Šoproň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Sopron)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o maďarském městě. O hoře pojednává článek Šoproň (hora).
Šoproň
Sopron
Pohled na Hlavní náměstí (Fő tér), vyfocený z ochozu Požární věže (Tűztorony)
Šoproň – znak
znak
Šoproň – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo +1
Stát Maďarsko Maďarsko
Region Západní Zadunají
Župa Győr-Moson-Sopron
Okres Sopron
Malooblast Sopron–Fertőd
Šoproň
Šoproň
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 169,04 km²
Počet obyvatel 61 780 (2015)
Hustota zalidnění 365,5 obyv./km²
Etnické složení Maďaři, Němci, Chorvati
Náboženské složení Křesťanství
Správa
Status Město s župním právem
Starosta Tamás Fodor (Fidesz)
Oficiální web www.sopron.hu
Telefonní předvolba (+36) 99
PSČ 9400
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šoproň[1] ([ˈʃopron] IPA, někdy také Šopron, maďarsky Sopron, německy Ödenburg) je město v Maďarsku, na západě země. Je centrem stejnojmenného okresu, žije zde 55 000 lidí. Město je oficiálně dvojjazyčné (maďarsko-německé), nicméně podíl obyvatel německé národnosti je v současnosti[kdy?] velmi malý.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Starověk a středověk[editovat | editovat zdroj]

Oblast dnešní Šoproně byla osídlena již v dávných dobách. První budovy zde vznikly ale až v době Římské říše. Tehdy neslo latinský název Scarabantia. Nacházelo se zde forum, na jeho místě leží dnes hlavní šoproňské náměstí.

Během stěhování národů byla Scarabantia opuštěna, později se sem nastěhovali Maďaři. Ti zpevnili římské hradby a postavili hrad. V této době získala Šoproň své dnešní jméno. Roku 1153 je již zmiňována jako významné město. Roku 1273 bylo město obsazeno vojskem Přemysla Otakara II., znovu ho pro Uhry získal až král Ladislav IV. Kumán.

Pozdní středověk a turecká okupace[editovat | editovat zdroj]

Osmanské vojsko sice město vyplenilo, ale neobsadilo ho. V této době sem utíkali před Turky Maďaři i z jiných měst, díky tomu tak Šoproň rostla na významu. Během protihabsburské vzpoury v zemi město nepodporovalo vzbouřence, ti jej následně obsadili a vydrancovali. Roku 1676 tu vypukl požár, středověké stavby lehly popelem a místo nich byly vystavěny barokní.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Po první světové válce měla Šoproň připadnout Rakousku, jako součást provincie Burgenland, což bylo stanoveno poválečnými smlouvami z Trianonu a Saint Germainu. To vyvolalo nepokoje, jejichž výsledkem bylo vyhlášení plebiscitu. V něm zvolili obyvatelé města a osmi přilehlých vesnic 65% většinou připojení k Maďarsku.

Na konci druhé světové války bylo vybombardováno a 6. března 1945 obsazeno Rudou armádou.

19. srpna 1989 poblíž města proběhla demonstrace Panevropský piknik, během níž několik set občanů Německé demokratické republiky emigrovalo na Západ.

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Šoproň je pohraniční město, z velké části obklopené hranicí s Rakouskem. V jeho okolí se pěstuje červené i bílé víno, sídlí zde tedy mnoho vinařů. Také se zde nacházejí mnohé historické památky (synagoga, gotické kostely).

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 76, 109. 
  2. http://www.nepszamlalas.hu/eng/volumes/06/08/tabeng/4/load01_11_0.html

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]