Šoproň

	Šoproň ; Sopron
	Pohled na Hlavní náměstí (Fő tér), vyfocený z ochozu Požární věže (Tűztorony)
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	47°41′1″ s. š., 16°35′15″ v. d.
Časové pásmo	+1
Stát	Maďarsko
Region	Západní Zadunají
Župa	Győr-Moson-Sopron
Okres	Sopron
Malooblast	Sopron–Fertőd
	Šoproň
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	169,04 km²
Počet obyvatel	61 780 (2015)
Hustota zalidnění	365,5 obyv./km²
Etnické složení	Maďaři, Němci, Chorvati
Náboženské složení	Křesťanství
Správa
Status	Město s župním právem
Starosta	Tamás Fodor (Fidesz)
Oficiální web	www.sopron.hu
Telefonní předvolba	(+36) 99
PSČ	9400
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šoproň^[1] ([ˈʃopron] IPA, někdy také Šopron, maďarsky Sopron, německy Ödenburg) je město v Maďarsku, na západě země. Je centrem stejnojmenného okresu, žije zde 55 000 lidí. Město je oficiálně dvojjazyčné (maďarsko-německé), nicméně podíl obyvatel německé národnosti je v současnosti^[kdy?] velmi malý.^[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Starověk a středověk[editovat | editovat zdroj]

Oblast dnešní Šoproně byla osídlena již v dávných dobách. První budovy zde vznikly ale až v době Římské říše. Tehdy neslo latinský název Scarabantia. Nacházelo se zde forum, na jeho místě leží dnes hlavní šoproňské náměstí.

Během stěhování národů byla Scarabantia opuštěna, později se sem nastěhovali Maďaři. Ti zpevnili římské hradby a postavili hrad. V této době získala Šoproň své dnešní jméno. Roku 1153 je již zmiňována jako významné město. Roku 1273 bylo město obsazeno vojskem Přemysla Otakara II., znovu ho pro Uhry získal až král Ladislav IV. Kumán.

Pozdní středověk a turecká okupace[editovat | editovat zdroj]

Osmanské vojsko sice město vyplenilo, ale neobsadilo ho. V této době sem utíkali před Turky Maďaři i z jiných měst, díky tomu tak Šoproň rostla na významu. Během protihabsburské vzpoury v zemi město nepodporovalo vzbouřence, ti jej následně obsadili a vydrancovali. Roku 1676 tu vypukl požár, středověké stavby lehly popelem a místo nich byly vystavěny barokní.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Po první světové válce měla Šoproň připadnout Rakousku, jako součást provincie Burgenland, což bylo stanoveno poválečnými smlouvami z Trianonu a Saint Germainu. To vyvolalo nepokoje, jejichž výsledkem bylo vyhlášení plebiscitu. V něm zvolili obyvatelé města a osmi přilehlých vesnic 65% většinou připojení k Maďarsku.

Na konci druhé světové války bylo vybombardováno a 6. března 1945 obsazeno Rudou armádou.

19. srpna 1989 poblíž města proběhla demonstrace Panevropský piknik, během níž několik set občanů Německé demokratické republiky emigrovalo na Západ.

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Šoproň je pohraniční město, z velké části obklopené hranicí s Rakouskem. V jeho okolí se pěstuje červené i bílé víno, sídlí zde tedy mnoho vinařů. Také se zde nacházejí mnohé historické památky (synagoga, gotické kostely).

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Otto Ferdinand von Abensberg und Traun (1677–1748), rakouský polní maršál
Maciej Kamieński (1734–1821), polský skladatel
Ludwig von Benedek (1804–1881), rakouský generál
Heinrich von Angeli (1840–1925), rakouský malíř
Margaret Mahlerová (1897–1985), dětská lékařka a psychoanalytička
Terézia Mora (* 1971), spisovatelka a překladatelka
Tímea Babosová (* 1993), tenistka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 76, 109.
↑ http://www.nepszamlalas.hu/eng/volumes/06/08/tabeng/4/load01_11_0.html

Související články[editovat | editovat zdroj]

Plebiscit v Soproni

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sopron ve Wikimedia Commons
Oficiální stránky (maďarsky) (anglicky) (německy)
Sopron Chat közösségi Portál – SopronChat - www.sopronchat.hu
Sopron nyitólapja
Západomaďarská univerzita
CyberPress - magazín o životě v Soproni
Virtuální procházka městem

[1] BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 76, 109.

