna I. a podílel se na rozvoji národní letecké společnosti Royal Jordanian.[1] Studovala právaarabistiku na Vídeňské univerzitě[1] a v mladosti působila v mezinárodních organizacích Amnesty InternationalGreenpeace.[2]

V roce 1990 nastoupila na rakouské ministerstvo zahraničí; nejdříve působila na různých domácích úřednických pozicích, od roku 1998 pak na zahraničních pobočkách v PařížiMadridu. Na podzim roku 1998 odešla z diplomatických služeb a začala pracovat jako novinářka na volné noze – vytvářela politické analýzy pro televizi ORF a spolupracovala s německojazyčnými a anglickojazyčnými médii, včetně listů Die PresseNeue Zürcher Zeitung.[1]

Přednášela na Vídeňské univerzitě a dalších rakouských i zahraničních vysokých školách. Politicky je nezávislá, názorově se přiklání ke kritice Evropské unie, podpoře nezávislosti Katalánska a ostré kritice evropské migrační vlny po roce 2015, včetně kritiky přístupu prezidenta Alexandra Van der Bellena a německé kancléřky Angely Merkelové; některé její výroky na téma migrace vzbudily značné kontroverze. Kneisslová mluví několika jazyky a je považována za expertku na Střední východ.[1]

Velmi blízký osobní vztah má k Libanonu.[2] Od roku 1998 žije na farmě v Seibersdorfu poblíž Vídně.[1] Značnou mediální pozornost vzbudila její svatba s osobní účastí ruského prezidenta Vladimira Putina v srpnu 2018.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Nahost-Experten mit Hang zur Kontroverse wird Außenministerin. Kleinezeitung.at [online]. 2017-12-16 [cit. 2018-09-10]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b ULTSCH, Christian. Konservativer Freigeist auf dem Sprung zurück ins Außenamt. Diepresse.com [online]. 2017-12-08 [cit. 2018-09-10]. Dostupné online. (německy) 
  3. Putin se zastavil v Rakousku na svatbu tamní šéfky diplomacie. Tyden.cz [online]. 2018-08-18 [cit. 2018-09-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]