Neziderské jezero
| Neziderské jezero | |
|---|---|
 Neziderské jezero v zimě | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Rakousko,  Maďarsko |
| Spolková země, Župa |  Burgenland (AT),  Győr-Moson-Sopron (HU) |
| Okresy | Eisenstadt-okolí, Neusiedl am See, Rust (AT), Sopron (HU) |
| Obce | Breitenbrunn am Neusiedler See, Purbach am Neusiedler See, Donnerskirchen, Oggau am Neusiedler See, Mörbisch am See (EU), Rust (E), Winden am See, Jois, Neusiedl am See, Weiden am See, Podersdorf am See, Illmitz (ND), Sopron, Hidegség, Fertőhomok, Hegykő, Fertőszéplak, Sarród (HU) |
  Neziderské jezero | |
| Zeměpisné souřadnice | 47°49′4″ s. š., 16°44′55″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 315 km² |
| Délka | 36 km |
| Šířka | 12 km |
| Povodí | 1120 km² |
| Max. hloubka | 1,8 m |
| Prům. hloubka | 1 m |
| Ostatní | |
| Typ | tektonicko-ledovcový |
| Nadm. výška | 115,45 m n. m. |
| Přítok vody | Wulka |
| Odtok vody | Einserkanal |
| Sídla | Illmitz, Podersdorf, Weiden, Jois, Breitenbrunn, Mörbisch, Purbach, Neusiedl am See, Oggau, Rust, Fertőrákos |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| kulturní krajina Neziderského jezera | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 | |
| Smluvní stát | Rakousko Maďarsko |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | v |
| Odkaz | 772 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2001 (25. zasedání) |
Neziderské jezero (německy Neusiedler See, maďarsky Fertő-tó, přičemž fertő znamená bažina) je velké stepní jezero a spolu s Balatonem je v tomto v Evropě unikátní. Jezero leží na pomezí rakouské spolkové země Burgenland a maďarské župy Győr-Moson-Sopron. Rakouská část je současně největším jezerem v Rakousku. Vyznačuje se pásmem rákosí, velmi malou hloubkou, mírným a větrným klimatem. Jedinečná fauna a flóra jsou chráněny rakouským národním parkem Neusiedler See - Seewinkel a maďarským Fertő-Hanság a také zapsáním na Seznam světového dědictví UNESCO (v roce 2001).
Vznik[editovat | editovat zdroj]
Před 20 miliony let nastal tektonický propad v Panonské nížině, později byl zalit vodou Tethyského moře. Po poklesnutí moře před 11 miliony let vypadala Panonie jako slané až poloslané jezero. Obsah soli klesal tak, že se sůl ukládala v sedimentech. Na konci poslední doby ledové před 13 tisíci lety se uvolnil Dunajský ledovec a při posledním posunu byly utvářeny dnešní sedimenty v pánvi Neziderského jezera.
Rozčlenění[editovat | editovat zdroj]
Jezero má přibližně tvar obuvnické lžíce. Severní část se nazývá Neziderská zátoka (Neusiedler Bucht), užší část se nazývá Illmitzer Seeenge a úplně na jihu leží rákosím zarostlé Silbersee.
Rozměry[editovat | editovat zdroj]
Rozloha jezera je podle vodní hladiny přibližně 315 km², z toho leží 240 km² v Rakousku a 75 km² v Maďarsku. Rakouská část je největší vodní plochou v Rakousku. Povodí jezera má rozlohu 1 120 km². Hlavní severojižní délka jezera je 36 km a šířka se pohybuje mezi 6 až 12 km. Výška zemského zakřivení mezi Neusiedl am See a Mörbisch je 9,6 m, takže není vidět z jednoho konce na druhý.
Rákosový pás[editovat | editovat zdroj]
Jezero je téměř celé obklopeno rákosovým pásem, který vytváří jedinečné prostředí pro místní faunu. Díky převládajícím severozápadním větrům roste na východním břehu méně rákosí než na západním. U Donnerskirchen dosahuje pás rákosí šířky 5 km, Podersdorf leží na jediném bezrákosovém místě dlouhém 2 km. Rákosový pás, pokrývající až čtyři pětiny jezera, je místem hnízdění vodního ptactva, které je v Rakousku chráněno v rámci uvedeného národního parku.
Okolí[editovat | editovat zdroj]
Břehy jsou nízké, silně bažinaté. V létě (vlhké období) se rozměry Neziderského jezera zvětšují. V zimě někdy promrzá až do dna. Jezero leží v Malé uherské nížině, západně od Velké uherské nížiny. Místa pro koupání a přístavy jsou Illmitz, Podersdorf, Weiden am See, Neusiedl am See, Jois, Breitenbrunn, Purbach, Oggau, Rust a Mörbisch v Rakousku, a Fertőrákos v Maďarsku. Další obce v okolí jsou Apetlon, Winden am See, Donnerskirchen, Oslip, Fertőboz, Fertőd, Balf, Wolfs, Mekszikópuszta, Fertőhomok, Hegykő, Sarród a Fertőújlak.
Vodní hladina[editovat | editovat zdroj]
Hladina jezera leží v nadmořské výšce 115,45 m. Maximální hloubka jezera je 1,8 m. Běžné kolísání hladiny v průběhu roku je +/- 0,6 až 0,8 m. Nejnižší hladina byla naměřena v srpnu. Přítok do jezera zajišťují z 80 % podzemní prameny a z 20 % malá řeka Wulka. Voda v jezeře je mírně slaná. Voda z jezera odtéká pouze kanálem Einserkanal, který byl postaven v letech 1895 až 1909. Tak je na území Maďarska jezero svázáno s povodím Dunaje.
Jezero několikrát také vyschlo, zatím poslední případ nastal v roce 1867 po 5 letech sucha. Rakouská spolková země Burgenland zvažuje plány na dodatečné přivádění vody z Dunaje.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Neziderské jezero na Wikimedia Commons - (česky) Cyklostezka kolem Neziderského jezera – info, výškový profil, infomapy, …
