Neziderské jezero
| Neziderské jezero | |
|---|---|
 Neziderské jezero v zimě | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Rakousko (Burgenland),  Maďarsko (Győr-Moson-Sopron) |
  Neziderské jezero | |
| Zeměpisné souřadnice | 47°49′4″ s. š., 16°44′55″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 315 km² |
| Délka | 36 km |
| Šířka | 12 km |
| Povodí | 1120 km² |
| Max. hloubka | 1,8 m |
| Prům. hloubka | 1 m |
| Ostatní | |
| Typ | tektonicko-ledovcový |
| Nadm. výška | 115,45 m n. m. |
| Přítok vody | Wulka |
| Odtok vody | Einserkanal |
| Sídla | Illmitz, Podersdorf, Weiden, Jois, Breitenbrunn, Mörbisch, Purbach, Neusiedl am See, Oggau, Rust, Fertőrákos |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| kulturní krajina Neziderského jezera | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 | |
| Smluvní stát | Rakousko Maďarsko |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | v |
| Odkaz | 772 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2001 (25. zasedání) |
Neziderské jezero (německy Neusiedler See, maďarsky Fertő-tó, přičemž fertő znamená bažina) je vedle Balatonu jediné velké stepní jezero v Evropě. Jezero leží na pomezí rakouské spolkové země Burgenland a maďarské župy Győr-Moson-Sopron. Rakouská část je současně největším jezerem v Rakousku. Vyznačuje se pásmem rákosí, velmi malou hloubkou, mírným a větrným klimatem. Jedinečná fauna a flóra jsou chráněny rakouským národním parkem Neusiedler See - Seewinkel a maďarským Fertő-Hanság a také zapsáním na Seznam světového dědictví UNESCO (v roce 2001).
Vznik[editovat | editovat zdroj]
Před 20 miliony let nastal tektonický propad v Panonské nížině, později byl zalit vodou Tethyského moře. Po poklesnutí moře před 11 miliony let vypadala Panonie jako slané brakické jezero. Obsah soli klesal tak, že se sůl ukládala v sedimentech. Na konci poslední doby ledové před 13 tisíci lety se uvolnil Dunajský ledovec a při posledním posunu byly utvářeny dnešní sedimenty v pánvi Neziderského jezera.
Rozčlenění[editovat | editovat zdroj]
Jezero má přibližně tvar obuvnické lžíce. Severní část se nazývá Neziderská zátoka (Neusiedler Bucht), užší část se nazývá Illmitzer Seeenge a úplně na jihu leží rákosím zarostlé Silbersee.
Rozměry[editovat | editovat zdroj]
Rozloha jezera je podle vodní hladiny přibližně 315 km², z toho leží 240 km² v Rakousku a 75 km² v Maďarsku. Rakouská část je největší vodní plochou v Rakousku. Povodí jezera má rozlohu 1 120 km². Hlavní severojižní délka jezera je 36 km a šířka se pohybuje mezi 6 až 12 km. Výška zemského zakřivení mezi Neusiedl am See a Mörbisch je 9,6 m, takže není vidět z jednoho konce na druhý.
Rákosový pás[editovat | editovat zdroj]
Jezero je téměř celé obklopeno rákosovým pásem, který vytváří jedinečný region pro místní faunu. Díky převládajícím severozápadním větrům roste na východním břehu méně rákosí než na západním. U Donnerskirchen dosahuje pás rákosí šířky 8 km, Podersdorf leží na jediném bezrákosovém místě dlouhém 2 km. Rákosový pás, pokrývající až čtyři pětiny jezera, je místem hnízdění vodního ptactva. V Rakousku je stejnojmenná ptačí rezervace.
Okolí[editovat | editovat zdroj]
Břehy jsou nízké, silně bažinaté. V létě (vlhké období) se rozměry Neziderského jezera zvětšují. V zimě někdy promrzá až do dna. Jezero leží v Malé uherské nížině, západně od Velké uherské nížiny. Místa pro koupání a přístavy jsou Illmitz, Podersdorf, Weiden am See, Neusiedl am See, Jois, Breitenbrunn, Purbach, Oggau, Rust a Mörbisch v Rakousku, a Fertőrákos v Maďarsku. Další místa v okolí jsou Apetlon, Winden am See, Donnerskirchen, Oslip, Fertőboz, Fertőd, Balf, Wolfs, Mekszikópuszta, Fertőhomok, Hegykő, Sarród a Fertőújlak.
Vodní hladina[editovat | editovat zdroj]
Hladina jezera leží v nadmořské výšce 115,45 m. Maximální hloubka jezera je 1,8 m. Průměrná hladina kolísá mezi 0,6 až 0,8 m. Nejnižší hladina byla naměřena v srpnu. Přítok do jezera zajišťují z 80 % podzemní prameny a z 20 % malá řeka Wulka. Voda v jezeře je mírně slaná. Odtok vody z jezera je kanálem Einserkanal, který byl postaven v letech 1895 až 1909. Tak je na území Maďarska jezero svázáno s povodím Dunaje.
Jezero několikrát také vyschlo, zatím poslední případ nastal v roce 1867 po 5 letech sucha. Rakouská spolková země Burgenland zvažuje plány na dodatečné přivádění vody z Dunaje.[1], Český rozhlas Plus, 22. květen 2020
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Neziderské jezero na Wikimedia Commons - (česky) Cyklostezka kolem Neziderského jezera – info, výškový profil, infomapy, …
