Max Reger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Max Reger
Rodné jméno Johann Baptist Joseph Maximilian Reger
Narození 19. března 1873
Brand (Horní Falc)
Úmrtí 11. května 1916 (ve věku 43 let)
Lipsko
Národnost německá
Povolání varhaník, klavírista, hudební skladatel a pedagog
Významná díla Requiem (Reger)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Baptist Joseph Maximilian Reger (19. března 187311. května 1916) byl německý hudební skladatel, varhaník, klavírista, dirigent a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1873 v městečku Brand v Horní Falci a vyrůstal v blízkosti města Weiden. Již velmi brzo byl veden k hudbě. Jeho matka byla klavíristka a otec amatérský hobojista. Počátky svého hudebního vzdělání získal u varhaníka Adalberta Linderna, studoval v Mnichově a v roce 1890 začal studovat u jednoho z nejdůležitějších hudebních teoretiků 19. století Huga Riemanna ve Wiesbadenu. Jeho hudební řeč úzce vychází z kontrapunktické dokonalosti J. S. Bacha, kterou umně zceluje s bohatou novoromantickou harmonií. Zasáhl svou tvorbou do všech hudebních žánrů mimo opery. Jeho geniální varhanní díla patří ke skalnímu repertoáru všech varhaníků, neméně významné jsou jeho klavírní a orchestrální kompozice nebo například smyčcové kvartety. Ve své době byl nejpopulárnějším hraným autorem spolu s Richardem Straussem. V druhé polovině 20. století frekvence provádění jeho děl poklesla (zejména u nás), pravděpodobně díky odporu k předchozímu slohovému stylu a křesťanské tematice většiny jeho děl, nicméně zájem o něj stále stoupá. V zahraničí (např. Německo, USA) jsou na koncertních pódiích Regerovy skladby od jeho smrti prováděny kontinuálně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Proslulost získal především díky své kompozici pro varhany. Již v době, kdy pobýval ve Wiesbadenu, vyvinul – ačkoliv sám sebe nazývá „katolický až do špiček prstů“ – jednu výjimečnou afinitu pro protestantský chorál, která je spojena s jeho velikým vzorem J. S. Bachem. Objevil znovu pozapomenuté hudební druhy – starou barokní chorální předehru, fantazie a fugy, stejně tak passacaglie a pracoval na jejich dalším vývoji.

Přestože formální zdroje jeho díla se nachází v baroku, zvukově je možné jej zařadit spíše k tradici Brahmse a Liszta. Pravděpodobně byl také obohacen Richardem Wagnerem, jehož Parsifal jej kdysi oslovil, aby se stal hudebníkem. Ve svých 16 letech měl prý říct, že mezi harmonií a kontrapunktem neexistuje „vůbec žádný podivný velký rozdíl“.

Ačkoli byl během svého života oslavován jako málokterý jiný hudební skladatel, musel Reger podle nacionalisticko-tradicionalistické hudební scény – jím nazývané jako „Filištínci“ – poklesnout a to kvůli svým varhanním skladbám. „Moje varhanní díla jsou těžká“, píše roku 1900 svému příteli, varhaníkovi Gustavu Beckmannovi, „patří svou technikou suverénním temperamentním hráčům...“

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Franz Rabich: Regerlieder. Studie, Beyer und Mann, Bad Langensalza 1914.
  • Else von Hase-Koehler (hrsg): Briefe eines deutschen Meisters. Ein Lebensbild, Leipzig 1928.
  • Prof. Dr. Fritz Stein: Max Reger – sein Leben in Bildern, Bibliographisches Institut Leipzig.
  • Lotte Taube: Max Regers Meisterjahre, Edition Bote und G. Bock, Berlin W8 1941.
  • Helmut Wirth: Max Reger. Mit Selbstzeugnissen und Bilddokumenten dargestellt, Hamburg 1973 (Rowohlt Bildmonographien).
  • O. und I. Schreiber (hrsg): Max Reger in seinen Konzerten, 3 Bde. Bonn 1981.
  • Susanne Popp und Susanne Shigihara: Max Reger am Wendepunkt zur Moderne, Ein Bildband mit Dokumenten aus den Beständen des Max-Reger-Instituts, Bonn 1987. ISBN 3-416-02051-0
  • Martin Weyer: Die Orgelwerke Max Regers. Wilhelmshaven 1989. ISBN 3-7959-0528-1
  • Rainer Cadenbach: Max Reger und seine Zeit, Laaber 1991. ISBN 3-89007-140-6
  • Susanne Shigihara: Reger-Studien, Wiesbaden 1993.
  • Hermann J. Busch: Die Orgelwelt Max Regers, Zur Interpretation der Orgelmusik Max Regers (Überarbeitete und aktualisierte Neuauflage), Berlin 2007.
  • Susanne Popp: "Thematisch-chronologisches Verzeichnis der Werke Max Regers und ihrer Quellen", Reger-Werk-Verzeichnis (RWV), München 2011, ISBN 978-3-87328-123-3
  • Herbert Eulenberg Max Reger in Schattenbilder - 20 Musikerporträts ECON-Verlag Düsseldorf 1965
  • Adalbert Lindner: Max Reger. Ein Bild seines Jugendlebens und künstlerischen Werdens, J. Engelhorn Nachf. Stuttgart 1923
  • Max Reger - Musik als Dauerzustand, Film-Biographie von Andreas Pichler und Ewald Kontschieder, Miramonte Film 2002

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]