Karin Kneisslová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karin Kneisslová
Karin Kneissl 2012.jpg
Stranická příslušnost
Členství nezávislý

Narození 18. ledna 1965 (54 let)
Vídeň
Alma mater Vídeňská univerzita
Georgetownská univerzita
Hebrejská univerzita v Jeruzalémě
University of Jordan
Profese politička a novinářka
Commons Kategorie Karin Kneissl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karin Meilinger-Kneisslová (roz. Karin Kneissl, * 18. ledna 1965 Vídeň) je rakouská diplomatka, novinářka a nezávislá politička, současná ministryně zahraničí Rakouska ve vládě Sebastiana Kurze.

Život a politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Část svého dětství strávila v jordánském hlavním městě Ammánu, kde její otec pracoval jako pilot pro krále Husajna I. a podílel se na rozvoji národní letecké společnosti Royal Jordanian.[1] Studovala právaarabistiku na Vídeňské univerzitě[1] a v mladosti působila v mezinárodních organizacích Amnesty InternationalGreenpeace.[2]

V roce 1990 nastoupila na rakouské ministerstvo zahraničí; nejdříve působila na různých domácích úřednických pozicích, od roku 1998 pak na zahraničních pobočkách v PařížiMadridu. Na podzim roku 1998 odešla z diplomatických služeb a začala pracovat jako novinářka na volné noze – vytvářela politické analýzy pro televizi ORF a spolupracovala s německojazyčnými a anglickojazyčnými médii, včetně listů Die PresseNeue Zürcher Zeitung.[1]

Přednášela na Vídeňské univerzitě a dalších rakouských i zahraničních vysokých školách. Politicky je nezávislá, názorově se přiklání ke kritice Evropské unie, podpoře nezávislosti Katalánska a ostré kritice evropské migrační vlny po roce 2015, včetně kritiky přístupu prezidenta Alexandra Van der Bellena a německé kancléřky Angely Merkelové; některé její výroky na téma migrace vzbudily značné kontroverze. Kneisslová mluví několika jazyky a je považována za expertku na Střední východ.[1]

Velmi blízký osobní vztah má k Libanonu.[2] Od roku 1998 žije na farmě v Seibersdorfu poblíž Vídně.[1] Značnou mediální pozornost vzbudila její svatba s osobní účastí ruského prezidenta Vladimira Putina v srpnu 2018.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Nahost-Experten mit Hang zur Kontroverse wird Außenministerin. Kleinezeitung.at [online]. 2017-12-16 [cit. 2018-09-10]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b ULTSCH, Christian. Konservativer Freigeist auf dem Sprung zurück ins Außenamt. Diepresse.com [online]. 2017-12-08 [cit. 2018-09-10]. Dostupné online. (německy) 
  3. Putin se zastavil v Rakousku na svatbu tamní šéfky diplomacie. Tyden.cz [online]. 2018-08-18 [cit. 2018-09-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]