Šoproň
| Šoproň Sopron | |
 Pohled na Hlavní náměstí (Fő tér), vyfocený z ochozu Požární věže (Tűztorony) | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 47°41′1″ s. š., 16°35′15″ v. d. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |
 Maďarsko |
| Region | Západní Zadunají |
| Župa | Győr-Moson-Sopron |
| Okres | Sopron |
| Malooblast | Sopron–Fertőd |
  Šoproň | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 169,04 km² |
| Počet obyvatel | 62 454 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 369,5 obyv./km² |
| Etnické složení | Maďaři, Němci, Chorvati |
| Náboženské složení | Křesťanství |
| Správa | |
| Status | Město s župním právem |
| Starosta | Farkas Ciprián |
| Oficiální web |
www |
| Telefonní předvolba | (+36) 99 |
| PSČ | 9400 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šoproň[2] ([ˈʃopron]IPA, někdy také Šopron, maďarsky Sopron, německy Ödenburg) je město v Maďarsku, na západě země. Je centrem stejnojmenného okresu. Žije zde přibližně 62 tisíc[1] obyvatel. Město je oficiálně dvojjazyčné (maďarsko-německé), nicméně podíl obyvatel německé národnosti je v současnosti[kdy?] velmi malý.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Starověk a středověk[editovat | editovat zdroj]
Oblast dnešní Šoproně byla osídlena již v dávných dobách. První budovy zde vznikly ale až v době Římské říše. Tehdy neslo latinský název Scarabantia. Nacházelo se zde forum, na jeho místě leží dnes hlavní šoproňské náměstí.
Během stěhování národů byla Scarabantia opuštěna, později se sem nastěhovali Maďaři. Ti zpevnili římské hradby a postavili hrad. V této době získala Šoproň své dnešní jméno. Roku 1153 je již zmiňována jako významné město. Roku 1273 bylo město obsazeno vojskem Přemysla Otakara II., znovu ho pro Uhry získal až král Ladislav IV. Kumán.
Pozdní středověk a turecká okupace[editovat | editovat zdroj]
Osmanské vojsko sice město vyplenilo, ale neobsadilo ho. V této době sem utíkali před Turky Maďaři i z jiných měst, díky tomu tak Šoproň rostla na významu. Během protihabsburské vzpoury v zemi město nepodporovalo vzbouřence, ti jej následně obsadili a vydrancovali. Roku 1676 tu vypukl požár, středověké stavby lehly popelem a místo nich byly vystavěny barokní.
V roce 1896 byla vyprojektovaná a postavená nová radnice v Šoproni panem architektem jménem Moritz Hinträger (24. listopadu 1831, Žinkovy – 27. dubna 1909, Bolzano). Narodil se v obci Žinkovy okres Plzeň. Vzdělání „stavební inženýr“ získal na technice v Praze. Po ukončení studia odešel pracovat do Vídně, kde byl zaměstnán na generálním stavebním ředitelství drah a u několika stavebních firem v oboru pozemního stavitelství.
20. století[editovat | editovat zdroj]
Po první světové válce měla Šoproň připadnout Rakousku, jako součást provincie Burgenland, což bylo stanoveno poválečnými smlouvami z Trianonu a Saint Germainu. To vyvolalo nepokoje, jejichž výsledkem bylo vyhlášení plebiscitu. V něm zvolili obyvatelé města a osmi přilehlých vesnic 65% většinou připojení k Maďarsku.
Na konci druhé světové války bylo vybombardováno a 6. března 1945 obsazeno Rudou armádou.
19. srpna 1989 poblíž města proběhla demonstrace Panevropský piknik, během níž několik set občanů Německé demokratické republiky emigrovalo na Západ.
Charakter města[editovat | editovat zdroj]
Šoproň je pohraniční město, z velké části obklopené hranicí s Rakouskem. V jeho okolí se pěstuje červené i bílé víno, sídlí zde tedy mnoho vinařů. Také se zde nacházejí mnohé historické památky (synagoga, gotické kostely).
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Otto Ferdinand von Abensberg und Traun (1677–1748), rakouský polní maršál
- Maciej Kamieński (1734–1821), polský skladatel
- Ludwig von Benedek (1804–1881), rakouský generál
- Heinrich von Angeli (1840–1925), rakouský malíř
- Margaret Mahlerová (1897–1985), dětská lékařka a psychoanalytička
- Terézia Mora (* 1971), spisovatelka a překladatelka
- Tímea Babosová (* 1993), tenistka
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2018. január 1.. 27. září 2018. Dostupné online. [cit. 2018-09-27]
- ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 76, 109.
- ↑ http://www.nepszamlalas.hu/eng/volumes/06/08/tabeng/4/load01_11_0.html
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šoproň ve Wikimedia Commons - Oficiální stránky (maďarsky) (anglicky) (německy)
- Sopron Chat közösségi Portál – SopronChat - www.sopronchat.hu
- Sopron nyitólapja
- Západomaďarská univerzita
- CyberPress - magazín o životě v Soproni
- Virtuální procházka městem
