Maďarská akademie věd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Maďarská akademie věd
MTA-logo.png
Budapest, Magyar Tudományos Akadémia 24.jpeg
ZakladatelŠtěpán Széchenyi
Vznik3. listopadu 1825
Sídlomain building of the Hungarian Academy of Sciences, Maďarsko
LídrLászló Lovász (od 2014)
Oficiální webmta.hu a mta.hu/english
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maďarská akademie věd (maďarsky: Magyar Tudományos Akadémia) je nejvýznamnější učená společnost v Maďarsku. Sídlí v Budapešti, v historistní budově slavnostně otevřené roku 1865 a navržené architektem Friedrichem Augustem Stülerem. Jejími hlavními úkoly jsou kultivace vědy, šíření vědeckých poznatků, podpora výzkumu a reprezentace maďarské vědy ve světě. Historie akademie se začala psát v roce 1825, kdy hrabě István Széchenyi nabídl svůj celoroční příjem pro účel zřízení národní učené společnosti na zasedání uherského sněmu (tehdy sídlícího v Bratislavě), načež jeho příkladu následovali další poslanci. Cílem byl tehdy hlavně rozvoj maďarštiny a šíření věd v maďarštině. Svůj současný název získala instituce v roce 1845. Akademie uděluje titul doktora Maďarské akademie věd (D.Sc). Řídí také několik vědeckých ústavů, z nichž tradičně nejprestižnější je Matematický ústav Alfréda Rényiho (Rényi Alfréd Matematikai Kutatóintézet). Známými prezidenty akademie byli József Eötvös (1866–1871), Menyhért Lónyay (1871–1884), Loránd Eötvös (1889–1905), Josef August Rakouský (1936–1944), Zoltán Kodály (1946–1949) nebo László Lovász (2014–2020).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hungarian Academy of Sciences na anglické Wikipedii.