Malá dunajská kotlina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Malá dunajská kotlina
Kisalföld
Kleine Ungarische Tiefebene

Malá dunajská kotlina v Maďarsku

Rozloha 9000 km²

Nadřazená jednotka Západopanonská pánev

Světadíl Evropa
Stát Maďarsko Maďarsko
Rakousko Rakousko
Slovensko Slovensko
Povodí Dunaj
Souřadnice 47°45′ s. š., 17°20′ v. d.

Malá dunajská kotlina (maďarsky Kisalföld („Malá nížina“), německy Kleine Ungarische Tiefebene), také Malá uherská nížina, je významná středoevropská nížina, geomorfologická subprovincie Západopanonské pánve. Je zhruba rozpůlena mezi severozápadní Maďarsko a jihozápadní Slovensko (kde tvoří takzvanou Podunajskou nížinu), a západním okrajem zasahuje také do Rakouska.

Je plochá nebo jen mírně zvlněná, má rozlohu asi 9000 čtverečních kilometrů a leží ve výšce 110 až 150 metrů nad mořem. Jejím středem protéká řeka Dunaj, po které je pojmenována. Rozkládá se mezi alpským podhůřím, Vnitřními Západními Karpatami a Zadunajským středohořím. Dunaj v ní vytváří rozlehlou vnitrozemskou deltu, v níž přijímá přítoky Váh, Nitru, Litavu a Rábu; níže pak ještě Hron. Na západním okraji se rozkládá mělké stepní Neziderské jezero. V některých částech kotliny je poměrně vysoké riziko zemětřesení, seismicky nejaktivnější je komárenský zlom.

Největším sídlem přímo v nížině je maďarský Győr, na Slovensku pak Trnava. Na okraji nížiny pak leží slovenské hlavní město Bratislava a středověké metropole Nitra a Ostřihom. Dalšími významnými centry oblasti jsou Nové Zámky, dvojměstí Komárno-Komárom nebo Sopron.