Galanta
| Galanta | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°11′29″ s. š., 17°43′51″ v. d. |
| Nadmořská výška | 119 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trnavský |
| Okres | Galanta |
| Tradiční region | Dolní Pováží |
  Galanta | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 33,9 km² |
| Počet obyvatel | 15 052 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 443,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Peter Paška |
| Vznik | 1237 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| info | |
| Telefonní předvolba | 031 |
| PSČ | 924 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | GA |
| NUTS | 503665 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Galanta (německy Gallandau, maďarsky Galánta) je okresní město na Slovensku, ležící v Trnavském kraji a v trnavské diecézi. Žije zde přibližně 15 tisíc[1] obyvatel. Přes 27 % obyvatel se hlásí k maďarské národnosti.
Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]
- Městské části
- Javorinka (do roku 1961 Štefánikovo)[2]
- Nebojsa
- Hody
- části pod správou města
- Garažd
- Kolónia
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Galanta leží ve středním pásu jihozápadního Slovenska uprostřed Podunajské nížiny. Řeka Váh protéká ve vzdálenosti asi 6 km od Galanty, stejně jako řeka Derňa, západně od nich řeka Dudváh. Nejbližší vodní plochou je Vincovo jezero vzdálené asi 5 km od města Galanta a asi 1 km od města Sládkovičovo. Město má velmi dobré klimatické podmínky s vysokou průměrnou roční teplotou a optimální vlhkost.
Historie[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
.jpg)
Nejstarší stopy osídlení jsou doloženy archeologickými nálezy od neolitu. První písemná zpráva pochází z roku 1237 z listiny uherského krále Bély IV., kdy Galanta byla vesnice v majetku kláštera benediktinů v Pannonhalmě. Od roku 1421 do 19. století patřila k panství rodu Esterházyů, kteří zde postupně vybudovali dva opevněné hrady a jeden zámek. Roku 1635 Galanta získala od císaře Ferdinanda II. Habsburského městská práva s právem pořádat čtyři výroční trhy, což vedlo k rozvoji řemesel a cechů. Nástup průmyslu byl podmíněn výstavbou železniční trati Bratislava–Budapešť a napojením na Povážskou železnici přes Leopoldov roku 1883. Do roku 1918 bylo území města součástí Uherska. V roce 1938 zde žilo 1176 Židů.[3] V důsledku první vídeňské arbitráže byla Galanta v letech 1938 až 1945 součástí Maďarska.[2]
Historické centrum města s památnými budovami bylo v letech 1948-1980 zlikvidováno.
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Převažuje průmysl. Od roku 2002 působí v Galantě společnost Samsung Electronics Slovakia.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Galanta je železničním uzlem na křižovatce dvou tratí; jedná se o železniční trať Bratislava–Štúrovo a o železniční trať Galanta–Leopoldov. Galantou prochází silnice 75 a 507.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
V Galantě prožil část dětství Zoltán Kodály, jehož otec zde byl vedoucí železniční stanice. Kodály se zde inspiroval lidovými tanci – orchestrální suita „Tance z Galanty“ (1934). Skladatelova socha byla slavnostně odhalena v roce 1982 v parku naproti kostelu.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Renesanční zámek s barokní fasádou a mansardovou střechou
- Novogotický zámek (kaštiel) – rozsáhlá čtyřkřídlá stavba ve stylu tudorovské novogotiky ze 40. let 19. století
- Ruina opevněného hradu Nebojsa
- Pohřební kaple Esterházyů – založili ji Josef Esterházy a jeho manželka Rosalie, rozená Barthodeiszká
- kostel sv. Štěpána krále
- železniční nádraží ze 60. let 19. století
- židovský hřbitov[4]
- památník obětem holocaustu[4]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Mikuláš Esterházy, maďarský kníže
- Ivan Pavle, slovenský malíř
- Michal Dočolomanský, herec
- Karol Duchoň, zpěvák
- Pavel Pochylý, horolezec
- Zoltán Kodály, hudební skladatel
- Tomáš Kovács, boxer
- Norbert Gombos, tenista
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Renesanční zámek
-
Kostel sv. Štěpána
-
Ruina hradu Nebojsa
-
Alianční erb na kapli Esterházyů
-
Nádraží
.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
- ↑ a b Galanta - História - Okres Galanta - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2022-10-27]. Dostupné online.
- ↑ Zoznam obcí okresu Galanta (Galántai járás) - Osudy slovenských Židov 1939-1945 - Ústav pamäti národa. www.upn.gov.sk [online]. [cit. 2022-06-11]. Dostupné online.
- ↑ a b GALANTA, Mesto. Židovský cintorín. www.galanta.sk [online]. [cit. 2022-06-12]. Dostupné online. (slovensky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Galanta na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Galanta ve Wikislovníku- Oficiální stránky
