Zoltán Kodály

Zoltán Kodály
Zoltán Kodály
Narození	16. prosince 1882; Kecskemét
Úmrtí	6. března 1967 (ve věku 84 let); Budapešť
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	Hřbitov Farkasréti
Alma mater	Hudební akademie Ference Liszta (1900–1904); Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (od 1900)
Povolání	jazykovědec, skladatel klasické hudby, dirigent, politik, středoškolský učitel, muzikolog, hudební pedagog, etnomuzikolog, vysokoškolský učitel, collector of folk music, hudebník a filozof
Zaměstnavatelé	Hudební akademie Ference Liszta; Nyugat
Ocenění	Corvin-koszorú (1930); Kossuth-érdemrend (1948); Kossuthova cena (1948); Kossuthova cena (1951); Magyarország Kiváló Művésze díj (1952); … více na Wikidatech
Politická strana	nezávislý
Choť	Emma Sándor (1910–1958); Sarolta Péczely (1959–1967)
Funkce	poslanec maďarského Národního shromáždění (1945–1947); Předseda Maďarské akademie věd (1946–1949)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zoltán Kodály [ˈzoltaːn ˈkodaːj]IPA (16. prosince 1882 Kecskemét – 6. března 1967 Budapešť) byl maďarský hudební skladatel a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Šlo o syna železničního úředníka, studoval v Trnavě a na budapešťské hudební akademii, kde od roku 1907 působil jako profesor. Spolu s Bélou Bartókem zasedl po skončení Světové války v Direktoriu pro hudbu bolševické Maďarské republiky rad^[1]. Spolu s Bélou Bartókem se podílel na sběru lidových písní a své folklórní znalosti uplatnil ve své skladatelské činnosti. K významným dílům jeho tvorby patří např. kantáta Psalmus Hungaricus (1923), opera Hary János (1925), orchestrální suita Tance z Galanty (1934), sonáta pro sólové violoncello (1915) nebo Te Deum (1936), které napsal k oslavě 250. výročí osvobození Budapešti z moci Turků (1936). Výrazně se zasloužil o rozmach organizované hudební výchovy v Maďarsku a v roce 1963 byl zvolen prezidentem mezinárodní společnosti pro hudební výchovu.

Vybraná díla[editovat | editovat zdroj]

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zoltán Kodály

Duchovní hudba[editovat | editovat zdroj]

1923 Psalmus Hungaricus
1936 Budavári Te Deum
1944 Missa brevis (verze pro varhany/verze pro orchestr)
1963 Adventi ének – adventní písně
1966 Laudes organi

Jevištní díla[editovat | editovat zdroj]

1926 Háry János – opera – singspiel
1924–1932 Szekely fonó
1946–1948 Czinka Panna

Orchestrální díla[editovat | editovat zdroj]

1927 Háry János Suite
1930 Marosszékerské tance
1933 Tance z Galanty
1937 Felszállott a páva – variace na maďarskou lidovou píseň Páv
1940 Koncert pro orchestr
1960 Sinfonie

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

Romance lyrique (1898) pro violoncello a klavír
Adagio (1910) pro housle/violoncello/kontrabas a klavír
Intermezzo pro smyčcové trio
Sonáta pro violoncello a klavír Op. 4
Sonáta pro sólové violoncello Op. 8
Sonatina pro violoncello a klavír
Duo pro housle a violoncello Op. 7
Smyčcový kvartet č. 1 Op. 2
Smyčcový kvartet č. 2 Op. 10

Skladby pro klavír[editovat | editovat zdroj]

9 skladeb pro klavír Op. 3
7 skladeb pro klavír Op. 11

Kromě toho mnoho vokálních skladeb a cappella (světských i duchovních).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Maďarská republika rad 1919: Komunistická revoluce po vzoru Sovětského Ruska. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zoltán Kodály na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Maďarská republika rad 1919: Komunistická revoluce po vzoru Sovětského Ruska. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online.

[1]