[2] ttp://www.nepszamlalas.hu/eng/volumes/06/08/tabeng/4/load01_11_0.html

[1]

[2]

Maďarsko - Magyarország - (H)

Župy (Megyék) (a jejich správní centrum)	Bács-Kiskun (Kecskemét) • Baranya (Pécs) • Békés (Békéscsaba) • Borsod-Abaúj-Zemplén (Miskolc) • Csongrád (Szeged) • Fejér (Székesfehérvár) • Győr-Moson-Sopron (Győr) • Hajdú-Bihar (Debrecín) • Heves (Eger) • Jász-Nagykun-Szolnok (Szolnok) • Komárom-Esztergom (Tatabánya) • Nógrád (Salgótarján) • Pest (Hlavní město Budapešť) • Somogy (Kaposvár) • Szabolcs-Szatmár-Bereg (Nyíregyháza) • Tolna (Szekszárd) • Vas (Szombathely) • Veszprém (Veszprém) • Zala (Zalaegerszeg)

Města s župním právem (Megyei jogú város)	Békéscsaba • Debrecín • Dunaújváros • Eger • Érd • Győr • Hódmezővásárhely • Kaposvár • Kecskemét • Miskolc • Nagykanizsa • Nyíregyháza • Pécs • Salgótarján • Sopron • Szeged • Szekszárd • Székesfehérvár • Szolnok • Szombathely • Tatabánya • Veszprém • Zalaegerszeg

Regiony (Régiók) (český název)	Dél-Alföld (Jižní Alföld) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Alföld) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají)

Části státu (Országrész) (český název)	Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Alföld a Sever)

Města v Maďarsku podle počtu obyvatel

1 000 000+	Budapešť

100 000+	Debrecín • Szeged • Miskolc • Pécs • Győr • Nyíregyháza • Kecskemét • Székesfehérvár

50 000+	Szombathely • Szolnok • Tatabánya • Kaposvár • Érd • Békéscsaba • Veszprém • Šoproň • Zalaegerszeg • Eger

Šoproň

Obsah

Historie[editovat | editovat zdroj]

Starověk a středověk[editovat | editovat zdroj]

Pozdní středověk a turecká okupace[editovat | editovat zdroj]

20. století[editovat | editovat zdroj]

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Navigační menu

Osobní nástroje

Jmenné prostory

Varianty

Zobrazení

Další

Hledání

Navigace

Nástroje

Tisk/export

Na jiných projektech

V jiných jazycích

Poloha
Šoproň Sopron
Pohled na Hlavní náměstí (Fő tér), vyfocený z ochozu Požární věže (Tűztorony)
znak vlajka
Souřadnice	47°41′1″ s. š., 16°35′15″ v. d.
Časové pásmo	+1
Stát	Maďarsko
Region	Západní Zadunají
Župa	Győr-Moson-Sopron
Okres	Sopron
Malooblast	Sopron–Fertőd
Šoproň
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	169,04 km²
Počet obyvatel	61 780 (2015)
Hustota zalidnění	365,5 obyv./km²
Etnické složení	Maďaři, Němci, Chorvati
Náboženské složení	Křesťanství
Správa
Status	Město s župním právem
Starosta	Tamás Fodor (Fidesz)
Oficiální web	www.sopron.hu
Telefonní předvolba	(+36) 99
PSČ	9400
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Győr-Moson-Sopron

Okres Csorna (Csorna) • Okres Győr (Győr) • Okres Kapuvár (Kapuvár) • Okres Mosonmagyaróvár (Mosonmagyaróvár) • Okres Pannonhalma (Pannonhalma) • Okres Sopron (Sopron) • Okres Tét (Tét)