Malá dunajská kotlina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Malá dunajská kotlina
Kisalföld
Kleine Ungarische Tiefebene
Malá dunajská kotlina v Maďarsku

Rozloha 9000 km²

Nadřazená jednotka Západopanonská pánev

Světadíl Evropa
Stát Maďarsko Maďarsko
Rakousko Rakousko
Slovensko Slovensko
Povodí Dunaj
Souřadnice

Malá dunajská kotlina (maďarsky Kisalföld („Malá nížina“), německy Kleine Ungarische Tiefebene), také Malá uherská nížina, je významná středoevropská nížina, geomorfologická subprovincie Západopanonské pánve. Je zhruba rozpůlena mezi severozápadní Maďarsko a jihozápadní Slovensko (kde tvoří takzvanou Podunajskou nížinu), a západním okrajem zasahuje také do Rakouska.

Je plochá nebo jen mírně zvlněná, má rozlohu asi 9000 čtverečních kilometrů a leží ve výšce 110 až 150 metrů nad mořem. Jejím středem protéká řeka Dunaj, po které je pojmenována. Rozkládá se mezi alpským podhůřím, Vnitřními Západními Karpatami a Zadunajským středohořím. Dunaj v ní vytváří rozlehlou vnitrozemskou deltu, v níž přijímá přítoky Váh, Nitru, Litavu a Rábu; níže pak ještě Hron. Na západním okraji se rozkládá mělké stepní Neziderské jezero. V některých částech kotliny je poměrně vysoké riziko zemětřesení, seismicky nejaktivnější je komárenský zlom.

Největším sídlem přímo v nížině je maďarský Győr, na Slovensku pak Trnava. Na okraji nížiny pak leží slovenské hlavní město Bratislava a středověké metropole Nitra a Ostřihom. Dalšími významnými centry oblasti jsou Nové Zámky, dvojměstí Komárno-Komárom nebo Sopron.